Devotion
Devotion
Devotion
Devotion
Režie:
J.D. DillardKamera:
Erik MesserschmidtHudba:
Chanda DancyHrají:
Jonathan Majors, Glen Powell, Serinda Swan, Thomas Sadoski, Joe Jonas, Joseph Cross, Daren Kagasoff, Matt Riedy, Spencer Neville, Christina Jackson (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Natočeno podle stejnojmenného knižního bestselleru. Film vypráví skutečný příběh dvou elitních stíhacích pilotů amerického námořnictva, kteří pomohli zvrátit vývoj v nejbrutálnější bitvě korejské války – Jesseho Browna (Jonathan Majors), prvního černošského letce v historii námořnictva, a jeho spolubojovníka a přítele Toma Hudnera (Glen Powell). Jejich hrdinská obětavost a trvalé přátelství z nich nakonec udělaly nejslavnější wingmeny námořnictva. (KIT.HL)
(více)Recenze (29)
Sympatický bratříček Top Gunu o prvním černém pilotovi během Korejské války. U nás tedy velmi podhodnocené, ale důvod je zřejmý ( Rasismus a většina srovnává s Top Gunem, což je předem prohraný boj), když se od toho odprostíte, čeká Vás příjemný válečný film se stíhačky, kterých moc není. Režisér J.D. Dillard má na kontě spíše levnější filmy, takže Devotion je jeho první větší áčkovější podívaná a rozhodně se s tím popasoval slušně. Co se týče herců, tak tady úplně bez výhrad. Jonathan Majors je mladý talent a Glen Powell byl i v Top Gunu, takže ten se pro tyhle role vyloženě narodil. Vizuálně je to velmi dobré, působí to realisticky a dobře se film sleduje. První hodina je sice pomalejší, máme tu klasické seznamování s postavami a ponoření do děje, ale vyloženě jsem se nenudil, jakmile však začne první akce, tak film nabere slušný spád a je to až do konce jízda. Akční scény jsou velmi povedené a působí velkolepě. Potěšilo mě, že se nebojuje jen ve vzduchu, ale došlo i na pozemní boj, sice krátký, ale atmosféra by se dala krájet. Bavila mě i celá ta finální mise, ze které sálá osudovost i emoce a povedla se i hudba. Takže za mne slušná práce. 7/10. ()
Zapomenutý film o jedné zapomenuté válce, jak poetické. Bylo celkem jasné, že při boji s Top Gunem to tento film vyhrát nemůže, ale že to bude takový provar, to si fakt nezaslouží. Překvapilo mě, jak je Devotion vlastně dost starosvětsky natočený film, jak si libuje v dlouhých záběrech, klidných střizích a velmi volném tempu. Což mě na něm dost bavilo, i když také ne celou dobu a nakonec jsem jej dokoukal nadvakrát. Hlavní dvojce Glen Powellovi (také z Top Gunu) a Jonathanovi Majorsovi (snad se nad nim teď nezavře voda) fandíte od začátku a snad je neúspěch filmu neodradí od náročnějších látek, jež čekají na zfilmování. Jo, není to žádný majstrštyk, ale tak hrubé hodnocení si nezaslouží. ()
Zajímavý válečný film, který má nepopiratelné produkční kvality, relativně sympatické charaktery. Zároveň symbolizuje to, co je s USA dnes špatně. Místo, aby se podobně jako u čínských soudruhů vzpomínalo na hrdiny války (byť jakkoliv přehnaně). Celý film je spíše, než pocta veteránům korejské války, pojat jako agistka, jste všichni zlí, bílí rasisti až na některé. A to je to historické poučení, co si z toho děti odneseme... Ta pseudo-neomarxistická úderka zničila a nahlodala i filmový průmysl. Nevím, jak chce US vojenská mašinérie fungovat s filmy, jako tyhle... Výprava pěkná, akčních scén málo, ale potěší, atmosféra studené války celkem slušně navozená, výlet ve Francii a setkání s Liz Taylor je neskutečně vypečený moment:)) Přípravu na válku s Čínou jsem si tedy soudruzi představoval jinak... ()
