V pravé poledne

Westernová klasika Freda Zinnemanna s pečlivou prací reálného času, hustou atmosférou, vyděšenými obyvateli města a jedním stoickým hrdinou, šerifem (v záběru často osamocen), který musí vyřídit ještě jeden účet. Jeho osamění chápeme i pro příklad ze scény, kdy jeho manželka (v panenské bílé) a bývalá milenka (tmavovláska s hrubými mexickými rysy) opouštějí město. Gary Cooper či Grace Kelly jsou sice skvělí, ale zase nic úchvatného bych z celého filmu nedělal. (18.01.2006)

Lepší 'western' asi nikdy neuvidím. Zinnemann bezchybně buduje napětí, vykresluje charaktery a sleduje zoufalost a vynucené hrdinství šerifa Kanea (v jehož odevzdanosti osudu vidím prototyp hrdinů novodobých asijských heroických eposů - nejen). Naprosté pochopení motivací jednotlivých postav v kobinaci se skvělými herci vynáší High Noon vysoko nad konkurenci, ačkoliv zápletka je naprosto triviální (jako u každého geniálního snímku). Film graduje úměrně tomu jak se ručička pendlovek blíží k poledni, obyvatele městečka začíná tížit svědomí a houkání přibližujícího vlaku se line prázdnými ulicemi. Atmosfera k nezaplacení - Zinnemann se posouvá do středu mého hledáčku. (11.04.2010)

Klasický western zcela neklasické povahy a podoby. Pozvolna, ale přesto náramně gradující drama muže, kterého čeká osudové střetnutí s bandou nelítostných desperátů a ačkoliv shání pomoc, kde se jen dá (což se naprosto vymyká tradičnímu hrdinskému archetypu), nakonec na souboj s nimi stejně zůstane úplně sám. A to je na tom to nejlepší - ta rostoucí a stupňující se zoufalost a osamělost hlavního hrdiny v dokonalém ztvárnění Garyho Coopera. Připadám si jako jeden z mála vyvolených, kteří genialitu a výjimečnost tohohle filmu chápou a dokážou je docenit při každém zhlédnutí. Do svého westernového TOP 5 bych High Noon asi nepropašoval (konkurence je holt zatraceně silná), ale vždy ho budu považovat za jedno ze stěžejních děl svého žánru. 90 % (24.11.2002)

V pravé poledne se nekoná žádná legendární westernová jízda, ale jen projede pomalým tempem vlak, který představí americký pohled na odvěký souboj dobra a zla a ve výsledku jen unudí velkým klišé bez zajímavosti. Tam, kde dokázal Sergio Leone ve svých westernech být nesmrtelný a precizní, je Fred Zinnermann jen rutinérský a obyčejný. Vděčnost a přátelství jdou stranou, když jde o život a hlavní postava se snaží postavit svému nenáviděnému nepříteli. většinu filmu hlavní postava hledá pomoc za zvuků americké hudby, aby se v závěru film změnil ve velké klišé bez jakéhokoliv překvapení. Tohle opravdu mohlo fungovat dříve, ale dnes? S takovou hromadou nudy, velmi těžko. (16.08.2008)

Co si budeme povídat, jakákoliv "Leonovka" strčí tento western do kapsy, ale… Z tohohle filmu na mě sálala taková zvláštní atmosféra. Navíc, díky krátké stopáži, se nestihnete nudit a titulní píseň vám bude znít v hlavě ještě dost dlouho po skončení filmu. Jako bonus jsem (konečně) viděl Lloyda Bridgese někde jinde než v parodii. Tenhle film není dokonalý, ale, jak už jsem napsal na začátku, má takovou zvláštní atmosféru, kterou musím ocenit. 80 %. (09.04.2011)