Zločiny budoucnosti

Krásně koherentní dílo, myšlenkově, vyprávěním i stylově. Všechno motivy se v závěru krásně propojí, rámování světa je hezky strohé, ale jasné. Tohle je Cronenberg na svém vrcholu...opět. Myšlenkově podnětný, ale co do filosofických závěrů nijak invazivní, zamýšlí se nad evolucí člověka, environmentalismem, ale především pak na podstatou a společenskou hodnotou umění jako takového. Šokující a úchylný? Nijak zvlášť, rejžovy trademarky tu samozřejmě jsou a není jich málo, ale nic z toho není samoúčelné, ba naopak. Herci jsou do jednoho skvělí, hlavně pak Viggo a Léa, ti jsou vyloženě boží. Shoreova muzika krásně rezonuje s obrazem a tématy. Jsem nadšený a každý Cronenbergův opravdový fanoušek by měl být taky...poctivý kus filmařiny! A dost možná i můj film roku! (01.07.2022)

Výtvarně vytříbený bizár se zajímavou dystopickou vizí společnosti, vtahující hudbou Howarda Shora, charismatickým Mortensenem v mučednické černé kápě a sexuálně neodolatelně ujetou Kristen Stewart. Každá vteřina s ní byla pro mě tranzem. Škoda, že film nevyvrcholil jejím slastným, hlasitým orgazmem na operačním lůžku při chirurgickém spojování otevřených ran se zatumorovaným Mortensenem. Jako malému klukovi mi poselství Hellraisera “bolest je slast” úspěšně pomáhalo překonávat procedury šití rozbité hlavy a dalších poranění z provádění klukovin. Crimes of the Future mi vnuknul myšlenku, že mít něco nevítané, zhoubně rostoucí ve svém těle je nejenom přirozený genetický proces života, ale taky jedinečné umělecké dílo stvořené naším organismem. Zvláštní, fascinující a těžceji uchopitelný film, který si určitě zopakuji. [KVIFF] (06.07.2022)

Pomatený David Cronenberg natočil těsně před osmdesátým jubileem svého života nelíbivou sračku o ničem. Ano, doslova o ničem. Nestává se mně moc často, abych nedokázal vylíčit děj. Takže opravdu nedokážu jeho zdegenerovanou mozkovnu dost dobře pochopit. Co se tedy vlastně v žánrově blíže neurčeném filmu, který má kousek z hororu, sci-fi, dramatu i erotického žánru, je artově a bizarně orientovaný, vyskytuje. Začínalo to relativně uspokojivě. Kluk sežere plastový odpadkový koš a jeho matka (Lihi Kornowski) ho následně zadusí polštářem. A putuje za to do vězení, kde se dozvídáme, že jeho sliny si dokázaly s plastem poradit. A ten kluk měl ještě tátu (Scott Speedman), který vyrábí jakési syntetické tyčinky. Na scénu poté vstupuje Viggo Mortensen, je to v podstatě avantgardní umělec, na ulici chodí v tmavém plášti, kterým si kryje obličej, vypadá dost vysušeně, respektive je hnusný jak zvratky v jogurtu, z těla mu raší orgány a k ruce má asistentku, Léa Seydoux s nepěkným pánským sestřihem vlasů. A oba kdesi vystupují na způsob jakési show. Ničeho jsem si takového v průběhu nevšiml, ale budiž. Pak je zde ještě nelegální agentura neboli registr lidských orgánů. Pracují v ní dva lidé, jedním z nich je Kristen Stewart, zajímavě obsazená, ale málo využitá. Z filmu si ještě pamatuji, že v něm pustupně šly do naha Léa Seydoux, Nadia Litz a Tanaya Beatty. Některé sekvence nepostrádají působivost, kamera Douglase Kocha je velmi vizuálně schopná a na diváka dokáže místy juknout jistý atmosférický efekt. Gore je pomálu, nějaký ten lidský orgán je k vidění, ale je to slabě podané. Celkově film těžce nebaví. Cronenberg opět tlačí film do extrému. Instruuje ale jen sled převážně nezáživných scén, které jsou úplně neužitečné. Nechápu, co by mě na pitvě malého kluka mělo fascinovat. Přitom režisér evidentně toužil, aby tomu tak bylo. Celý film je roztahaný, pomalý a pro mě nepochopitelný až neuchopitelný. Nepopírám, že to mohlo obsahovat nějaké varovné poselství pro budoucí generace lidstva, nicméně v téhle předložené podobě to pramálo zaujalo. 4/10 (18.02.2023)

S Cronenbergovými bizáry nemívám problém, často mu je i pětím, ale tenhle jeho nový (a dost možná že už i poslední) divnofilm mě na hony minul. Nezáživný, nudný, plytký, pozérský, zbytečný; těmihle adjektivy bych ho asi charakterizoval. Dřevorubec by pak řekl, že je ''vo hovně''. Cronenbergův příběh z absurdního fiktivního světa shledávám ne snad nechutným, nebo deviantním, nebo nezdravým, to by ještě šlo, shledávám ho ale totálně nezajímavým, což je daleko horší. Během celého filmu mě neoslovila ani nezaujala snad ani jedna jediná scéna. Z projekcí některých mistrových děl prý v minulosti někteří diváci zhnuseně odcházeli. No, já si umím představit, že být třeba na fesťáku v Cannes, tak z tohohle filmu odejdu maximálně po půlhodině taky, ale ne zhnuseně, nýbrž otráveně, a půjdu si radši dřepnout do sálu, ve kterém hrají něco/cokoliv jiného. Jedna za trochu té filmové estetiky. (27.06.2022)

Prvý raz od registrácie na ČSFD neviem, čo napísať ako obsah filmu. - Teraz neviem, či je David Cronenberg už senilný, alebo je problém vo mne, ale hodinu a trištvrte som sa pozeral na niečo, čo sa ani nedá popísať. Plejáda absolútne katastrofálnych hereckých výkonov, ktorá vyzerá, ako keby bola epizódou alebo sequelom k nejakému infantilnému seriálu. Radšej si zopakujte nejakú old school klasiku tohto režiséra, lebo toto som vydržal sledovať do konca len kvôli tomu, že ma to s každou pribúdajúcou minútou stále viac udivovalo svojou debilitou. (21.06.2022)