Reklama

Reklama

Bo Burnham: Inside

(pořad)
Stand-up / Komedie
USA, 2021, 87 min

Režie:

Bo Burnham

Scénář:

Bo Burnham

Hudba:

Bo Burnham

Účinkují:

Bo Burnham
(další profese)

VOD (1)

Obsahy(1)

Komediální speciál o prapodivném roce plný nových písniček a čerstvých postřehů. Bo Burnham, který v něm sám účinkuje, ho celý napsal a natočil v izolaci. (Netflix)

Recenze (51)

BigDeal 

všechny recenze uživatele

Wow. Keď som sa dopočul, že Bo doma nahral nový špeciál, veľmi som sa potešil, nakoľko Make Happy považujem za úžasnú vec, ale zároveň som bol v rozpakoch. Je totiž rozdiel vidieť živé vystúpenie z ktorého sála energia a vidieť človeka, čo sa nahráva ako v izbe hrá na klavír. Lenže tak to vôbec nie je. Robil na tom síce len jeden človek v jednej izbe, ale tá produkcia je neskutočná! Kamera, výprava, hra so svetlom, strih,... ani si len neviem predstaviť, koľko hodín práce do toho muselo ísť. Fakt klobúk dolu! Po obsahovej stránke je to tiež niečo iné. Vtipné piesne sú zaobalené do artovej formy a skôr než stand-up ide o náhľad do utrápenej duše zatvorenej medzi štyrmi stenami. Výhoda špeciálu je, že rozpráva nielen zvukom, ale aj obrazom a pocit úzkosti vie veľmi dobre preniesť na diváka, ktorý sa toho celého zúčastňuje. Ak sa raz moje deti spýtajú, aké to bolo cez pandémiu, pustím im toto. ()

Qitek 

všechny recenze uživatele

Bo Burnham natočil v "době Covidové" asi nejlepší karanténní počin, co mohl vzniknout. Přes mé počáteční rozpaky z až Muzikálového ladění jsem zjistil, že jsem doslova přikovanej v sedačce a užívám si úplně všechno. Provedení skladeb je po minimalistické - formální, herecké i obsahové stránce naprostá radost, ale Bo navrch v tomhle malém prostoru (s tím málem co sám má) "nakládá" a překvapuje i s vizuální stránkou. Kloboučk k zemi dolů. Takhle uhrančivě, emotivně, vtipně a inteligentně podanou věc jsem opravdu nečekal! ()

Reklama

Nemec 

všechny recenze uživatele

„genialita filmařského řemesla a…“ Jeden člověk, jedna kamera, čistá kreativita a snaha o to pobavit a rozesmát lidi v situaci, která nikomu z nás nebyla příjemná. Tohle je prostě moje srdcovka, nezměrná porce humoru, která je podbarvená takovým prázdnem a strastmi co Bo Burnham zažíval. Tenhle balanc mezi humorem a vážnými tématy je v perfektní rovnováze. Film jsem viděl nejméně třikrát a po dokoukání mám vždy jiný pocit, na první shlédnutí je to neskutečná euforie, ale čím více se ponoříte do snímku, začnete vnímat jeho implicitní význam, a to jakou bolest musel autor zažívat. Umění je subjektivní, stejně jako humor a já bych tento film nazval jako ...umění. ()

zdepapepa 

všechny recenze uživatele

Víc Bo Burnham než cokoliv jiného. Víceméně Can't Handle This rozvedené do celovečerního formátu. Logický důsledek/vývoj tohoto, ale i The Eighth Grade, Vine a jiných videí, ať už co se týče střihu, obsahu, umístění věci v záběru nebo světel (všechny tyto věci jsou stejnou měrou podstatné a neměly by se zanedbávat. V neposlední řadě tu máme i vývoj mezi Welcome to Youtube a Welcome to the Internet. Právě u Welcome to the Internet byl jeden z grafických efektů, který mi všude jinde vadil, konkrétně se jedná o pomalý zoom-in nebo zoom-out. Graficky je to, vzato kolem a kolem, rozhodně zajímavé řešení, když si člověk uvědomí, že by v mnoha případech šel originálně využít i greenscreen ve větší míře. Skladbou texty a scénářem je to originální slepenec skečů (či spíše hit-or-miss experimentálních snímků), které, jak už jsme u Boa zvyklí, nastavuje zrcadlo společnosti (zejména různým tvůrcům obsahu - streameři her a reakcí na videa, fotky na instagramu a určitě i mnoho dalších věcí, které jsem nerozluštil, protože je neznám - o to víc je znát, jak moc drží Bo prst na tepu doby). Závěrem je vhodné se podívat i směrem do budoucnosti - jak se asi bude koukat na tento speciál za pár let? Je dost možné, že dobře. Bo se vyhnul nějakému přehnanému využívání slov typu COVID-19, karanténa nebo pandemie. ()

Bluntman 

všechny recenze uživatele

Nový (komediální/dramatický) speciál Bo Burnhama, dostupný od konce května na Netflixu, je tím nejlepším, co bylo letos zatím k vidění. Je to - aspoň tak, jak je to na databázích a streamovací službě kategorizováno - stand-up, jenže stand-up Bo Burnhama, což znamená, že on v něm převážně sedí a zpívá. Nechybí proto to, na co je člověk u něj zvyklý, čím se proslavil a co mu jde skvěle: písně, které jsou persifláží různých hudebních žánrů, s výborně zvládnutými tonálními přechody a utahováním si z různých společenských trendů. Píseň Instagram bělošky, která až dolanovsky pracuje s proměňujícím se formátem obrazu, trumfuje jenom song Politicky problematický, který má podobu hudebních montáží z osmdesátkových sportovních a tanečních filmů._____ Vedle známého a osvědčeného jde pravděpodobně o první stand-up v historii daného formátu, u kterého člověk bude víc plakat, než aby se smál. Předchozí větu míním jako to největší možné doporučení, protože jde o stand-up Bo Burnhama, tj. výzvu formě a formátu. Kde Daniel Sloss obrací formát proti publiku, aby své vystoupení zakončil obdobou Ted Talku, a kde si Hannah Gadsby pohrává s diváckým očekáváním a strukturou, tam Burnham teprve začíná. Jeho předchozí vystoupení velmi chytře pracovala s mizanscénou (např. pozadí, kde jsou napsány části jednotlivých písní i povídání ve WORDS, WORDS, WORDS) i s významotvorností svícení (červené a modré světlo v písni Left and Right Brain ve WHAT či Can´t Handle This v MAKE HAPPY), přičemž většinou na závěr nechybělo něco introspektivního. Tentokrát je introspektivní celá hodina a půl: uzavření v jednom pokoji a v jedné mysli, ohlížení se nejenom za vlastní kariérou, ale i pandemickým rokem a osobní i mnohými sdílené zkušenosti. Obstojí to klidně jako metafikční trosečnický narativ, ve kterém Pátka/Wilsona nahradil mikrofon a kamera, a tak se zvládne vypovědět o takových věcech jako samota, izolovanost, deprese apod. Tentokrát se dekonstruuje nejenom formát stand-upu, jehož konstruovanost předchozí burnhamovské speciály odhalovaly ve snaze nalézt nějakou autenticitu, ale rovnou celého života a života online. Celek svou záměrnou roztříštěností a narušováním kontinuity odpovídá zkušenosti brouzdání po netu, jednotlivé části jsou pak vyvedeny například jako komentovaná videohra-únikovka, ve které Bo ovládá sám sebe, jiná část má třeba podobu reakčních videí uvnitř reakčních videí uvnitř reakčních videí... Je to mistrovské dílo, a to nehledě na formát, platformu, žánr, různé kategorie, do kterých je INSIDE řazeno, protože všechny a všechno přesahuje (je to stand-up, je to trosečnická fikce, je to soubor videoklipů, jsou tam reakční videa, neinteraktivní hra, domácí videa, dokument o jednom roku atd.). Bez přehánění: co David Lynch udělal svými RABBITS pro sitcomy a TWIN PEAKS pro seriály obecně, to Bo dělá svým INSIDE pro stand-upy a obecně content pro streamovací platformy a různé servery. Závěrečná inside/outside pasáž o vztahu tvůrce a publika i tvorbě jako kreativním vyjádření a zároveň psychiku destruující, je svým posledním záběrem stejně působivá a mnohavýznamová jako křik v závěru TWIN PEAKS: RETURN. () (méně) (více)

Galerie (21)

Zajímavosti (7)

  • Bo Burnham pokračuje v jedné ze svých tradic a ani zde nechybí vtip o Židech. Tuto tradici má už od stand-upu What (2013). (KGBelik)

Související novinky

NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD

NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD

31.12.2021

Přichází den, kdy se každoročně obracíme na nejoblíbenější uživatele, aby se nám svěřili se svými topkami 3 filmů (a případně 3 seriálů) uplynulého roku. Od loňska je navíc doplňují i vybraní… (více)

Reklama

Reklama