Reklama

Reklama

Zítra byla válka

  • Sovětský svaz Zavtra byla vojna (více)

Obsahy(1)

Poslední mírový maturitní ročník 1940/41 v malém sovětském městě, přesvědčení komsomolci, kariéristé i neprávem obviňovaní, dusná atmosféra podezřívání a vydírání, přesvědčivé zobrazení zrůdnosti komunismu, ale i obhajoba ''vyšších principů mravních''. Film je absolventskou prací ukrajinského režiséra Jurije Kary na moskevském filmovém institutu VGIK a patří k dílům, která plně docení až filmová historie. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (25)

sportovec 

všechny recenze uživatele

Jeden z nejlepších filmů ruské sovětské éry patří současně do zlatého dědictví gorbačevovské pěrestrojky. Příběh z neznámého sovětského města zahajuje výmluvný motiv: pohled na zašlé tablo jedné z maturitních tříd desátého ročníku školního roku 1940-1941, posledního mírového roku sovětského meziválečného období. Z něj se postupně vyděluje několik životních osudů a výrazných osobností třídy: čestné a poctivé komsomolské předsedkyně Jiskry Poljakovy (oběť poříjnové mánie nových křestních jmen, JISKRA bylo exilové periodikum leninské části ruské sociální demokracie před rokem 1914) a jejího romantického protipólu, krásné a vzdělané Viky Ljuberecké (vynikající výkony obou hereček). Nedoložené obvinění Viččina otce, konstruktéra, z "nepřátelství vůči lidu", hrozba jeho protiprávního odsouzení v zmanipulovaném procesu a nestoudný požadavek, aby se dcera otce zřekla, rozpoutají ve třídě i ve škole smršť. Jiskřina matka, zanícená nomenklaturní bolševička, požívá ve městě velmi smíšenou pověst (špatná matka, nanejvýš problematická žena tak trochu nosící kalhoty). Bouřící se Jiskru volá k revoluční disciplíně (bezhlavému stádnímu přitakání). Jiskra, již předtím nahlodaná zvratem svého názoru na tehdy proskribovaného básníka sovětského a ruského mládí Sergěje Jesenina, dojemně dětská ve svém nerovinutém dívčím ženství, se postaví na odpor. V klíčovém okamžiku nastává krize: bezradná Vika, sužovaná nestoudným vydíráním a manipulováním místních bolševiků mezi učitelským sborem, nezvládne situaci a své dilema vyřeší nedobrovolnou smrtí z vlastní ruky. Viččin pohřeb se stane demonstrací nesouhlasu prakticky celé třídy. V jeho čele stojí poctivá a čestná Jiskra. Atmosféra tohoto mimořádného díla (veřejná slavnost spojená s pouštěním rudých balónů s Berijovými a Stalinovými portréty) silně evokuje jiný film: naše klasické dílo rodící se vlny šedesátých let VYŠŠÍ PRINCIP nebo zapomenutý, ummělecky zdaleka ne tak dobrý brněnský televizní seriál KONEC DĚTSKÝCH LÁSEK z počátku osmdesátých let minulého století. Dusná atmosféra podezřívání a podjatého obviňování, hledání nepřátel za každou cenu, patří k výrazným pozitivním rysům právě tak jako dokonale zvládnuté psychologické a osobnostní rysy nejen hlavních hrdinek, ale i řady dalších postav (ředitel školy, Jiskřina matka, jednotlivé postavy učitelského sboru, spolužáci). Závěr filmu je současně jeho vrcholem: znovu se objevuje staré zašlé tablo a s ním i přehled hrdinů druhé Velké vlastenecké války (první byl v ruském povědomí boj s francouzskými intervenčními vojsky r. 1812), bojujícími v armádě, partyzánských oddílech i v "normální" konspiraci. Nechybí mezi nimi dvě klíčová jména: Jiskra a její matka, které obě padly smrtí hrdinek. Hlubší podobenství o příbuznosti obou totalit i vnitřní schizofrenii komunismu, ideové, obsahové i praktické, mravní, jsem doposud neviděl. Tento nadčasový film si určitě zaslouží své nedávné uvedení na DVD nosičích i soustavnější pozornost alespoň srovnatelnou s tou, které se např. poprávu dostává Ejzenštejnovým dílům. ()

