Posetitěl muzeja

Strašné psycho. Postapokalyptický svět, který zavalen odpadky a lidstvo se rozdělilo na mutanty (přezdívané jako debily) a "ty normální", přičemž ti normální se sice nijak vzhledově a chováním nezměnili, ale v mnohém jsou hloupější než mutanti, jelikož si neuvědomují, že jsou zatraceni a jsou ke všemu lhostejní, zatímco ale mutanti si zatracení uvědomují a neustále prosí Boha o spasení a vykoupení z hříchů. V tom se liší, právě ta víra v nějakou spásu z nich dělá víc lidi, než z těch normálních. Vše je zbarveno převážně do černých a červených barev, za okny penzionu permanentně hoří ohně, co chvíli zde někdo hlasitě křičí a celý tenhle postapokalyptický svět je už vlastně spíš Peklem. A do toho všeho přijíždí Turista, který chce najít Muzeum - ruiny staré civilizace... Už tak je to poměrně náročné a nesouhlasím s tím, že by to v druhé polovině rezignovalo na děj - právě naopak, děj se tady pořád vyvíjí dál. Teoreticky to není postapokalyptický svět, nýbrž předapokalyptický, leč to tak vůbec nevypadá. Celé to má strašně silnou atmosféru, která mě vtáhla a až na pár zbytečně utahaných míst nepustila, je to i dost slušně natočené a ten psycho vizuál tomu taky dost dává, jenže myšlenkově s tím filmem moc nesouzním. Ono to je i po tomhle směru dost náročné, všechno to pobrat a asi i mě něco uteklo, protože jsem si párkrát vzpomněl na Dny zatmění (což je jeden z hodně, hodně mála filmů, kde nejspíš moc dobře vím, že to něco chtělo říct, ale mě to úplně uniklo), nicméně všechno to směruje jen k jednomu. A tady přichází ten problém. Lopušanskij k Bibli a náboženství celkově přistupuje nejspíš dost radikálně a v Posetitěli muzeja se to dost projevilo. Podle jeho výkladu je lidstvo zatraceno, navždy trpět a Bůh (jestli je) mlčí a na lidstvo kašle, jelikož je plné hříchů a kvůli tomu si spásu nezaslouží. V Bibli se ale přece píše i o odpuštění a kdyby Bůh byl skutečně takový, jako je tady, tak je to spíš Ďábel než Bůh. A pokud by si náhodou někdo myslel, že to vidím až moc "růžově", nezapomňme, že tu je i očistec, ve kterém bychom většina z nás stejně skončila - pokud náš svět není očistec, ale to by bylo na jinou debatu. Nicméně ten konec je pro mě krapet nejednoznačný - SPOILER buď na sebe Turista vzal všechny dosavadní hříchy lidstva, tím ho vykoupil a on jako poslední na Zemi bude trpět, dokud nezemře (a co bude pak a jestli skutečně byl druhým příchodem Ježíše nevíme), nebo ho Bůh nevyslyšel, celé lidstvo do jednoho vymřelo (proto ti (asi) racci) a on jako poslední zešílí a zemře taky. KONEC SPOILERU Takže, byla tam naděje, nebo z toho nakonec vypadl naprostý nihilismus? Podle toho bych asi své hodnocení přehodnotil, ale bohužel se obávám, že se to spíš přiklonilo k tomu nihilismu. A v tom případě s tím obsahově nesouhlasím, protože ždibec naděje, ždibec něčeho pozitivního bude vždycky, ať si tvrdí kdo chce co chce. Proto mi naprostý nihilismus přijde jako poměrně naivní přístup k životu. Zatím zůstanu u průměrného hodnocení a počkám, až se mi to rozleží v hlavě. Hutné to bylo dost. Btw, přirovnání ke Stalkerovi mi přijde poněkud mimo, snad jen motivem putováním za nalezením něčeho lepšího, než teď je, ale jinak oba ty filmy mají jinou atmosféru, úplně jinak přistupují k životu a Stalker zůstane silně filozofickým po celou dobu, zatímco Posetitěl muzeja upadne časem do šíleného experimentu, který sice filozofuje stále, ale vlastně pořád o tom samém dokola. EDIT: Po čase ty slabé čtyři prostě dát musím. Mám k tomu výhrady, je jich hodně a jsou velké, ale zase na druhou stranu musím přiznat, že málokterý film ve mě zanechal tak silný a nezapomenutelný zážitek, ze kterého si hromadu scén pamatuji i doposud a dokonce tak výrazných, že na ně asi nikdy nezapomenu a že bych o ně byl schopný psát skutečně rozsáhlé rozbory. Ten film je prostě unikátní. Slabé 4* (20.03.2021) (méně) (více)