Daughter of Horror
Dementia
Režie:
John ParkerScénář:
John ParkerKamera:
William C. ThompsonHudba:
George AntheilHrají:
Adrienne Barrett, Bruno VeSota, Ben Roseman, Lucille Rowland, Angelo Rossitto, Shorty Rogers, Jonathan Haze, Shelley Berman, Duane GreyObsahy(1)
Tento film, který neobsahuje vůbec žádné dialogy, sleduje děsivé zážitky psychotické mladé ženy, které zažívá během jedné noci. (oficiální text distributora)
Recenze (19)
Zajímavý mix surrealistického hororu s freudovským noirem, který jsem zhlédl bohužel v dementním komentářem ("Guilty! Guilty! Guilty!") doplněné verzi pod názvem Daughter of Horror. ()
Skvelý nemý horor, s výborným noirovým spracovaním, ktorý dostojí svojmu názvu. A našťastie to nebude dementnosťou tohto dielka, ale príbehom, ktorý ponúkne nahliadnutie do dementnej (asi by som to skôr pomenoval iba čiastočne nepríčetnej) hlavy a myšlienok, resp. predstáv hlavnej hrdinky, prežívajúcej nočné mory vďaka traumatizujúcim zážitkom. Necelú hodinu trvajúci dej sa odohrá behom jednej noci a hoci miestami nedáva zmysel, atmosféra je vcelku hustá, film nenudí a navzdory roku výroby vyzerá štýlovejšie než množstvo dnešných počinov. V jednej časti, resp. pasáži to síce začne trochu strácať na tempe i atmosfére a stihne zanudiť, no následne ma potešil záver, ktorý to uzavrel práve tak ako bolo treba a aby to v rámci príbehu dávalo nejaký zmysel, takže nejde len o náhodné surrealistické / noirové obrazy. Film je možné nájsť aj s názvom "Daughter of Horror", kde je však zbytočne "vylepšený" o komentár, ktorý to celé iba narúša. ()
Velmi stylova pocta nemej ere, nemeckemu expresionizmu a surrealizmu v jednom. To vsetko v noirovom kabatiku. Na mna mozno trochu moc haluz, no aj tak som si to velmi uzil. Stylisticky nejde o film, v ktorom sa nerozprava (ako napriklad Thief). Je to regulerny nemy film bez medzititulkov. Trochu akurat vadili herecke vykony, ktore sice vychadzaju zo stylizacie, ale obcas to ksichtenie hlavnej hrdinky posobilo dost rozpacito. V mnohom naopak pomahaju paradna hudba, kamera a strih. Krasne stylisticke cvicenie, ktore sa da sfuknut za necelu hodinu. 8/10 ()
" Halušky jedné soudružky " který mě ale moc neoslovily. ()
Němý noir, který je po pár minutách šílenější a šílenější, až je z toho surreálná patlanina. Ale mě nepřesvědčila, kdepak, po celkem zajímavém úvodu (obývák na hřbitově) až to vygradovaného extatického finále je tam dlouhá vata podivných scének, které nejsou ani zajímavé, ani vtipné, ani dost ujeté, prostě jen nelogické. Teda nadlogické. Asi holt nemám tu správnou náturu. ()
Film Dementia bol natočený v roku 1953 a bol nemý len so zvukovými efektami. O dva roky ho na základe výhrad cenzorov prepracovali, doplnili čítaný komentár a premenovali na Daughter of Horror. Uznávam, že komentár je doležitý a v mnohom dáva celému snímku význam a vysvetlenie. Tento film totiž vobec nie je jednoduchý. Sledujeme (nesympatickú ) ženu, ktorá sa potĺka nočným mestom, stretáva ľudí a všetko je to obalené v podivnom psychedelickom šate. Niet pochýb o jej narušenej osobnosti, čo je jedinou konštantou príbehu. Prostredie je dokonale mysteriózne a noirové, čo je veľké pozitívum. Preto slabší priemer, inak by to dopadlo horšie. ()
