Hlboký oceán: Mariánska priekopa
Deep Ocean: Descent into the Mariana Trench
Obsahy(1)
Vydajte sa do hĺbok Tichého oceánu - neznámy svet Mariánskej priekopy, najhlbšie položeného miesta na našej planéte, sa vám otvára. V hĺbke takmer 11 tisíc metrov vládne absolútna tma a nepredstaviteľný tlak. Napriek tomu tu je život. Aký? To vám prezradia kamery japonských filmárov.... (RTVS)
Recenze (3)
...aneb Kam až může evoluce zajít a to jsme stále na naší planetě, i když v prostředí, které by pro valnou většinu živých tvorů znamenalo konec. Seznamte se se zónou Hadal, místem, kde tlak rozkládá buňky v těle a to je stále jen na půl cesty ke dnu, úžasná podívaná do temnoty oceánu. ()
Podívat se na tento dokument je nutností pro všechny, kdo jsou fanoušci podmořského výzkumu, jako je například James Cameron, nebo já. Podá vám poměrně přesný pohled na to, jak se věci mají. Není to žádné epické proplouvání barevnými korálovými útesy se spoustou druhů ryb a živočichů, jako u jiných Attenboroughových dokumentů. Uvidíme všehovšudy jeden druh korýše, ryby, sumýše a jeden druh červa. Jedná se o šedomodré dlouhé hledání pár druhů vizuálně nezajímavých živočichů v podmořské poušti. Výzkum nejhlubšího místa na Zemi nazvaného Challenger Deep v Mariánském příkopu je podobně technicky náročný jako lety na měsíc. Existuje spousta paralel a v některých ohledech je možná ještě náročnější. Bohužel mediálně tomu není věnována taková pozornost jako kosmickým letům. Vždyť to známe, raději jezdíme do daleké ciziny, než abychom lépe poznávali rodnou krajinu. První lidé, kteří se na dno oceánů v hloubce 10 916 metrů dostali pomocí batyskafu Trieste byli Švýcar Jecques Piccard a americký námořní poručík Don Walsh. Pak se uskutečnil jen jeden bezpilotní ponor v roce 1995. Teprve po padesáti dvou letech se se třetím člověkem na dně oceánů stal nikdo jiný než amatérský oceánograf James Cameron. V tomto dokumentu sledujeme další bezpilotní ponor japonských vědců. Z celého finančně a technicky náročného projektu mají nakonec jen pár mlhavých záběrů na hlubokomořské okurky (příbuzné mořských hvězdic) ležící v bahně a na plovoucí různonožce (Amphipoda). Ti jediní jsou schopni přežít obrovský tlak vody, který se dá přirovnat k tunovému závaží na špičce vašeho prstu. V dokumentu vidíme i výpravu do menších hloubek kolem šesti a osmi tisíc metrů. V nich je schopen žít i jeden druh ryby Snailfish (Pseudoliparis swirei). Takže se podíváme i na tanec těchto éterických rybiček. Na svahu příkopu natočí vědci ještě chemické vývěry krápníkové útvary, u kterých se krmí mořští červíci. A to je vše. Dokument dělali samozřejmě Japonci a aby nalákali k nepopulárnímu výzkumu více lidí, nechali namluvit komentář slavného Davida Attenborougha. ()
Musí byť fascinujúce ešte teraz objavovať niečo neznáme na našej planéte. Tu sa spojili sily vedcov z rôznych krajín a umožnli nám aspoň sprostredkovaný zážitok z podmorských hlbín. . ()