The Search
Die Gezeichneten
The Search
Režie:
Fred ZinnemannScénář:
Richard SchweizerKamera:
Emil BernaHudba:
Robert BlumHrají:
Ivan Jandl, Jarmila Novotná, Montgomery Clift, Ewart G. Morrison, Aline MacMahon, Wendell Corey, Fred ZinnemannObsahy(1)
Ve světě rozbitém válkou hledali své blízké: rodiče děti, děti rodiče. Mezi nimi i česká maminka... Americko-švýcarský film, oceněný mj. Oscarem pro Ivana Jandla v hlavní dětské roli. Po válce se z koncentračních táborů vracejí tisíce lidí, včetně dětí ze všech evropských zemí. Mezi nimi je i devítiletý Karel Malík. Ten však v Osvětimi ztratil řeč a zapomněl i na to, že před válkou měl otce a matku. V rozvalinách německého města jej najde americký voják Steve, který se ujme chlapcovy výchovy. Ani jeden z nich netuší, že Karlova maminka Hana také válku přežila a hledá syna ve všech tranzitních táborech, řízených Červeným křížem. Malý Karel mezitím dostane nové jméno a začne mluvit anglicky...
Mimořádně působivý snímek Freda Zinnemanna vznikl jen pár let po skončení druhé světové války. Kromě amerického vojáka, jenž byl jednou z prvních filmových rolí Montgomeryho Clifta, jsou hlavními hrdiny příběhu dva Češi: maminku Hanu ztvárnila Jarmila Novotná, mezinárodně proslulá operní pěvkyně. Jejího syna Karla představoval nadaný chlapec Ivan Jandl, jehož herecký výkon vynesl tehdejšímu Československu Zlatý glóbus a také prvního Oscara. Jandl si však tímto úspěchem v herecké kariéře nijak nepomohl – spíše naopak. Jako chlapec se objevil jen v drobných rolích ve filmech Svědomí a Zelená knížka. V dospělosti se vedle úřednických povolání věnoval amatérskému divadlu. Po smrti matky žil sám v pražské Libni. Zemřel po záchvatu cukrovky v roce 1987, v pouhých padesáti letech. Obě jeho ceny se dnes nacházejí v depozitáři Národního filmového archivu.
(Česká televize)
Recenze (70)
Oscar 1 : Námět + 3 nominace: Režie, Herec HR - Montgomery Clift, Scénář + (Dětská cena - Ivan Jandl). . . . . Zlatý Lev - výběr ()
Ve své době jistě milé pohlazení po válkou zdeptané duši. Také dnes však velice dojemný příběh, jenž si zaslouží být viděn a oceňován již pro svou vysokou míru realističnosti. Vždyť první minuty jako by byly vyňaty z nějakého dobového dokumentu. Odpovídá tomu komentář i věrohodnost prostředí, ve kterém se natáčelo (nechybí ani pár záběrů z tehdejší Prahy). Zhruba v třetině začíná film inklinovat spíše k jemně nasládlému příběhu o přátelství, ale ani na okamžik se nestane natolik sladkým, aby skolil třeba i méně tužené diabetiky. Zásluhu na tom má Montgomery Clift v roli amerického vojáka s dobrým srdcem, kterého jsem zatím v žádném filmu neshledával natolik snesinelným, a také neustálé připomínání hrůz koncentračních táborů. A to zpravidla nikterak explicitní formou. Jde spíše o drobné náznaky, jejichž působivost je umocněna záběrem na nevinnou, avšak poznamenanou dětskou tvář. Poznamenaní - český překlad je v tomto případě myslím zcela přesný a vystihuje jeden z nejvážnějších problémů spojených s poválečným obdobím. Teprve při zjištění, jak těžko zapomínali přímí účastníci, vyvstává na povrch děsivost skutečnosti, jak snadno zapomněli (a nadále zapomínají) mnozí jejich potomci. Na Poznamenaných je rovněž potěšující, že když se zde mluví česky, je to skutečně čeština, když polsky, skutečně polština atd. ... v tomto ohledu byli tvůrci nanejvýš obezřetní - kéž by s podobnou pečlivostí vznikal každý válečný snímek. Člověk by nevěřil, kolika procenty se na výsledné atmosféře podílejí právě takovéto "detaily". Sice mě naštvalo, že se ten malý kluk naučil během pár dní anglicky tolik, co já za nějaké dva roky, ale na konci jsem byl v takovém citovém rozpoložení, že jsem mu rád odpustil. 85% ()