Upřímně čekal jsem to horší a už sem chystal psát, že to bylo napínavé jak pilotky od asiatů, ale nakonec to nebylo úplně bad. Ono hlavně, já filmy o letadlech fakt nemusím, ale tohle mi přišlo kvalitní, ale zároven totál zbytečně natažená nuda. ()
Film o udalostiach prvej kórejskej vojny, ktorý by nikdy nevznikol nebyť toho, že hlavná postava je prvý Afroameričan v letectve amerického námorníctva. Ale to nevadí, vadí skôr to, že sa o postave dozvieme veľké kulové, ale sympaticky vôbec nepôsobí. Je to ako Top Gun, ktorému ukradli slnečné okuliare a namiesto pilotného preukazu má len preukaz do knižnice. ()
Překvapivá variace na nový Top Gun, jen s druhé světové války. Kvalitativně spíše televizní, ale jinak neurážející se slušně zpracovanými leteckými scénami, kterých je ale překvapivě málo. 50% ()
Solidni drama o americkem valecnem hrdinovi, ktere se vam bude projemne sledovat. Obsahuje dost emoci a nekolik prekvapeni.Zdvorilostni vztah obou hlavnich postav prestal autor psat ve chvili, kdy se pokusi o pratelstvi. Sam jsem mel problem si tohoto afroamericana oblibit. ()
Takový slabší jak drama tak akční film, ale jako příběh hodně slušný. Celkem dlouhé mluvení ve směs o ničem, nebo spíš málo propracované aby vás to vtahlo do děje, do toho málo akce, konec hodně zachránil, ale takové filmy si zaslouží kvalitní hudbu a mnohem více propracovaný příběh. ()
Čekal jsem o něco víc leteckých soubojů, kterej tady byl nakonec vlastně jen jeden a to ještě ne moc uvěřitelně ztvárněnej, protože pilot MIGu musel asi bejt úplnej retard, když si vybleeduje energii pro manévrovací souboj se dvěma pomalejšíma ale obratnějšíma protivníkama a nebezpečnej nedokáže bejt ani tehdy, když mu filmaři do kanónu, kterým se stačí trefit jednou, nacpali místo historických asi 50 nábojů nějakých 500, aby mohl celou dobu sprejovat a stejně se netrefit. Jinak ale potěšily detaily na fungování letadel, checklisty a vůbec všechno kolem, stejně tak "obsazení" aeroplánů, který se ve filmech moc nevidí (Bearcat!) a nakonec i vizuální stránka. Kolem a kolem procítěnej film, kde konečně i všude cpaná antirasistická linka není nijak rušivá, protože sem prostě patří a dává tu naprostej smysl. Režisér dokázal docela slušně pracovat i s napětím a vykouzlil pár zajímavých záběrů a sekvencí, který dlouho zůstanou v paměti. Ale myslím, že tenhle film má tu smůlu, že vyšel ve stejným roce, co Maverick a proto se sotva dočká nějaký větší pozornosti... ()
Zřejmě kvůli co největší historické věrnosti je akce ve (skoro) dvouapůlhodinovém snímku osekaná na minimum, proto nemůžu dát za čtyři, i když mi na poličce stále stojí model F4U Corsair (v novozélandských barvách, protože prodávat stavebnici s modelem letadla s americkými znaky nebylo tenkrát možné). Navíc mi přišlo otravné, že ačkoli s Jessem Brownem všichni jednají přátelsky a s respektem, on nejraději stojí před zrcadlem a ze zápisníčku si opakuje urážky, jimiž ho kdy v minulosti oblažil bílý muž. A jako reklamní slogan k tomuto filmu bych použil citát z Vonnegutova románu Hokus pokus: "Podívejte, jak negr lítá letadlem." ()
když si člověk přečte synopsi, tak to zní velmi dobře a věřím, že knížka může být fajn a v realitě šlo o silný příběh. Jenže nic z toho se nepovedlo převést na plátno. O Jessem ani Tomovi se tady vlastně nic moc nedozvíme. Tom je taková nemastná neslaná a hlavně extrémně plochá figura a Jesse se chová velmi často jako ko*ot a spíš mě štval než abych mu fandil. Chápu, že si cestou do kokpitu musel projít spoustou nepříjemností, což ho udělalo značně nedůvěřivým vůči okolí, ovšem nic z toho nám film neukáže a divák si tak může jen domýšlet. Kapitolou sama pro sebe jsou pak "bitevní" scény, které jsou ve filmy celkem dvě a ani jedna nestojí za větší pozornost. Nechci nijak znevažovat ani zpochybňovat hrdinství a přátelství těchto dvou pánů, ovšem tenhle film jim dělá spíš medvědí službu a tu si úplně nezaslouží...40% ()
