poster

Dementia

  • USA

    Daughter of Horror

Mysteriózní / Horor / Film-Noir

USA, 1955, 56 min

Režie:

John Parker

Scénář:

John Parker

Producenti:

John Parker

Střih:

Joseph Gluck
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • d-fens
    **

    Bez toho komentára by to mohlo byť lepšie, ale aj tak je to iba diletantský pokus vytvoriť "hollywoodsky experimentálno-psychologický artfilm" (čo má, koniec-koncov, aj úsmevný dôkaz v záverečnom titulku "The End - made in Hollywood U.S.A." ). Asi platí klasické "ševče, drž se svého kopyta" aj pre Hollywood, ktorý rozhodne nemá (a tobôž v 50-tych rokoch nemal) v "náplni práce" točiť takýto druh filmov, ale aj tak pochvalujem tento počin, ktorý vo vizuálnej stránke rozhodne nie je podradný a ponúka niekoľko zaujímavých okamžikov(19.11.2016)

  • Flego
    ***

    Film Dementia bol natočený v roku 1953 a bol nemý len so zvukovými efektami. O dva roky ho na základe výhrad cenzorov prepracovali, doplnili čítaný komentár a premenovali na Daughter of Horror. Uznávam, že komentár je doležitý a v mnohom dáva celému snímku význam a vysvetlenie. Tento film totiž vobec nie je jednoduchý. Sledujeme (nesympatickú ) ženu, ktorá sa potĺka nočným mestom, stretáva ľudí a všetko je to obalené v podivnom psychedelickom šate. Niet pochýb o jej narušenej osobnosti, čo je jedinou konštantou príbehu. Prostredie je dokonale mysteriózne a noirové, čo je veľké pozitívum. Preto slabší priemer, inak by to dopadlo horšie.(23.1.2016)

  • peter12
    **

    Čisto nemí film bez dialógov a aj preto trocha nepochopenia zo strany príbehu.V niektorých momentoch film hrá na silnú atmosferickosť. Noirovka to je očividné ale ma v sebe aj tragédiu či surealizmus. Neholdujem Noirovkám a po tomto filme tiež nebudem.Príbeh je nastavený tak,že aj keď ženská postava z obrazovky po celú dobu skoro nevymizne ,môžem sa len domnievať čo jej bolo a tak domnienka nieje fakt a preto tu veľmi chýbali dialógy.Film si žiadal vysvetlenie ale nestalo sa tak a nohy mu podrážala aj dosť častá nuda.(27.3.2015)

  • radektejkal
    ***

    Toto je asi první film, na který mě "nalákal" autor hudby, zde George (Johann Carl) Antheil, známý (ale také možná neznámý) autor "Mechanického baletu" (kromě něj znám, a na deskách mám, jen jeho komorní hudbu). Z jeho (bez jednoho) třiceti děl pro film má být "Dementia" (možná by spíš odpovídala "Paranoia", ale demence je nejspíš stejně prašť jako uhoď) nejlepší (sám nedovedu posoudit). George Antheil (1900 – 1959) může být považován za otce "industriálu", skládal ale také vážnou hudbu a jazz. A právě finální "jazzová" část se mi z celého filmu (hudba včetně obrazu) líbila nejvíc. Pozn. 1: Marnie Nixon, která zde zpívá vokální partie, se později uplatnila podobně i ve "West Side Story". Pozn. 2: Mnohdy mi připadalo, že je hudbě ponecháno více prostoru, než bývá zvykem. Možná se jednalo o delikátnější autorskou spoluprácí, než "tady to máš Morricone a něco s tím udělej". Pozn. 3: Film si rozhodně pustím znovu, na nějakém méně kvalitním video-zařízení a více kvalitním audio-zařízení.(22.12.2016)

  • George Stobbart
    ****

    Skvelý nemý horor, s výborným noirovým spracovaním, ktorý dostojí svojmu názvu. A našťastie to nebude dementnosťou tohto dielka, ale príbehom, ktorý ponúkne nahliadnutie do dementnej (asi by som to skôr pomenoval iba čiastočne nepríčetnej) hlavy a myšlienok, resp. predstáv hlavnej hrdinky, prežívajúcej nočné mory vďaka traumatizujúcim zážitkom. Necelú hodinu trvajúci dej sa odohrá behom jednej noci a hoci miestami nedáva zmysel, atmosféra je vcelku hustá, film nenudí a navzdory roku výroby vyzerá štýlovejšie než množstvo dnešných počinov. V jednej časti, resp. pasáži to síce začne trochu strácať na tempe i atmosfére a stihne zanudiť, no následne ma potešil záver, ktorý to uzavrel práve tak ako bolo treba a aby to v rámci príbehu dávalo nejaký zmysel, takže nejde len o náhodné surrealistické / noirové obrazy. Film je možné nájsť aj s názvom "Daughter of Horror", kde je však zbytočne "vylepšený" o komentár, ktorý to celé iba narúša.(4.8.2011)

  • - Tento film měl velmi omezenou distribuci. Stal se známým až poté, co se některé jeho záběry objevily v populárním snímku The Blob z roku 1958.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace