Moje slunce Mad

Můj druhý po dlouhé době viděný film v kině. Rovnou říkám, že jsem na to byl zvědav a to po všech stránkách. Jak z hlediska zpracování samotných animací, tak po stránce příběhu. Ten se měl opírat snad o skutečné zážitky a události... Kábul, Afghánistán. Pro někoho z toho voní exotika a dobrodružství, pro někoho středověk a to jsme možná ještě shovívaví. Kucí Afghánský maj vousy, jsou opálení, oči mají temné, ohnivé a část z tajemého Afghánu sebou přiváží do všech koutů světa. Některé ženy mající problém si najít protějšek abych tak řekl - mezi svými pak podléhají orientálnímu kouzlu těchto mužů. V západním světě je ta jistá exotičnost možná i skutečně jejich výhodou a lepem na který některé dle mého názoru jednodužší ženy sedají. Takový muž se zde pochopitelně chová civilizovaně, často jde o vysokoškolské studenty a lze se tedy domnívat, že daný muž je chytrý a vzdělaný. A co může být neodolatelnějšího než pozvání zamilované domů do Afghánistánu. Všichni z ní budou nadšení, celá ta rozrostlá rodina se na ní už moc těší. Pak už to jsou často jen kondenzační stopy za motory letadla co po dotyčné zamilované zbyde. Sem tam se pak dozvíme jak někde někdo pro dotyčnou dojel v rámci regulérní záchranné mise. O dalších dělaných speciálními jednotkami se v případě úspěchu nikdo nikdy nedozví a sem tam někdo svůj příběh sepíše a je zfilmován. Pak i hlupák získá jasnou představu co se dál děje a skvěle to popisuje film Bez dcerky neodejdu. Pchá, že ten film je roku 1991 a příběh ještě starší? A co? Tam se 1000 let nic nezměnilo! Samozřejmě se může stát, že se dotyčné tam začne líbit. Jsou i takové, co i zde u nás chodí zahalené, praktikují islám a libují si jak je to bezva. Pro většinu žen ale tam na ně čeká kulturní šok. A ten čekal i na naši Helenu. Z jejího pozorného muže se za poměrně krátkou dobu stal primitiv, který v zájmu cti rodiny prohlásil, že uškrtí bratrovu dceru, která utekla z domu. Inženýr ekonomie vystudovaný v Praze. Ale kde je Praha, kde je civilizace tam v hliněném domku v Kábulu? Helena tak postupně rezignuje na vše, musí. Jedinou útěchou se jí stane nalezenec Mad. A to se prosím příběh odehrával v době, kdy tam byli Američané a bojovníci Talibanu byli honěni drony Raptor po kopcích jak divá zvěř. Jaké to tam je asi dnes? Afghánistán svoji šanci stát se civilizovaným ztratil v roce 1973 kdy byl puč a o vládu přišel Muhammad Záhir Šáh. Ano to byl ten čas, kdy na fotkách z Kábulu nepoznáte o jaké město jde. Mladé krásné dívky nosí rozpuštěné vlasy, minisukně, ulicemi se prohání krásná západní auta...  Přesně jak ukazuje ve filmu na fotkách Nazirův dědeček. Mimochodem Helena měla kliku i v tom do jak pokrokové a prozápadně smýšlející se rodiny dostala. Co se týče animací a zpracování, jedná se o jednoduchou formu, ale velmi krásnou. Třeba ty noci nad Kábulem byly udělané moc pěkně, člověk tam úplně byl. Tenhle film je dnes very trendy, ale určitě to nebylo jeho záměrem. To doba sama se prostě tak vyvrbila a řada špatných rozhodnutí vlivných lidí dohnala Amíky k úprku ze země. Já si jen říkám, kdo to pak vysvětlil všem těm rodinám padlých hrdinů o čem ta jejich oběť byla a k čemu sloužila...  A jsem rád i za holky jako Helena, že sem tam nějaká podlehne tmavookému fousáčovi a když má klidu, předá i nějaké to svědectví ze země kam se dnes už asi jen těžko dostaneme byť já sám bych se tam rád podíval.  Dávám za 4 umírající slepice. * * * * (23.10.2021) (méně) (více)