Zpočátku téměř až dokumentární pohled na válkou poznamenané děti. Jejich zachránci jim nechtějí ublížit, avšak pro těžce zkoušené děti se pouze jedny uniformy vyměnily za jiné, strach zůstává - a není se čemu divit, vzhledem k hrůzám, jakými si prošly. Po slibném, chvílemi snad až mrazivém začátku se přibližně od onoho Karlova setkání se Stevem začíná míra patosu povážlivě zvedat, avšak únosnou mez jen tak tak nepřekročí. Pěkný film za 3,5* - přeci jen mám radši poněkud "syrovější" zpracování (i když uznávám, že vzhledem k době vzniku filmu se vlastně tomu optimismu a naději ani nelze divit). ()
Dojímavé drama české matky a syna rozdělených v koncentráku v Osvětimi a hledajících se navzájem v poválečném Německu, přestože syn si kvůli prožitým hrůzám téměř nic nepamatuje a umí říci jen „Ich weiss nicht". Výjimečný film výjimečného, čtyřoscarového režiséra, autora skvělých filmů jako V pravé poledne, Stařec a moře a Šakal. Kromě toho film Poznamenaní získal až dosud jediný herecký Oscar pro Čecha - Ivana Jandla. Jeho maminku hraje Jarmila Novotná, mezinárodně proslulá česká operní sopranistka té doby, a amerického vojáka naleznuvšího a vychovávajícího vyhladovělé nalezené dítě hraje debutující Montgomery Clift. Trailer: https://www.youtube.com/watch?v=vK5n4D3jc44 ()
Tohle jistě závažné téma ztracených a vyděšených válečných dětí bylo na můj vkus zpracováno až moc pateticky a s velkou mírou citového vydírání. Na mě by to proto nepůsobilo až tak dobře, na lidi v roce 1948 to možná působilo víc. ()
Krásný film. Všechny 3 hlavní postavy (Jandl, Clift, Novotná) předvedli výborné a uvěřitelné herecké výkony (myslím, že ten Oskar je pro Ivana velice zasloužený). Začátek filmu byl veden formou dokumentu se střízlivým komentářem, který dobře nastínil situaci i nezasvěcenému. Zajímavá byla i jazyková stránka. Zazněla angličtina, němčina, čeština, polština a maďarština (nevím, jestli jsem postřehl úplně všechny). Jedinou výtku bych měl k faktu, že se Ivan podle mě až moc rychle učil angličtinu, že za chvíli rozuměl všemu a mluvil plynule jak rodilý malý Američan (ale to je taky jediné, co bych snímku vytkl). A konec? Sice byl happy-end, ale podaný velice dojemně a střízlivě, 1 z nejlepších amerických happy-endů co jsem viděl (to, že posledním slovem filmu bylo "Maminko!", to už je jen taková milá třešnička na dortu, která potěší každého Čecha ;-)). ()
POZNAMENANÍ evokují knihu ŘÍKALI MI LENI nebo pozdější film KUKAČKA V TEMNÉM LESE; je těžké posoudit co bylo větším nacistickým zločinem: zda plynové komory nebo toto bourání rodin a znásilňování dětí a rodičů. Mezi dětmi a dospělými nebyl v tomto ohledu podstatnější rozdíl; byli zraňováni ve svém nejvnitřnějším lidství. Citovost (nikoliv emoce), která z tohoto skvělého filmu vyzařuje, není kýč; naopak, evokuje a uchovává duševní svět našich předků. Příběh filmu je i příběhem desítek našich životů právě těchto našich dědů apradědů či prababiček. Je to fakt nejen nostalgizující, ale také stále burcující a varující. ()