Leteckejch scén je jako šafránu. Natočený jsou navíc dost staticky, a bez většího úsilí diváka přikovat do židle. Ani scény mimo letadel nejsou nijak zajímavý, což je ovšem logický, když přihlédneme k minimální sympatičnosti hlavních postav. Mám pocit že v poslední době filmů s průměrnou kvalitou přibylo, a člověka minimální množství filmů nasere, a nebo ohromí. Filmovej průmysl začíná bejt čím dál tím větší nuda. 50% ()
Tohle měla být pocta vojákům, kteří bojovali umírali v Korej? První polovina totální nuda, druhá polovina se dvěma nálety a uplakaností. K tomu naprosto nesympatičtí herci. ()
Silnejšie dve hviezdy, na štyri sa to nevytiahlo z viacerých dôvodov. Napriek tomu, že film má takmer dve a pol hodiny, tak sa vlastne v ňom toho až tak moc neudeje, to nedostižný Top Gun Maverick stihol akcie aj príbehu toľko, že to až pekné nie je. Samozrejme to tak nemôže zrovnávať, pretože je to absolútne nezrovnateľné. Je tu kopa vaty, ktorá nebola na škodu (dialógy, scény vo Francúzsku apod.), ale jednoducho cítiť, že na väčšiu veľkolepejšiu a dlhšiu akciu nebol rozpočet. Čo chválim, tak samozrejme to málo, čo sme z akcie dostali, tak bolo na vysokej úrovni, fakt že kvalitka a práve preto zamrzí, že to nevyskočilo vyššie. Herecky to bolo fajn, aj keď známejšie mená sú tu len dve a to Glen Powell z Mavericka a Jonathan Majors, bývalý Kang, ktorý si to posral na plnej čiare v Hollywoode a bude zaujímavé sledovať, čo s ním posledný prehratý súd urobí, pretože je to veľká škoda, je to veľký talent a hrá skvele vo všetkom, do čoho sa pustí. Osobne mám zmiešané pocity, očakával som priemerný film, ale napriek tomu som očakával predsa len o trošku viac, ako som nakoniec dostal. Ale možno pri opakovanom zhliadnutí to prehodnotím, ako som kedysi prehodnotil aj Red Tails a iné podobné snímky. Hudba bola nevýrazná, žiadny zapamätovateľný motív a čo sa týka scén, tak vrátane tej finálnej, nebolo to veru extra emotívne, napriek tomu, že sa o to film snažil. Vyšlo to tak naprázdno, ako v nejakom TV filme, čo ma mrzí, lebo toto malo na omnoho omnoho viac. Ale to nie je vina režiséra ani zúčastnených, ale skôr poslabšieho scenára. Keď si predstavím, koľko vojnových filmov som videl s podobnou dĺžkou snímku a čo všetko sa do nich podarilo vtesnať, tak to fakt zamrzí. Dobové spracovanie bezproblémové, obdobie, ktoré si film vybral, taktiež nepatrí tie často vyberané, takže tu problém nenastal. Ale jednoducho nemastné neslané s vyššími očakávaniami, preto "len" tri lepšie hviezdy. ()
Příliš patetické a dlouhé na poměry kvalit obsahu. Takové filmy mě vyloženě vyčerpávají, když se ze mě pokouší ždímat emoce. Není to ani žádnej druhej Top Gun, takže ani ty akční sekvence nejsou nijak pamětihodné. Nakonec si z filmu budu pamatovat jen tu scénu, v níž se Jonathan Majors dívá do zrcadla a nadává si do opic dokud se z toho nerozbrečí. To bylo opravdu náramně zábavné. ()
