Fontána

Po mezinárnodním úspěchu satiry Neptunova slavnost natočil Mamin v stejném žánru svůj celovečerní debut o starostech obyvatel jednoho sídlištního domu. Schodiště je v něm zchátralé, ve stěně je nebezpečná trhlina, propadává se střecha, přestane téct teplá voda, zhasne světlo. V jednotlivých situacích i v chrakterech postav, tvůrcové filmu přechází od reality k nadsázce, od břitké ironie ke grotesce a nebo k hořkému smutku. Satyra proti byrokracii a frázím se v rámci stylu prolíná s bizarností sovětského režimu. (carott)