Člověk do každého počasí

Film, který má naprosto stejný dopad dnes jako měl před 50 lety. Přesto že na dnešní standary je film poměrně historicky přesný, to není pravý význam díla. Namísto toho je toto dílo 2 hodinová polemika na několik právních, filozofických i teologických otázek. Jeden z těch filmů, který možná není perfektní v jednotlivých aspektech, ale jako celek je naprosto dokonalí. (06.12.2022)

Divadelní hry na filmovém plátně, většinou působí zdlouhavě , nudně a kulisovitě. Tenhle film je velmi solidní výjimkou. Příběh Thomase Moora, který si vysnil svou Utopii a s nasazenými růžovými brýlemi věří v sílu zákonu, ideu pravdy a vlastní schopnosti a tvrdě narazí na církevní hodnostáře a politiky, kteří jdou přes mrvoly a když chtějí dosáhnout svého, tak si vždycky najdou nějaký způsob, je nadčasový a mohl by se v jiných souvislostech stát i dnes. Paul Scofield v hlavní roli působí sice trochu moc jako "hodný strýček", ale zato sledovat "lovce žraloků" Roberta Shawa jako bohémského krále, nebo Orsona Wellse jako pletichářského pámbíčkáře je radost pohledět. (26.12.2007)

Příliš se nedivím, že z tohoto filmu skáčou otcové preláti nadšením. Ale jsou trošku vedle. Jednak se v tomto případě nejedná o křesťanskou agitku, jako v tradičních hestonovkách a druhak Zinnermann neoslavuje křesťanského mučedníka, ale člověka, který zůstal věrný svému svědomí. Samozřejmě ani Thomas More nebyl z dnešního pohledu bez viny a podílel se na upálení nejedné čarodějnice, stejně jako pomáhal upevňovat pokřivený tudorovský nárok na trůn a nikdy mu nezapomenu, že poměrně schopného panovníka Richarda III. vylíčil tak, že z něj propagandista Shakespear mohl udělat světovou zrůdu, ale přesto se jednalo o ojedinělou morální autoritu, která skončila tak, jak skončit musela. 85% (09.02.2013)

Další zajímavý film o anglickém králi Jindřichu VIII., který mapuje stejné období jako nedávno vysílaných Tisíc dnů s Annou (režie Ch. Jarrott, 1969). Řeší se stejný spor - první rozvod Jindřicha, protože mu jeho žena Kateřina neporodila syna. Katolická církev s rozvodem nesouhlasí, proto král rozhodne o jejím oddělení od Vatikánu. Hlavou nové (anglikánské) církve se stane on sám. Sir Thomas More, právník a vědec, kterému je tento film věnován, si svou (katolickou) tvář zachoval. Vzdal se všech funkcí, stáhl do ústraní, odmlčel. To vše proto, aby zachoval život sobě a své rodině. Jenže králi a jeho rádcům (hlavně intrikánu Cromwellovi) vadil mlčící ještě víc. Film o nesmírně silné a moudré osobnosti, která odmítla jít s davem a zaplatila za to životem. Silná a obdivuhodná byla i jeho rodina, ač se to zpočátku nezdálo. Poselství aktuální v každé době i situaci. Proto si tento film velmi cením. (07.01.2014)

Vím, že v době natočení filmu neexistovala Wikipedie, ale když mě to přišlo tak nějak wikipedicky povrchní, nemůžu si pomoct. Herci hrají skvěle, některé repliky (zvláště ta o tom být šťastný jako učitel) se mi moc líbily, kamera kouzlí, jak jen může, přechody mezi obdobími nebo časovými rovinami jsou dokonale řešené, ale celé je to takové... strašně černobílé. More je prostě klaďas bez pochyb a na smrt jde se vztyčenou hlavou (i když v realitě vskutku pochyboval, jako každý), král (jehož neúčast v poslední hodině filmu mi tedy hodně vadila, chtěl jsem znát jeho názor na celou věc) je prostě podán jako trochu pošuk, Cromwell a Richard jsou krysy par excellence, přítel je prostě přítel navzdory všemu... Snad jediný, fakt jediný, kdo měl nějaký ne-černobílý charakter, byl kardinál Wosley naprosto skvěle zahraný Orsonem Wellsem. Ale jinak mě to hodně zklamalo navzdory všem filmařským kladům, protože historka je pojata a podána zhruba stejně jednorozměrně a povrchně, jako by to točili dejme tomu pro TV Noe. (03.09.2021)