Slavný poválečný příběh, který má pro Čechy velkou váhu díky účasti Jarmily Novotné (pro kterou to byla jediná role ve 40. letech) a oscarového Ivana Jandla, díky nimž ve filmu zaznívá čeština. Pomineme-li ovšem tato fakta, jedná se o extrémně slzopudný film, který tak tlačí na pilu, že nelze než pomyslet na "rachoty našich slzí". Hudba Roberta Bluma nenechává nic náhodě a pokud by snad obraz nebyl dostatečně dojemný a výmluvný, navede diváka až na pokraj nervového zhroucení. Rodina Malíkových se krátce před odchodem do koncentračního tábora chová jako výstavní salón Národního obrození... Mamička je profesionální zpěvačka a z jejích úst sladce plynou slova Hajej můj andílku, celá domácnost muzicíruje a po válce tato prostá žena lékařova svou vynikající angličtinu vysvětlí pouhým odkazem na čtení anglických knih. Nepolemizuji o potřebnosti Poznamenaných ve své době, jen Hollywood se opět nezapřel a nic na tom nezmění skutečnost, že u rozhodování Novotné o přijmutí role byl přítomný mmj. také Honza Masaryk. ()
Příběh útočí na divákovy city jako žádný jiný, happyend je obrovský - ovšem tohle je jeden z TĚCH filmů, u kterých nám to, nejen vzhledem k době vzniku, vůbec nevadí, spíš naopak. 86%. ()
V poslednej dobe mam nejako stastie vidiet vela filmov z druhej alebo z prvej svetovej vojny, ale tento je vynimocny tym, ze sa odohrava len chvilku po skonceni tej druhej. Nekonecne hladanie matky syna a zase naopak syn hladajuci svoju matku vzbudilo vo mne silne emocie a o zavere filmu nehovoriac. Detsky herec Ivan Jandl podal naozaj skvely vykon, za co dostal i Oscara a preto je pre mna zahadou, ze nedostal ziadne nejake zaujimave ulohy, co znamena, ze Oscar nie je vzdy zarukou uspechu vo filmovej branzi pre buducnost. Proste opät dalsi vynikajuci film odohravajuci sa aj v Prahe... 11.02.2009 _____ Montgomery Clift - (Ralph ´Steve´ Stevenson) +++ Jarmila Novotná - (Pani Hana Malíková) +++ Ivan Jandl - (Karel ´Jimmy´ Malík) +++ Aline MacMahon - (Mrs. Murray) +++ Hudba: Robert Blum +++ ()
Viděla jsem německou verzi s velmi roztomilou lámanou češtinou. Z těch trosek šla úzkost! Dva roky po válce nebyl žádný problém točit ve vybombardovaném městě. Dostalo mě, jak se děti bály nastoupit do auta. Vlastně se bály úplně všeho. Škoda, že Jarmila Novotná nedostala víc prostoru pro zpěv. Přiznám se, že Ivan Jandl mi nepřipadal až tak přirozený, devítiletý Michael Koblic v Práčeti se mi líbil víc. (Doplnění pro Sarkastica Na začátku zazněla francouština, němčina, ruština, polština, maďarština, angličtina. Čeština zazněla až v písničce.) ()
Tehdy desetiletý Čech Ivan Jandl zahrál v americkém filmu Poznamenaní. O rok později měl v Hollywoodu přebírat za svůj výkon speciálního Oscara. Ač ho kvůli únorovým událostem roku 1948 do vlastních rukou nepřevzal, stal se historicky jeho prvním českým držitelem. ()
Nádherný film. Po prvej mrazivej polodokumentárnej polhodinovke sa síce už ide na Hollywoodsku slzotvornú istotu ale na istotu plne funkčnú, filmársky príjemnu a herecky bezchybnú. Zinneman natočil neskôr určite lepšie filmy ( hlavne Šakal FTW!) ale na tento film by sa už len kvôli silnej téme nemalo zabudnúť a navyše ma celkom dobre rozobral 9/10 ()
