Reklama

Reklama

Bílý Bim, Černé Ucho

  • Sovětský svaz Belyj Bim - Čornoje ucho (více)

Pes Bim má krásny vzťah so svojím pánom Ivanom, ku ktorému ho viaže silné puto. Jedného dňa však Ivan ochorie a musí ísť do nemocnice a odtiaľ do Moskvy, kde sa má podrobiť operácii. Bim ostane v opatere dobrej susedky, no túži len po svojom pánovi a preto sa vydá hľadať. Na jeho ceste ho čaká mnoho dobrodružstiev a stretnutí s dobrými, ale i zlými ľuďmi. (STV)

(více)

Recenze (60)

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Bim začíná opravdu dobře a mile jako příběh o starém, osamělém, rozjímavém spisovateli, kterému dělá společnost hlavně jeho nový pes Bim. Skoro celá první hodinka je plná melancholie, která se moudře snoubí s jakýmsi laskavým viděním světa starého pána, pána, co umí vtipně a chytře oglosovat kdejakou drobnůstku. Jenže když pod tíhou zdravotních problémů mizí do nemocnice, pes Bim, ač sympaťák, nedokáže bez něj zbytek tříhodinového filmu táhnout. Ono je sice dojemné, jak je smutný, že páníček zmizel, jak po něm marně pátrá, jak při tom pátrání strádá či potkává dobré lidi, ale takovéhle dojímání nezdá se být právě invenční a nedělá dobrý film. Říkám to přesto, že i na mě kus dojetí padl, což ovšem není nijak podivné, když uvážím, že člověk má z nějakého důvodu evolučně dáno, aby mu připadla roztomilá mláďata všelijakých druhů a pes je považován za savce, který si svou "juvenilnost" zachovává i v dospělosti, což mu zřejmě v soužití s člověkem ohromně pomáhá. Úplný závěr filmu už buď hraničí nebo spíš opravdu je těžko ospravedlnitelným citovým vydíráním. Dětem bych se to bál pustit, poněvadž by po takovém závěru řvali nejspíš celý týden (že by odsud pramenil Apachův odpad?). ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

Ivan Ivanovič a jeho pes Bim... To už sú roky, čo som to videl naposledy. Ešte v československej televízii niekedy koncom 80-tych rokov a už vtedy to na mňa zázračne zaúčinkovalo. Zvládnuť v jednom kuse 3 hodinový film je pre deti dosť náročné a vtedy to tiež myslím bolo rozdelené na dva diely. Pôvodný dabing ešte s Kvietikom a Strniskovou bol výborný, aspoň takto som si na nebohú Strniskovú zaspomínal. Príbeh Bima sledujeme od jeho narodenia, jeho príbeh a jeho inteligencia si vás získa a záver s vami možno pekne zamáva. Na menšie deti môže zapôsobiť všelijak, možno im bez komentára rodičov ani nedôjde , čo sa vlastne stalo. Z pohľadu dospelého si asi lepší záver ťažko predstaviť. Film je to skvelý aj napriek často používanému slovu súdruh. Spoločenské zriadenie ani postavenie ľudí veľmi nerieši, ide len o priateľstvo medzi človekom a psom a v tomto je to výnimočný film. Osobne by som ho skrátil, ale i tak 80%. ()

Reklama

Amarcord_1 

všechny recenze uživatele

80% - Dojemný film, který mě oslovil i přes skutečnost, že jím stavěné archetypy vlastně nemám rád. Mám na mysli zejména vykreslování lidí co nemají rádi psy jako opovrženíhodné nelidy. Bílý Bim, Černé ucho je poetický, nostalgický, s moudrými momenty a jistě nese zajímavé svědectví i o době svého vzniku. Velmi typická ruská filmová hudba Andreje Petrova za použití orchestru, balalajky i akordeonu krásně podtrhuje jakýsi lidský nádech celé té pomalé podívané. Dva díly, každý o délce cca hodiny a půl, jsou sice narativně dobře podány, ale přesto bych zde přemrštěnou délku bral spíš jako zápor. Jedná se sice z velké části o road movie, ale těch Bimových epizod a osob zatažených do hlavního dění je tolik, že to v mých očích hlavní zápletku poněkud rozmělnilo. I přes zádumčivý závěr ve mně tento film zanechal pocit jakési laskavosti, což bude asi hlavní kvalita, pro kterou ho mohu vřele doporučit. ()

Madsbender 

všechny recenze uživatele

Napriek tomu, že je Belyj Bim - Čornoje ucho filmom pekným, plným utešenej múdrosti a poézie života, nemožno dnes tak ľahko negovať a povzniesť sa nad mračná komunizmu, ktoré sa nad ním sťahujú. Z cností jedných a zlozvykov druhých, povážlivo čiernobielych postáv možno zostaviť ideál vzorného súdruha. Možno je tento neduh vlastný už predlohe-románu. Druhým smutným faktom jest, že podobne ako Subjektiv nepokladám psíka, i keď s ním strávime dostatok času a sledovanie jeho rastu sprevádza emočné puto, za postavu, ktorá by dokázala sama udržať nastavenú latku filmu. Predovšetkým nie bez charizmy žoviálneho Ivana Ivanoviča v podaní Vjačeslava Tichonova, ktorý po čase hlavnú scénu opúšťa a objavuje sa len v letmých návratoch. Tu je rozdiel napríklad od Hachikô monogatari, ktorého emočná sila v uzimených japonských kulisách ma zasiahla prúdom dojatia a nefalšovanej vrelosti, a zahriala u srdca. 65% ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Když jsem byl malý, viděl jsem tento film a konec tak probulel, že mne rodiče nebyli schopni utišit. Dávno po letech jsem film viděl znovu a ač jsem si závěr pamatoval a mohl být tedy připraven, přesto jsem měl opět mokré oči a stažené hrdlo. Nevím zda je to kvalitně natočeným snímkem, či zkrátka tím, že mám moc rád psí kamarády a vůbec vše živé. Bim, stejně jako později Goro, při své pouti a hledání pána potkává různé typy lidí. Od hodných, kteří mu pomáhají či dají najíst po typy od kterých mu hrozí bití i smrt. Je to tedy i taková obrácená sonda pohledem čtyřnohého přítele člověka na nás vládce tvorstva. ()

Galerie (20)

Zajímavosti (1)

  • Bim je rasa anglický setr. (greeneye)

Reklama

Reklama