13 minut

Další Klusákův záslužný počin, ale spíš než v kinech by se to mělo promítat ve školách a především v autoškolách, místo těch trapných instruktážních videí ještě z dob VHS. Taky je zajímavé vyhledat si jednotlivé aktéry v denním tisku nebo tlači, např.: https://www.novinky.cz/krimi/clanek/rad-v-aute-machroval-pak-zabil-pri-nehode-16letou-kamaradku-40347745 (26.10.2021)

Pokaždé je to velmi podobné. Řidič nepřežil náraz do stromu, o který zdemoloval své auto. Při riskantním předjíždění v rychlosti nezvládl svůj vůz a vyjel s ním mimo silnici. Záchranáři už šoférovi nedokázali pomoci. Vysoká hodnota na tachometru je přece cool. A nejlépe v pořádně výkonné káře. Jeden spěchá, druhý machruje. Ten hovoří o pouze jednom svítícím světle protijedoucího auta, jiný prý jel trochu rychleji. Sto šedesát. Režisér Vít Klusák, který po boku Báry Chalupové trhal návštěvnostní rekordy kin s dokumentem V síti, vyzpovídal pětici viníků dopravních nehod. Osudové momenty nejprve slyšíme jejich slovy. Dojde na popis událostí, na emoce, ale i na výmluvy. Sebereflexe místy chybí. V ateliéru se pak hříšníci setkají s herci, kteří ztvární je i další účastníky jejich nehod. Chtějí být autentičtí, takže nechybí nepříjemné dotazy. Na výmluvy přestává být prostor. A to se místy zapojí i rodiny obětí. Samozřejmě i pomalá jízda může znamenat riziko, na pranýři jsou ale logicky mnohem častěji přehnaně rychlí šoféři. A pak jde o vteřiny. Agresivita není daná rychlostí, ale chováním. Výsledkem je poměrně citlivá sonda do duše tuzemského řidiče, kdy ono vědomí nevratnosti osudového okamžiku musí být „šílené“. Je to upřímné, chybí tradiční fráze. Jednou hovoří zoufalí zdravotníci natvrdo o „smrťáku“, jindy se viník ocitne v nemocnici hned vedle jedné z obětí svého střetu. Jen plenta je odděluje, ovšem každé slovo jeho telefonátů si vyslechne. Na konci bych ovšem rád slyšel i nějaká soudní fakta zúčastněných. (06.03.2022)

Isteže, osvetový rámec filmu, apelujúci na spomalenie riadenia auta, v záujme minimalizácie tragických následkov nehôd, zapríčinených veľkou rýchlosťou, je chvályhodný. O tom bez debaty. Ale nik ma nepresvedčí o tom, že oveľa účinnejšou formou ako tento zdĺhavý dokument, sú krátke televízne šoty BESIPU (výkonného orgánu Rady vlády Českej republiky pre bezpečnosť cestnej premávky, dnes súčasti Ministerstva dopravy ČR) a poisťovní premietané medzi televíznymi programami. Pitvanie sa v sebaľútosti, neľútosti, popieraní či prijatí vlastnej zodpovednosti kombinované s nezáživnými rekonštrukciami popisovaných nehôd je neveľmi zaujímavé ako dokument, a málo účinné ako apel. Aj keď vidím reakcie a hodnotenia okolo, tak zjavne to efektný dopad na divákov má. Čo je len fajn, no osobne ma to minulo. Dramaturgicky, obsahovo a aj vyznením. Snaha sa však cení, ako píšem v úvode, a za snahu 50%. (17.06.2021)

V síti Klusák honil vyšinuté klátiče, V BESIPU se tentokrát zaměřil na vypatlané řidiče a já musím konstatovat, že je to asi to nejlepší a nejsugestivnější, co kdy zdokundmentoval. Výborný mrazivý koncept a úžasně nápadité závěrečné stopky reality z toho udělaly videjko, které bych povinně nechal promítat už v autoškole všem těm „soudným“ mužům v přebušených strojích, těsně před povinnými psychotesty. Pozůstalí asi u toho moc masturbovat nebudou, nicméně je to dokonalé memento toho, co všechno může způsobit chvilka kokotismu za volantem. A toho vyrachtaného otylého paskinheda bych z fleku nechal na 20 let preventivně zavřít za pokus o vraždu a obecné ohrožení s doživotním zákazem o autech byť jen mluvit, dopravní infrastruktura by rázem byla mnohem bezpečnějším místem. (17.06.2021)

Další opulentní overproduced exhibice, která rozhodně Pepíka ohromí tím vším, co se v ní stihne odehrát, a díky všem možným zcizovačkám nehrozí, že by někoho mohla vést k sebereflexi. Další "na tohle by se měl podívat každý" film, na téma, o němž existuje jasný konsenzus, nad jehož zopakováním se dá krásně dojmout. Platí, že kdyby tenhle film vyprodukoval kdokoliv jiný, tak dám ty tři hvězdy bez většího remcání pouze s podivem, jak přeplácané to je, jak to nedokáže udržet pozornost u jedné myšlenky, jak to kontraproduktivně utíká k efektním zkratkám, které ale především odvádí pozornost od toho, že ve středu nic není. Klusák je ale dokumentarista v naprosto výjimečném postavení tím, kolik systémového kapitálu nashromáždil, takže je potřeba na něj klást velké nároky. Ale stejně jako u V síti jde jen o performanci filmu na důležité téma, která v reálu nikam nepovede, protože nic nepojmenovává, problém zcizuje, odděluje ho všemi těmi kudrdlinkami od diváků a pouze klouže po povrchu. Všechno to budování karikatur (je až neuvěřitelné, jak moc jsou všichni respondenti rámováni jako cizí, jiní a divní, je to na analýzu každého záběru a střihu)  může vést jenom k tomu, že si člověk řekne "nechtěl bych bejt takovej idiot", ale protože si o sobě nikdo nemyslí, že je idiot, netýká se ho ani žádný z zobrazených problémů. Stejně jako V síti vybudovalo ohledně pohybu dětí na internetu jako nepřítele neporazitelné monstrum, jehož všemohoucnost snímá z rodičů jakoukoliv zodpovědnost, tak 13 minut posouvá celý problém na rovinu extrémních anekdot, které se dějí divným lidem. Ocenit se to ale musí čistě z hlediska efektního díla, které dokáže s cílovým publikem manipulovat způsobem, že je přesvědčeno, že vidí dobrý a důležitý film. Je to vlastně úžasné, protože Klusák je přímo napojený na žílu efektivity - jeho diváci ví při sledování jeho filmů jako úplně první, že se v nich děje něco důležitého, a až potom se dozvídají co. Klusák a Prchal jsou vážně dvě strany jedné mince, hezky se spolu seženilo, a politik, který ho jednou urve, to dotáhne daleko. Je to rozhodně talentovaný člověk, který se logicky musel dostat do čela systému. PS: Je zjevné, že se Klusák zhlédnul v motivu "jednoho normálního člověka", který přinesl tak silnou katarzi v V síti, takže se rozhodl okolo toho vystavět celé finále tohohle filmu. Asi to po tom karikování i mělo sloužit jako připomínka, že se to týká i "lidí". Ale teda za lepší bych považoval nekarikovat, aby to pak nebylo potřeba zachraňovat jediným respondentem, kterému je dopřán náznak hloubky. (25.06.2021)