Upír aneb Podivné dobrodružství Davida Graye

Na Vampyra jsem se hodně těšil, ale nakonec jsem se s tím tak nějak minul. Přišlo mi, jako by se Dreyer zastavil někde mezi surreálným filmem a běžným hororem a té zasněnosti a zastřenosti tu je buď moc (pokud bych čekal klasický horor), nebo málo (pokud bych čekal surrealistický film). Někdy si to budu muset zopakovat. (01.05.2013)

Toto mě zcela minulo. Ten film je vyloženě divný, zmatečný, a především - ó ano - zoufale nudný. Přísahám bohu, že už bezprostředně po dokoukání nemám ponětí, o čem to vlastně celé bylo. A nevycházím z údivu nad tím, že se to hlásí k Le Fanově Carmille - proboha, nejenže to s ní nemá nic společného, tenhle film je v podstatě zcela prost jakýchkoli upířích motivů, pokud k nim tedy nechcete počítat jakousi obskurní bichli ("Die seltsame Geschichte der Vampyre"), kterou hlavní postava v několika nekonečných záběrech čte. Posledních 15 minut je řekněme obstojných, ale za sebe nemám problém prohlásit, že mi je tenhle film - třeba už jen tím směšným herectvím - vysloveně protivný. (23.03.2013)

Akýsi snový experimentalizmus, alebo hororový minimalizmus. Nebolo by vôbec od veci porovnať tento upírsky film s takmer súbežným hororom štúdia Universal Dracula. Ten bol dejovo natrieskaný, Browning využíval vo veľkom filmovú skratku, keď sa za pár okamihov mohla odohrať dôležitá časť deja. Na postavy sme sa pozerali akoby z divadelného hľadiska, Browning zároveň nešetril dialógmi, osvetľujúcimi dej. Dreyer naopak akoby považoval hovorené slovo za nutné zlo, preto asi aj často používa pre vysvetlenie upírskej mytológie zábery na stránky kníh, ako upomienku na medzititulky. Jeho film by kľudne mohol byť nemý, výsledok by bol rovnaký. Kamera je neustále v pomalom, plíživom pohybe, aby tak evokovala a umocňovala u diváka strach z neznáma. Technicky je film dokonalý, ako stvorený pre filmové školy, avšak riedky dej bohužiaľ občas nudí. Škoda, že asi nebude zachovaná kvalitnejšia verzia, pri filme, tak zameranom na vizuálnu stránku, je to obzvlášť škoda. (15.12.2012)

Celkem zajimava variace na upirske tema, ale rozhodne zadny zazrak. Pribeh je pomerne zmateny a ani styl vypraveni mi bohuzel prilis nesedl. Je sice pekne, ze se cely film topi v sede barve, ale je to dost nudna sed. Takze vice nez film jako takovy jsou zajimave nektere sceny (pohreb treba) a vubec pohled na upiry v cele s opravdu nestandardni upirkou. Zkusenost, ale uz se na to nikdy nepodivam. (26.11.2005)

Je hodně diskutabilní s konečnou platností povědět, zda tenhle raný zvukový horor se svými přibývajícími roky stárne či nikoli. Některé vypravěčské postupy působí totiž i dnes velmi originálně a formálně je film natolik chytře vystavěn, že tím dostatečně zakrývá absenci napínavého děje. Hra stínů nebyla v kinematografii snad nikdy tak působivá a Dreyer dále triumfuje i ponurým, dá se říci snovým vizuálem, skvělým výběrem herců a některými netypickými kamerovými úhly (například cesta v rakvi z perspektivy nebožtíka). Bohužel příběhově, ačkoli se snaží splétat různé dějové roviny nebo realitu s pouhým sněním, je film vystavěn nudně a nepřináší takřka žádné ikonické žánrové momenty, které by si pamatoval divák netknutý filmovou vědou (jako jsem já) nebo bez pochopení k vyprávění zásadně s využitím obrazu a s ním spojených symbolů - alespoň tohle pochopení naštěstí mám, takže jsem vážně uvažoval i o čtvrté hvězdě... 70% (28.09.2015)