Priemerny a genericky film s USA produkcie o jednom z hrdinov letectva, prveho cernocha, nasadeneho i v koreskej vojne. Uzasni spolubojovnici, galantni "vyparadeni" samci vo Francuzsku ..btw. podla historyvshollywood sa s ustrednou dvojkou Lizz Taylor skutocne stretla, akurat oddelenie a nie na plazi ako vo filme. Klasicky nerativ bratstva v letke, nerativ obety a odhodlania. Nic proti...rovnake pristup k svojim armadam mali takmer vsetky produkcie, ktore som videl. Btw. vidime v priamom prenose, nakolko je "postarene" u ruskych okupantov v sucasnom konflikte na Ukrajine. Americke sily sa o svojich v konflikte vzdy starali. K filmu.....za najzaujimavejsie som pokladal pristavanie na lietadlovych lodiach...priemer s dost dlhou stopazou. Odporucam, ale okrem peknych tvariciek spravnych chlapcov a genericky sexi francuziek v par minutach, toho moc neuvidite. :) 48% ()
Asi to nadhodnocuji, ale mě letadla a korejská válka zajímají, takže nakonec jsem byl spokojen. Jen to mohlo mít tak od dvacet minut méně a některé triky byly až moc digitální. ()
Slušne poskladaný film, aj z pohľadu CGI, s true-based príbehom, ktorý predovšetkým vznikol pre divákov USA. Dvojica Glen Powell / Jonathan Majors odvádzajú herecký výkon na minimálne potrebnej úrovni. Mimo iné, zbytočne natiahnutý runtime a niektoré tuctové scény (napr. „výlet“ vo Francúzku) si nechali stope na filmu. G. Powell potvrdzuje, že letecké filmy mu sedia. Osobné hodnotenie: 72% (***) ()
Za mňa naozaj slušná podívaná a síce občas to v pár scénach smrdí greenscreenom tak celkovo to pôsobí fajne, akčných scén je síce pomenej ale sú fajn, chémia medzi dvojkou funguje, a potešilo ma, že sme sa dočkali nielen leteckých ale aj jedného (leč krátkeho ale predsa) pozemného súboja. ()
Související novinky
Disney má na kontě největší propadák loňského roku
Ačkoliv Disney stále platí za největší, nejsilnější a taky nejvýdělečnější studio na světě, zdaleka už neplatí, že jen sype hity a je prakticky neomylné ve všem, co dělá. Tyhle doby – pokud vůbec… (více)
Příběh Dennise Rodmana v Las Vegas se dočká filmu
Píše se rok 1998, tým Chicago Bulls se podruhé v historii snaží získat třetí zlatou medaili v řadě, když se rázem jeden z důležitých členů týmu a zároveň excentrický divoch Dennis Rodman rozhodne, že… (více)
Tenhle film má tak trochu smůlu, že přichází v téhle době. Tedy době, kdy je důležité kdekoliv a kdykoliv zdůrazňovat diverzitu a to, že i lidé jiné barvy pleti jsou stejní jako my. No fíha aha ! Jsem si jist, že 99% lidí to ví, ba dokonce to věděla ještě před Floydem, BLM a poklekáváním při těch nejneuvěřitelnějších událostech. Bohužel je kupa těch, co si myslí, že nás musí o tom neustále školit, přesvědčovat a nejlépe podprahově při sledování filmů. Herci jiných barev pleti (často ač neumí hrát) jsou obsazováni na základě kvót do hlavních filmových rolí a člověk je už vídá v každém filmu tak často, že mu přijde naprosto normální, že Gaius Julis Caesar, Anna Boleynová nebo Shakespeare měli tmavou pleť a pocházeli nejspíše odněkud z kolébky lidstva Afriky. Své by o tom mohli vyprávět někteří naši režiséři pohádek s německými produkcemi, kdy jen složitě vysvětlují, že do staročeské vánoční pohádky Afroněmec jako pohádkový král, vodník, nebo hloupý Honza prostě nepatří. Ne vždy se to podaří a tak i v Jíškovi ve středověkých Čechách se musel objevit Kumán. Jak říkají mechanici - všechno co jde přes závit silou je špatně a dobře to pak nedopadne. U filmů to cítím stejně. Nedokážu posoudit nakolik se Devotion veze na téhle vlně antirasismu, která má dle mého názoru u většiny naší populace spíše negativní dopady. Leckomu komu to dříve bylo jedno, ale asi nejsem jediný komu to zvolna začíná lézt krkem a to dost. Faktem je, že o válce v Korei se toho moc netočí. Je to škoda, protože řada proruSSkých dementů obhajujících okupaci Ukrajiny často poukazuje oplátkou na války USA a na tomto výčtu většinou začíná Koreou (po hříchu tam ale nezmiňuje pomoc zlých USA Evropě v obou světových válkách). Jenže dezolát