Režie:
Christian TafdrupKamera:
Erik Molberg HansenHudba:
Sune KølsterHrají:
Morten Burian, Sidsel Siem Koch, Fedja van Huêt, Karina Smulders, Marius Damslev, Hichem Yacoubi, Lea Baastrup Rønne, Jesper Dupont, Sieger SlootObsahy(1)
Dve rodiny sa stretávajú počas letnej dovolenky v Taliansku a zostanú v kontakte aj naďalej. Rodina z Holandska pozve rodinu z Dánska na návštevu a oni sa rozhodnú vyraziť. V žiadnom prípade ale nepôjde o príjemný víkendový pobyt. (Marceloo)
Videa (2)
Recenze (175)
Začína to ako sociálna dráma a končí ako bezútešný triler s hororovými prvkami a naozaj odpudivým záverom. Zo správania dvojice z Holandska mi bolo miestami takmer fyzicky ťažko, a to ešte v momentoch, kedy sa neukázala ich pravá tvár. O motivácii Holanďanov a správaní hlavných hrdinov ku koncu by sa dalo polemizovať. Bolo to trochu pritiahnuté za uši, ale celkový dojem zostáva pozitívny. ()
Tak nevím. Povahové rozdíly jistě, ale ty kulturní, o kterých se zmiňuje perex i řada komentujících, ty jsem tu nějak nepostřehl. Ostatně z Dánska do Nizozemí je to kousek, takže čekat něco zásadního není na místě. V tomto ohledu se to klidně mohlo odehrávat výhradně v dánských kulisách. Ze samotného filmu jako takového jsem poněkud rozpačitý. Na jednu stranu jsou tu fajn herci a režii se daří budovat plíživé napětí s vrcholem v podobě sice poněkud samoúčelného, ale i tak příjemně drastického finále. Na druhou stranu si nemohu pomoc, ale dánská rodinka se chová občas až neskutečně idiotsky a i když několikrát balí kufry, tak nakonec nepochopitelně zůstávají. Navíc tvůrci zůstali dlužni motivaci, což je v posledních letech móda, za kterou bych většinu filmařů nejradši nakopal. Kouknout se na to dá, ale druhé Hereditary se nekoná ani náhodou. 50% ()
"Jehňátko jazýček plazí, snad tím výlet nepokazí. Ovce tupé, až mě mrazí, blbí bohužel i vrazi." Ach jo. Příběh s pětihvězdičkovým potenciálem, bohužel zabitý tupým scénářem a naprosto nevěrohodným jednáním postav. Ale asi je dobře, že se Christian Tafdrup dal na psaní scénářů a režírování, protože jako profesionální psychopat by se neuživil. Oběti by imrvére svobodně odjížděly pryč nebo svévolně couraly po baráku, nacházely sbírku předmětů po předchozích obětech a v bazénu zakopávaly o plavající mrtvoly, zatímco Tafdrup by bez obav chrněl v podkroví, protože v Holandsku mají policajty jen na leštění lopatek větrných mlýnů, kvůli podpoře turistického ruchu [sic!]. Co mě ale nasralo nejvíc byl páreček dánských "rodičů". Taťka Idiot Dánský, řečený Poslední, všech odevzdaných ovcí král. Maminka zvaná "škodajazykalomímrukama", která pak jen ukázněně seděla vedle stvůry a aby se neřeklo, tak v slzách lomila rukama, místo aby se, vedena pudem mateřským, na ni vrhla a pokusila se ji uškrtit nebo vyškrábat oči. Takhle blbý, nereálný a nasírací film jsem už dlouho neviděl. Kameny nekameny. ()
Výtečná první hodina... První dojem ještě nemusí znamenat, že všechno bude sluncem zalité. Itálie, dovolená, dvě rodiny vždy s jedním malým dítětem. Padnou si do oka, ač je jedna rodina dánská a druhá z Nizozemí. Radovánky skončí, nicméně rodina z Holandska pozve druhou famílii k sobě na několik dní na návštěvu. Mají jet? Není to unáhlené? Záhy ovšem na holandském venkově započnou pochybovat o správnosti rozhodnutí a naopak holandský pár s nemluvným synkem začne překračovat nejrůznější hranice. Přijde jedna, pak další napjatá situace. Signálů je víc, pak už je asi na divákovi, zda skousne, co všechno je manželský pár u hostitelů „ochotný“ ve vlastní bázlivosti akceptovat. Herci jsou přesní (výteční jsou zejména pánové), atmosféra ještě dlouho zůstane v paměti. Závěrečná půlhodinka (kterou tak nějak očekáváme) naneštěstí nevysvětlí, proč „to dělají“, dánské duo je navíc až přespříliš pasivní, přesto je finále nepříjemné a úderné. Možná je to jakýsi plivanec směrem k těm, kteří platí za stádo odevzdaných kývačů či snadno ovladatelných ovcí. ()
Často se v životě stává, že první dojem je úplně jiný než ten poslední.. Dokud Tafdrupova cyklící se procházka mezi toskánským nebem, dánským limbem a holandským peklem může stavět na napětí z neznámého vývoje, má předpoklad znepokojovat, jenže když mladší verze Rhys-Daviese a jeho manželka naplno odhalí své tendence, ta snaha odvést diváka z komfortní zóny už prohrává se slabinami konstruktu. Co na tom, že táhnoucí se tenká nit ohledně neschopnosti postavit se adekvátně zlu či třeba odbočka k svazující politické korektnosti (cizinec babysitter) to chtějí dostat někam výš.. Předpokládám, že stejně jako u letošního Molochu se na produkci podílela nizozemská Agentura pro rozvoj cestovního klidu.. ()
Reklama