Noc oranžových ohňů

Film mě příliš neoslnil a některé scény a dialogy mi přišly vyloženě směšné (ačkoliv chápu poplatnost době), ale herecké výkony pana Kryzánka, Lábuse i Matyáše na mě působily sympaticky. Konec filmu je vyloženě hloupý a trapný a působící dojmem, že režisér Brynych poslední natáčecí den vynechal prášky. (02.02.2012)

Mám rád vězeňská dramata a těch z předlistopadového období a z dob normalizace by se asi dalo napočítat na prstech jedné ruky. Matyáše mám celkem rád, je to herec sedmdesátkových filmů od těch různých dětských po detektivky a různá dramata. Objevil se tak v perfektní roli pilota Wellingtonu v Nebeských jezdcích i naprosto obskurní záležitosti jménem Hroch. A tak jsem se zájmem sledoval jím hraného hrdinu a jeho pád coby nadějného kádru v podstatě až na dno. Trochu úsměvné jsou tam ty tanečky kolem KSČ a ten až otcovský vztah mezi vězněným a vrchním bachařem, který správně poznal člověka co pochybil a je si toho vědom na rozdíl od kriminálníků a grázlů. Ti zůstanou stále stejným odpadem socialistické společnosti a nápravné zařízení s nimi nic neudělá. A když si komunista vezme k sobě mledého grázla který nikdy nepozanl správného soudruha, kdo ví zda z něj nakonec také neudělá slušného člověka a dokonce třeba časem i komunistu ! Dám tedy za 3 rabičky cigaret. * * * (18.04.2020)

První půlhodinka , ve které uvědomělý komunista ve vězení, ze kterého vychází se stí a silnější než dřív se bohužel při vší své slabosti (absolutně nevěrohodné vězenské obsazení Zounarem a spol) ukáže být ještě tou lepší půlkou. Závěr s veselým Lábusem, hodným kulhajícím odborářem a setkáním v dlouhé chodbě je totální průser. Pro ujeté zájemce o popdprůměrné normalizační slátaniny vhodné na jedno podívání. (23.06.2013)

Těžko to hodnotit, jako něco naprosto neznámého bych možná šel s hodnocením i výš. Ale po umělecké stránce je to hodně slabé. To že někdo spáchá zločin ( v opilosti nabourá není zločin v tom právém smyslu, ale následky bývají tragické a trest přijít musí) a přijme trest je správné. To že je to komunista a cpe to do hlav spoluvěznů je věc jiná. Nemá to tam jednoduché a dostává kapky, ale s tím si dokáže poradit a některé spoluvězně na svou stranu obrátit. S přátelí se s mladým zlodějem aut v podání Jirky Lábuse a s ním to zkouší pak i v civilu. Co mě ,ale vyloženě přišlo hloupé, bylo setkání a poměrně přátelské s tím chlápkem co ho srazil a šel za to do báně. Chlápek chodí o hůlce nebot mu to špatně srostlo a baví se jako by nic. To už bylo hodně přehnané. A závěrečný happy end se ještě nechal. No viděl bych to tak na 45% . Za zmínku stojí spoluvězni Zounar či Lackovič a jejich "koupelna" (24.11.2009)

Této socialistické pohádce chybí postavy hodné uvěření, děj hodný záznamu a jakýkoli jiný než historický důvod ke sledování. 1) Film je vpravdě příšerný. Ale z jakéhosi zvrhlého masochistického důvodu jsem vydržel až do konce. Nechcete se uklidnit hrou v dámu? 2) Nejvíce mě dostalo, jak moudrému otcovskému kapitánovi chodí dopisy vděčných propuštěných. 3) Pěkně si zahrál 24letý Jiří Lábus (spoluvězeň Jan Tomáš). 4) A na závěr to nejlepší. Na Mezinárodním filmovém festivalu v San Sebastianu v roce 1975 byl snímek nominován na Zlatou záchodovou mušli pro nejlepší film. To mě fakt podrž! (06.06.2018)