emma53 

všechny recenze uživatele

Já si chvíli myslela, že se dívám asi na komedii, ale ono ne, je to drama, kde jsem měla husinu jen z oho, že to tak skutečně bylo a nic a nikoho neomlouvá fakt, že byla válka, která je tam spíš zmíněná jen okrajově. Tohle byla deprimující psychická depka a o konci se už raději vůbec nezmiňuji. Jo jo...ať žije Rudá armáda a komsomolci obzvlášť. Jen jsem nepostřehla, co to měly děcka v té třídě za ozdobu na zdích ? Všichni to hráli tak přesvědčivě, že jsem měla momenty, kdy jsem si myslela, jestli to v nich ještě někde uvnitř nedříme, protože ten fanatismus byl neskutečný...…... ()

Reklama

gogo76 

všechny recenze uživatele

Neviem, čo presne som od filmu očakával, ale určite aspoň nejakú väčšiu spojitosť s vojnovým obdobím. K tomu sa nakoniec film vôbec nedostane a sme svedkami skôr trochu opatrnej, ale i tak odvážnej kritiky vtedajšieho systému. Komsomolec sem, komsomolec tam, film je plný týchto komunistických kecov a prevažnú časť propagandy chrlí z úst matka hlavnej predstaviteľky. Tú by trebalo vyzliecť dohola a fajne ju "vymaskať" s opaskom po tej holej komunistickej riti a občas i cez tú drzú a sebavedomú papuľu. Jej postava bola zdravo protivná a asi jediným dôvodom, prečo som nedal o hviezdu menej. Za zmienku stojí i úvod filmu, kde sa mladá Iskra ukazuje nahá pred zrkadlom. Dosť odvážne na Sovietsky zväz, nie? Celkovo žiadna sláva a priznávam sklamanie. 60%. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Tenhle film přesně odráží společenskou atmosféru a diskuze o minulosti v období Gorbačovovy perestrojky v 2. polovině 80. let, tedy vlastně období reformního komunismu, které jsme my zažili o 20 let dřív. Snímek Zítra byla válka se snaží vyrovnat s érou nechvalně proslulých stalinských čistek a monstrprocesů 30. let, kdy vynucené doznání stačilo pro odsouzení obviněného a zkompromitování celé jeho rodiny. Umělecká forma je vytříbená a drtivá většina dnes vyráběných ruských filmů může jen vzdáleně přihlížet, ale po obsahové stránce je to zkrátka tendenční dítě své doby. Stalinisté a prospěcháři jsou podáni přehnaně do té míry, že to zavání karikaturou, je tam spoustu patosu a ideologie, která v reálném životě jednoduše neměla místo. Stačí si přečíst knihu Zdeňka Mlynáře Mráz přichází z Kremlu, kde líčí svoje vystřízlivění ze zkušeností se sovětskými mládežníky v době svých vysokoškolských studií v Moskvě. Zatímco on byl věřící, oni už dávno svou víru ztratili. Nemám problémy s tím, že film je poplatný nějaké ideologii, konec konců, film se snaží oprášit staré humanistické ideály, ale spoustě dialogů, gest a rozhodnutí postav jednoduše nevěřím. Tahle část filmu pokulhává za tou realizační. Celkový dojem: 65 %. ()

tahit 

všechny recenze uživatele

Pozoruhodný film především ve své věrohodnosti. Vlast byla pro ně vším a nepřipouštěla žádné osobní štěstí. Opravdu precizně ztvárněný obraz nestvůrné komunistické propagandy a mechanismu k odstranění nežádoucích osob a společenských tříd, lidsky ponižujícího zacházení s vlastními lidmi. Málokdy se vidí, aby ruský film tak trefně odhaloval absurditu systému a proletářského komunismu. Drobné upozornění, film je vyloženě nevhodný pro příznivce Pavlíka Morozova, neboť ve straně by vám za to mohli zatnout tipec. ()

Reklama

Reklama