Niekto si po 30tich rokoch spomenul, že existoval žáner, ktorý splodil horor. Expresionizmus je dokonalým príkladom formy nad obsah. Ale predsa len treba príbeh niečím oživiť. ()
Jedna noc v životě psychicky narušené ženy s traumatem z dětství a vražednými sklony. Hlavní hrdinka je brutálně nesympatická. Vizuál je perfektní. Jedná se o mix noiru, hororu a expresionistického němého filmu. Naštěstí jsem viděl verzi bez komentáře. Zajímavý experiment. ()
Čisto nemí film bez dialógov a aj preto trocha nepochopenia zo strany príbehu.V niektorých momentoch film hrá na silnú atmosferickosť. Noirovka to je očividné ale ma v sebe aj tragédiu či surealizmus. Neholdujem Noirovkám a po tomto filme tiež nebudem.Príbeh je nastavený tak,že aj keď ženská postava z obrazovky po celú dobu skoro nevymizne ,môžem sa len domnievať čo jej bolo a tak domnienka nieje fakt a preto tu veľmi chýbali dialógy.Film si žiadal vysvetlenie ale nestalo sa tak a nohy mu podrážala aj dosť častá nuda. ()
Zajímavý experiment alá 20.léta s nepopsatelným mužským narrátorem, jehož vyslovování slova horror, nezapomenete ještě dlouho. A pokud jste jako já, zároveň vás ten jeho vokální projev, občas dosti slušně rozesměje, takže film pak dostává nový rozměr.;-) Hl. postava není zase tak extra nesympatická, ale naprosto chápu, proč je pro spousty zdejších uživatelů fakt blééé. Ve výsledku ovšem vidím tak nějak, nevyužitý potenciál, páč s tímto se dalo vytvořiti o dost atmosphéričtější dílko. Silné 3.5 ()
Dokonalej uspávací prostředek. Nemá to ani hodinu a na tři pokusy jsem to nebyl schopnej dokoukat. Vždycky po čtvrt hodině odpadnu. A to mi to nepřijde zas tak nudný nebo zas tak špatný. Nevim, jak to se mnou dělaj. Vpravdě mysteriózní. ()
Toto je asi první film, na který mě "nalákal" autor hudby, zde George (Johann Carl) Antheil, známý (ale také možná neznámý) autor "Mechanického baletu" (kromě něj znám, a na deskách mám, jen jeho komorní hudbu). Z jeho (bez jednoho) třiceti děl pro film má být "Dementia" (možná by spíš odpovídala "Paranoia", ale demence je nejspíš stejně prašť jako uhoď) nejlepší (sám nedovedu posoudit). George Antheil (1900 – 1959) může být považován za otce "industriálu", skládal ale také vážnou hudbu a jazz. A právě finální "jazzová" část se mi z celého filmu (hudba včetně obrazu) líbila nejvíc. Pozn. 1: Marnie Nixon, která zde zpívá vokální partie, se později uplatnila podobně i ve "West Side Story". Pozn. 2: Mnohdy mi připadalo, že je hudbě ponecháno více prostoru, než bývá zvykem. Možná se jednalo o delikátnější autorskou spoluprácí, než "tady to máš Morricone a něco s tím udělej". Pozn. 3: Film si rozhodně pustím znovu, na nějakém méně kvalitním video-zařízení a více kvalitním audio-zařízení. ()
Bez toho komentára by to mohlo byť lepšie, ale aj tak je to iba diletantský pokus vytvoriť "hollywoodsky experimentálno-psychologický artfilm" (čo má, koniec-koncov, aj úsmevný dôkaz v záverečnom titulku "The End - made in Hollywood U.S.A." ). Asi platí klasické "ševče, drž se svého kopyta" aj pre Hollywood, ktorý rozhodne nemá (a tobôž v 50-tych rokoch nemal) v "náplni práce" točiť takýto druh filmov, ale aj tak pochvalujem tento počin, ktorý vo vizuálnej stránke rozhodne nie je podradný a ponúka niekoľko zaujímavých okamžikov ()
