Obsahy(1)
Rozhovor s významnou operetní herečkou a nevšední tváří prvorepublikového filmu Ellou Šárkovou. O tom, že ani v pozdější době neztratila nic ze své živelnosti a činorodosti svědčí její inscenovaný vzpomínkový rozhovor s Bohumilem Bezouškou. Oba jej totiž musejí zvládnout při balení kufrů i překotné cestě na letiště, kde naštěstí pro diváky má letadlo zpoždění, a proto je příležitost v klidu probrat herecký život Elly Šárkové nad sklenkou něčeho dobrého... Ella Šárková (*23. 9. 1906 – †31. 10. 1991) si získala přízeň publika na předválečných kabaretních a operetních scénách jako byl proslulý kabaret Červené eso, Rokoko či Nové divadlo. Jako subreta Slovenského národního divadla však měla možnost vystupovat i ve Vídni. Objevovala se v nejvýznamnějších operetních kusech ať už se jednalo o díla Franze Lehára, Nedbalovu Polskou krev či Frimlovu Rose Marie, v níž postupně vytvořila všechny tři hlavní ženské role. I po válce vystřídala řadu scén včetně Divadla Ference Futuristy, Alhambry a kabaretu U Fleků. Její netypická krása ji předurčila také pro filmové role, v nichž rozhodně nepředstavovala obyčejné dívky. Spíše ji čekaly postavy zpěvaček, tanečnic a dam z vyšší společnosti, nicméně ve snímcích nevalné umělecké úrovně. Až po válce dokázal její herectví posunout režisér Václav Krška. Na odpočinek odešla již roku 1957, kdy ji bylo teprve 50 let, později se však objevovala v zájezdních vystoupeních a občas i ve filmových a televizních epizodních rolích. (Česká televize)
(více)Recenze (2)
Skvělá a energická Šárková byla vždycky úkaz. Přes noc se zrodila jako hvězda z Pudru a benzinu a brzy se zařadila mezi nejbáječnější operetní hvězdy pražských divadel. I díky této miniatuře máme mnoho důvodů litovat, že se na ní po válce pomalu zapomínalo. Měla na co vzpomínat a měla co nabídnout ještě dlouhá léta. ()
Zajímavé vyprávění Elly Šárkové, ale více než informace o jejím životě mě zajímaly zážitky s jejím hereckými partnery na divadle a ve filmu. Bohumil Bezouška jako průvodce je bezvadný a bezprostřední, prostředí na letišti není příliš originální a vzpomínky v rámci intimního prostředí (jako u většiny herců tohoto cyklu) by byly vhodnější. Zpěv Elly Šárkové nemusím ani v pamětnických filmech, připadá mi příliš vyumělkovaný, což se potvrdilo i v tomto pořadu. Pro mě zůstane herečka v paměti navždy jako Anita, která potká Leoše Suchařípu na Karlově mostě v Chytilové "Faunovi" a způsobí mu pořádný trapas před jeho mladou partnerkou. ()