Režie:
Miloš ZábranskýScénář:
Rudolf RážKamera:
Martin BenoniHrají:
Ondřej Vetchý, Jiří Schmitzer, Jiřina Třebická, Ivana Velichová, Jaroslav Mareš, Jan Hraběta, Jana Marková, Miloslav Maršálek (více)Obsahy(1)
Ve starém domku na okraji města žijí spolu s matkou dva bratři. Oba pracují v tiskárně. Starší Bóža je tichý, zodpovědný člověk s názory určenými křesťanskou vírou. Dan je frajírek vyžívající se v hospodských zábavách. Teprve po tragické smrti člověka, začíná chápat, že v jeho životě něco chybí. (oficiální text distributora)
Recenze (83)
Takový celkem minimalistický drama, který z nějakýho důvodu zapadlo a žádná televize ho nevysílá, jak je rok dlouhej. Já o tomhle filmu neměl ani ponětí, až včera jsem na něj náhodou natrefil na TV Barrandov a byl jsem mile překvapen. Vetchý hraje takovýho pošuka, kterej má jít za pár dní na vojnu a chce si hlavně užívat. V kontrastu s tim jeho starší bratr (Schmitzer) je takovej Mirek Dušín a pořád za něj žehlí nějaký průsery. I když jsou obě postavy poněkud extrémní (každá jinak), tak oba herci se s tim vypořádali se ctí a dokázali to zahrát přesvědčivě. Zábavný byly scény z fabriky, kde oba bratři pracovali. Všichni se tam akorát vykecávali a mastili karty :-) ()
Výtečný psychologický film. Film o životě. Dospělosti. Přebírání odpovědnosti. Konci bezstarostnosti. Složitosti rodinných vztahů. Film, který stojí na naprosto skvělých hereckých výkonech, Schmitzer i Vetchý nejen že zvládají složité herecké party, ale přidávají navíc ještě cosi z přidané hodnoty, Schmitzer úsporný herecký projev postavený na mimickém výrazivu a jeho kromobyčejné síle pohledu a Vetchý doslova fyzické herectví kypící energií a jejím nezvladatelným přebytkem. Je to analogie věčného sváru ducha a těla. Dobra a zla. Symboliky postav. Dům pro dva má výraznou formu, jejímž základem je minimalismus, nadčasová hudba a originální industriální intermezza. Život drtící jako ozubená kola. Cyklicky opakované sekvence krátkých záběrů na detaily výrobní linky, šeď útrob továrny, bezčasí doby... ()
Strhující herecký výkon Ondry Vetchého, který byl za tuto roli nominován na evropskou filmovou cenu, ale Jiří Schmitzer za ním nijak nezaostává. Zdařilý snímek dokresluje zajímavá hudba a hustá pochmurná atmosféra šedivé doby reálného socialismu, podpořená šedivými panelákovými králikárnami a šedivou fabrikou. ()
V době premiéry bych mu bez sebemenšího zaváhání vysypal 5 hvězdiček a hovořil o něm s nadšením. Narušil totiž jako úplně první do té doby monolitní obsah socialistické kinematografie, protože se v něm objevily do té doby nepřijatelná témata a náboženské symboly. Po 30 letech už ale tohle psychologické drama vyčpělo a člověk se na něj dívá bez zbytečné nostalgie. V daném žánru existují mnohem lépe zpracované tituly. Zůstalo jen špičkové herectví Ondřeje Vetchého a Jiřího Schmitzera coby povahově naprosto rozdílných a protikladné hodnoty zastávajících bratrů. Celkový dojem: 55 %. ()
Tak tohle je fakt depresivní a ponuré a to nejen prostředím, ale i příběhem. Ondra je tady vysloveně na zabití jeho bráška, kterýho hraje Jirka je zase až extremní opak ňoumy s čímž mě taky sral. Ovšem oba herci zahráli svoje party na výbornou. U Ondry si dokonce myslím, že se jedná o jeden z jeho nejlepších hereckých výkonů vůbec. Smutek, který není ani tak v příběhu, jako v postavách se na mě přenes docela vydatně. ()
Galerie (29)
Zajímavosti (5)
- Volná trilogie Miloše Zábranského čítá filmy Dům pro dva (1987), Masseba (1989) a Stavení (1990). (NinadeL)
- Velký problém měla cenzura se scénou, kdy Bóža (Jiří Schmitzer) při dopravní nehodě leží v pozici ukřižovaného Krista. Zřejmě jen díky závanu čerstvého vzduchu Gorbačovovy perestrojky barrandovské funkcionáře znejistil natolik, že scénu tvůrcům ve filmu ponechali. (sator)
- V jedné ze scén, jdou oba bratři Jiří Schmitzer a Ondřej Vetchý na autobus, přičemž ten mladší O. Vetchý se loudá, dobíhá jej a snaží se zachytit krok svého staršího bratra Jiřího Schmitzera. Tato scénka nápadně připomíná a zřejmě je i narážkou na úvodní scénu filmu Vesničko má středisková, který vznikl o dva roky dříve než tento film. V tomto filmu se o to samé pokoušel Otík (János Bán), když se snažil držet krok s Pávkem (Marián Labuda st.). (Posheidon)
Reklama