Našince musí potěšit občas zaznívající čeština či záběry Prahy. Celkově se však jedná o působivý počin, který poukazuje na poválečnou situaci fyzicky i psychicky zlomených dětí bez rodiny a domova. Montgomery Clift tradičně výborný a Ivan Jandl rovněž odvedl skvělou práci. ()
Moje babička těsně po válce pracovala coby vychovatelka v akci Přemysla Pittra ,,Zámky" na zámku Štiřín. Spoustu takových ,,poznamenaných" dětí měla na strarost a stala se jim jim druhou maminkou. Dodnes jí tak při návštěvách z Izraele ty děti (dnes už staří lidé) oslovují.... Snad proto mne tento film velmi zasáhl i po tak dlouhé době. U něj si člověk obzvlášť uvědomuje zlo a zvěrstva napáchaná Němci na těch nejmenších . ---- Kolik dětí už nikdy nevidělo své rodiče...... Kolik rodin bylo rozprášeno a navždy ztraceno.... . Kolik dětí v hrůzách vyhlazovacích táborů pokud mělo štěstí a přežilo zapomnělo svoji rodnou řeč a už se se svými nejbližšími co přežili nikdy nesetkalo.......Strašné! Opravdu hrozné ! Doporučuji vidět. * * * * ()
Neuvěřitelně silný snímek, který si budu pouštět ještě dlouho. Výborné výkony Jarmily Novotné a Ivana Jandla, který po právu získal Oscara. Scéna s Karlovým učením angličtiny patří k nejlepším. Jarmila Novotná navíc mluvila perfektní angličtinou. Fred Zinnemann natočil spoustu kvalitních snímků, ale žádný z nich nemá takový pozitivní náboj jako tenhle. ()
Excelentní úvod, který diváka nekompromisně vhodí do rozbombardovaného Německa (tedy do americké poloviny) plného dětí bez budoucnosti, se naneštěstí změní v emočně prázdnou holywoodskou show, kterou dorazil nestoudně odfláknutý patetický závěr. Druhá polovina filmu by se mohla odehrávat v jakémkoli roce, kdekoli na světě. Pro mě osobně další utvrzení toho, že americký pohled na krutost a nelidskost druhé světové války u mě nemá šanci na úspěch. Nebýt vícejazyčnosti a výborných dětských (ne)herců, kdo ví, jak by to s mým hodnocením nakonec dopadlo. ()
I když v tomto filmu mají hodně namočené prsty Američané, američtí vojáci zde nejsou nadpřirozené bytosti. A i když film celou dobu hodně balancuje nad propastí plnou patosu, podařilo se mu i ta největší zaváhání ustát bez ztráty kytičky. ()
Práve som "docestovala v čase" a moje dojmy sú hlboké, pozitívne, milé... Veľmi príjemný film - aj keď z inej doby, povojnovej (zaujímavé autentické zábery), ale je plný nádeje, pochopenia, lásky..! Malý Jandl hral vynikajúco (zaslúžený Oscar!), a vychutnala som si aj Jarmilu Novotnú, výnimočnú a v Čechách, žiaľ, nedocenenú opernú speváčku (počínajúc už hneď úvodným "Aby nás Pán Buh miloval, miloval.....) a k tomu kvalitná Zinnemannova réžia...Áno, maximum! ()
Nevěřil bych, že existuje nějaký americký (i když se švýcarskou koprodukcí) snímek, který v originále končí slovem "Maminko!" :) Ano, je to film zprvu téměř dokumentární, uslyšíte v něm češtinu, angličtinu, polštinu i němčinu..ale tyto jazyky/národy nebojují proti sobě (resp. Němci proti komukoliv), ale snaží si navzájem pomáhat. V hektické poválečné době se zjišťuje, jestli za války transportovaní rodiče (zejména matky) přežili a přivést je nazpět k vlastním dětem. Takovým případem je i malý Karlík z Československa, který po "pobytu" v Osvětimi omezil svou mluvu na posunky a během přepravy do amerického tábora uteče. Vyhladovělého ho však nalezne americký voják a věci se začnou ubírat dobrým směrem.. "'What is your name?' 'My name is Jim.'" ()