"Kdo ví co je hrůza? Arogantní… Sebejistý… Cítíš se v bezpečí, protože jsi normální. Co je šílenství? Vidět démony, jak se potulují po chodbách nemocné mysli? Víš, že ve světě šílenství najdeš takovou pravdu, která je děsivější než fikce? Pravdu, která šokuje. Pojď se mnou do usoužené strašlivé temné zářící noci šílenství. Tohle je můj svět. Dovol mi, abych tě uvedl. Dovol mi, abych s tebou pronikl do mysli šílené ženy. Nemusíš rozpoznat věci tohoto světa. Jejich tváře ti budou připadat divné, protože svět, ve kterém není lásky, nebo naděje. V pokrouceném světě nemocné mysli jsou skutečné jen noční můry. Noční můry, dcery hrůzy." Silný psychologický snímek ukazující stav šílenství v celé své nahotě. Určitě se někomu stalo, že něčí smích zpovzdálí patří vám. Že se vám zkrátka lidé opodál smějí. Nebo se vám, lépe řečeno, vysmívají. Tak něco takového prožívá žena, o které to celé je. Demence, jak zní snímek, má mnoho poloh a to se snaží v průběhu obrazového vyprávění osvětlit vypravěčský hlas. Je to vlastně taková malá filmová exkurze do života ženy, která si nikde s ničím není jistá a v každé maličkosti vidí jen to špatné vůči sobě. Běsi ji pronásledují všude kde se hne a je hodně těžké něco takového ukočírovat. Film je prost dialogů, takže vše je vytvořeno vizuální formou. K tomu expresionistická hudba, design a inscenační styl, který vytváří až hororovou senzibilitu. Noční můry či halucinace ženy se tak takřka, po divácké stránce, téměř prožívá s ní. Daný nepříjemný a ohlušující smích se nám zavrtává do hlavy stejně jako oné ženě. Je to ale všechno skutečnost nebo je to jen sen? Po probuzení ze spánku si takto trpící člověk nikdy není jist. Pochopitelně se jedná o značně nízkorozpočtový film, ze kterého byla enormní snaha vytlačit maximum. V podstatě němý film tak vytváří určitou uměleckou hodnotu snímku, čímž neoslní jen tak leckoho. ()
Výborná atmosféra...Film asi neosvětlil všechno jak měl, ale zpracování na jedničku :-) ()
Režisér JOHN PARKER není v titulcích uveden. ()
Nejsem úplně fanoušek podobných starých černobílých bizarností (byť mám jinak surrealistické filmy fakt rád), a tohle je alespoň krátký, docela zajímavý snímek, na druhou stranu pořád podprůměrný. Nejhorší to není, bavil jsem se mnohem více než třeba u Markéty Lazarové, každopádně bavil jsem se mnohem méně než u Eraserhead od Lynche. Kolem 45% ()
Dementia se strašně špatně hodnotí. Musí se vzít v úvahu jak doba natočení, tak použitý styl a umělecký směr. 55 minut, ale asi 4x jsem se stihl podívat, jestli už nebude konec. Mám celkem rád staré filmy, maji takové hezké zvláštní kouzlo, ale tenhle mě tolik neoslovil a ani moc nebavil. Dialogy mi určitě nechyběli, ale herecky i provedením poměrně nedokonalé (i po přihlédnutí k roku 1955). Příběh hodně crazy až občas nesmysl, což samozřejmě byl surrealistický úmysl, ale dnes mi tam prostě chybí větší smysl. Na druhou stranu v daném uměleckém stylu určitě zajímavá záležitost, psychologickou hloubku to má také a na seznámení se s filmem noir dobré a na milovníky tohoto žánru určitě zapůsobí. Osobně s 61 % souhlasím. ()