je většinou jednoduchá bytost a tak ví podle MASHE, že v Korei bojovaly USA se Šťabajznou a Hawkeyem . Neví, že to byly jednotky UN a USA jen jako členská zem mezi nimi, kdo pomáhaji jiho po napadení komunistickým severem. Takže drobná osvěta prostřednictvím válečných filmů z tohoto konfliktu by se jistě šikla. Devotion v podstatě tématicky a chronologicky navazuje na Letce z Tuskgeee a Lucasovy Red Tails. Jsou historici co tvrdí, že Druhá světová vlastně neskončila a zvolna se přelila do válek v rámci dekolonizací a přešla v Koreu. Je pravdou, že válečná a poválečná Amerika byla silně rasistická obzvláště na jihu. Jenže když armáda potřebovala vojáky to se pak na barvu kůže moc nehledí. Za války se Afroameričané hodili a mnoho z nich motivovaných rasismem bílých mnohdy předvádělo neskutečnou odvahu a hrdinství. Přesto po návratu z nich zase byli lidé druhé kategorie. Ač čato ověšeni medailemi do obchodů museli zadním vstupem a dopravních prostředcích sedět vzadu. Vraždy a lynče nevyjímaje. U letců se v armádním velení čtyřicátých le věřilo, že černoši jsou spíše opice a nejsou schopni řídit tak složité stroje jako jsou letadla. Zpochybňovala se i jejich schopnost orientovat se ve volném prostoru. To se nebavíme o roce 1900, ale o válečné Americe pracující na štěpení uranu a první atomové bombě! Člověk dneška vážně nechápe to uvažování některých jedinců! Mnou obdivovaní borci z peruti Red Tails tak všem armádním rasistům a nejen jim vytřeli zraky a s nimi mnohým osádkám bombardérů, kterým zachránili v bojích s Luftwaffe jejich kejháky při doprovodech. Přesto si museli lecos snést a lecos vytrpět. Části vypatlané bílé populace zkrátka rovnost mezi lidmi bohužel nevysvětlíte. Jesse L. Brown si zřejmě užil své a zcela jistě tím byl silně traumatizován. Otázkou je jak moc, protože pokud to bylo tak jak ve filmu, jako palubní lékař bych mu zakázal létat dokud by se nedal do kupy. Co udělá v letadle silně psychicky rozrušený jedinec víme třeba z Top Gunu :-). Ale teď vážně. Devotion je slušně natočeným filmem. Moc se tam tlačí na tu rasovou strunu a to tak moc, že to někoho možná otráví. Kdo zná kontext tak se nad tím přenese a užije si docela slušnou porci leteckého válečného filmu. A ty záběry na Bearcaty a hlavně na Korzíky byly super! Corsairy si své bojové jméno zasloužily v Pacifiku v bojích s Japonci. Nahradily coby palubní stíhačky dosluhující Wildcaty a Hellcaty. V rukou zkušených a dobře vycvičených amerických pilotů byl Vougt F4U Corsair mocným zabijákem na obloze s brutálním výkonem, silnou výzbrojí a skvělou manévrovatelností. V Koree sice ještě také třeba spolu s B29 nebo Mustangy bojovaly, ale to už začínala éra proudových strojů a na ty vrtule nestíhaly. Jestli bych ve filmu něco vytlk ze soubojů, pak nechápu ty bojové scény s palivovými nádržemi pod břichem. Jako fakt nechcete dosta zásah do nádrže plné leteckého paliva pod trupem svého letadla s proudícím vzduchem kolem. Ti co to s těžkými popáleninami náhodou přežili za druhé světové by o tom mohli vyprávět! Proto základem vždy bylo před bojem jako první odhodit nádrže i kdyby tam ještě byla šťáva. Nu a ten Mig15 měl zdá se nekonečno střeliva... :-). Jinak to bylo naočeno zručně a ač se zápletka s přátelstvím a posledním soubojem zdá za vlasy přitažená, skutečně se tak stalo. Takže ač mi poprahové vsouvání informace, že kolem nás žijí i neběloši poslední dobou fakt vadí už i v té njeblbější reklamě v TV, tady to beru a dávám za 4 odpálené rakety. Je to solidní pocta Jesse L. Brownovi, který si ji bezpochyby zaslouží. * * * * () (méně) (více)