Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Rok 1946. Český lékař Josef Heřman je unesen a ocitá se v německém sanatoriu. Mnohem větší šok pak přichází v okamžiku, kdy doktor Heřman zjistí důvod únosu: má spolupracovat při samozvaném soudu nad mužem, který se – jak se aspoň celý svět domníval – hlavní odpovědnosti za hrůzy druhé světové války vyhnul už tím, že spáchal sebevraždu. V sanatoriu je totiž vězněn Adolf Hitler, a Heřmanovi únosci mají v plánu obzvláště krutý a zdlouhavý trest… Psychologická fikce podle stejnojmenného románu Miroslava Hanuše nabízí neobvyklou, ale velice dramatickou a sugestivní zápletku. Nevšední látka spojuje prvky filozofické, etické i dobrodružné, a připravila hercům ojedinělé příležitosti. V první řadě pak Karlu Högerovi v roli doktora Heřmana. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

TV spot 2

Recenze (70)

Oskar 

všechny recenze uživatele

"Pro Hitlera je jedna smrt málo! Musí umírat stokrát." Tak zní imperativ organizace, která pod vedením vůdcova bývalého spolupracovníka po válce Hitlera ukrývá a ve jménu "spravedlnosti" smývá vlastní spoluvinu na válečných zločinech sadistickou mystifikací. Führer, udržovaný v domnění, že válka pokračuje, má poznat nejtemnější zákoutí strachu. Ocitá se pod gilotinou, aby byl v posledních vteřinách dočasně "zachráněn" a zas a znovu prožíval totéž. K takové kratochvíli je potřeba mít Hitlera živého, což dostává na starost dvojník jeho lékaře MUDr. Heřman (Karel Höger). Důvod, proč ten film není tak slavný, jak by být měl, je asi v odlišném přístupu scénáristy a režiséra k předloze. Román Miroslava Hanuše jsem sice nečetl, ale je zřejmé, že Miloš Macourek napsal scénář jako dobrodružný sci-fi thriller, kdežto Zbyněk Brynych ho natočil svým osvědčeným "neučesaným" způsobem, jako dejme tomu Transport z ráje. Já, spravelnost je mimořádný film, ale myslím, že by stál za remake. Takový, který by nesmírně atraktivnímu příběhu dal odpovídající formu. 80% ()

pornogrind 

všechny recenze uživatele

...Jedna smrt pro Hitlera je málo. Ten musí umírat 100krát...Bezesporu zajímavej nápad. Škoda, že takhle to nebylo i v reálu. Já osobně bych tomu německýmu zmrdovi přál alespoň podobnej v lepším případě daleko horší konec než je ukázán ve filmu. Každopádně sebevražda byla pro Hitlera snadným vykoupením za všechny ty zvěrstva, který spáchal. Dobrá myšlenka, herecký výkony a celkový zpracování, filmu vysloužilo 4 hvězdy. ()

Reklama

sportovec 

všechny recenze uživatele

I velká doba má slabší chvíle. Protikladné reakce, které tento film vyvolává u spolukomentátorů, naznačují jeho zřejmou rozporuplnost. Snahu demonstrovat obecně platný mravní princip - dostatečné potrestání zločinů, které se vzpírají rozsahem i dosahem obvyklému vnímáni a vymezování zločinu - zpochybňuje způsob provedení i pozadí, které ho charakterizuje. Nestačí na to ani hrůznost Hitlerových choromyslných etnocid. To je poselství nadčasového Brynychova a Hanušova příběhu. Směšování morálky, práva a etiky vždy vede k třaskavinovým důsledkům. Zejména k naprostým zhroucením hodnotových orientací, vytvoření doslova etického vakua. Hitler je souzen a odsuzován opět nacisty, stejně blouznivými, srovnatelně bláznivými i brutálními, snad o něco velmi málo více soudnými. V této rovině je český původní thriller nadčasový a jeho myšlenkový přesah zůstává stále aktuálním. ()

Master19 

všechny recenze uživatele

Náročná psychologická hříčka o možném osudu Adolfa Hitlera. Závěrečná pasáž je hodně silná a názorně ukazuje, že v některých případech může být i vražda činem nadmíru humánním. Karel Höger hraje svým specifickým způsobem a svou (řekl bych až čapkovskou) roli zvládá s přehledem. Opravdu jde o neprávem opomíjený film - vlastně o druhé světové válce. ()

noriaki 

všechny recenze uživatele

Námět je proklatě chytrý a mrazivý, podobně jako náměty z lepších epizod Black Mirror. Jenže všechno ostatní je o dvě třídy horší. Scénář je zmatený, režie utahaná, a ona pomalu budovaná hypnotická atmosféra existuje jen v prchavých náznacích. Vynikající Karel Höger se snažil zbytečně. Věřím že kdyby se téhle látky chopil Karel Kachyňa nebo Juraj Herz, tak bych si do své pestré sbírky nočních můr přidal jednu opravdu lahůdkovou. V podání Zbyňka Brynycha je to ale slabé jako čaj z třikrát louhovaného pytlíku. ()

Galerie (25)

Zajímavosti (2)

  • Film sa natáčal v Prahe na Malej strane, na zámku Sychrov v Českom raji a na zámku Líšno pri Benešove. (dyfur)

Reklama

Reklama