Komentáře uživatelů k filmu (31)

  • Big Bear
    ****

    No tak teď opravdu nevím jak hodnotit. Na tyhle filmy se specializuji, mám v nich jakousi zvrácenou zálibu. Příběh emigranta, který se coby tajný západní agent s plastikou obličeje vrací škodit byl dával tušit kupu dobré zábavy ve stylu filmů z padesátých let. Jenže hned od prvních minut jsem byl ohromen zpracováním. A z propagandistické agitky se mi čím dál více začalo rýsovat pořádné psychologické drama. Jasně, film jde hned od stolu smáznout jednou ranou jako blábol a napálit mu - odpad. Ale pokud si nechátek příběh Františka Krále nechat krapet filmem odvyprávět, zjistíte, že máchat odpady nebude tak jednoduché. Padesátá léta pro emigranty z ČSSR, kde to vzala do ruky dělnická třída se stání bezpečností pod dohledem strany nebyla žádný med. Kdo měl štěstí, dostal se zavčasu ven. Kdo ne, přišel o majetek, občanská práva, svobodu a žel leckdy i život. Ti venku, pokud se nevraceli na nějaké zajištěné místo, nebo se jim nepodařilo z vlasti ,,odklonit'' dostatečnou hotovost to neměli vůbec jednoduché. Poválečné Západní Německo mělo svých problémů dost ať už šlo o obnovu prakticky všeho či rudého souseda tam za zdí vedoucí skrze Berlín. A tak nejedna duše kývla na nabídku tajných služeb. Někdo pro peníze, někdo z vlasteneckých důvodů. Cesty domů byly často bolavé. Nejen kvůli nebezpečí, ale tam za hranicemi zůstaly často celé rodiny... Mámy, tátové, děti, manželky... Ty dost často nějaký bodrý soudruh ukecal, že pro očištění kádrového posudku by bylo dobré nechat se s emigrantem rozvést a dětem sehnat jiného tátu... Těch pár let venku navíc stačilo kolikráte k tomu aby rodina doma pod masírkou pak náhodně se objevivšího tátu či strýce udala... Jiří Vala mne tu neskutečně překvapil. Tohle byla jeho pro mne zatím životní role. Úžasné bylo celé to zpracování a hudební podkres ve stylu padesátých let a doznívajících bigbandových orchestrů... Chápu ty slzy u hymny, i mně by se asi stýskalo... Konec byl pravda trochu akčnější než jsem čekal, ale proč ne. A nejbizardnější na tom všem je, že Pavel Kohout, spolutvůrce scénáře, si tím samým za pár let prošel sám... Na co asi myslel? A tak opravdu nevím co se Smykem dělat. Jelikož mne to velmi zaujalo a přiznávám i dostalo, dávám za 4 míčky s nápisem Welt. --- PS. Jinak mnou viděná verze měla všechny cizojazyčné pasáže - anglické, německé a dokonce italské, kompletně otitulkované ! * * * *(18.12.2017)

  • Pohrobek
    ***

    Ačkoliv se to tak na první pohled nemusí jevit, toto měl být snímek vnímající problém emigrace s nadhledem, neosobně a bez didaktických berliček. Proto je příběh vyprávěn osobou odrodilce, emigranta a špiona, jehož nehostinná kapitalistická cizina donutila k mrzké službě cizím zájmům - jak se brzy dozvíme, emigranty čekají prakticky pouze povolání děvek, špionů nebo bezdomovců. Dnes tento přístup - snažící se o "zlidštění" kreatury ze Západu - tolik nevynikne, ve své době ale bylo velkým krokem kupředu to, že se snímek věnoval především hlavnímu záporákovi a kladným hrdinům vyhradil víceméně ikonické a epizodické charaktery. Zajímavé i technicky - široké plátno, celkem dost efektů i zvuků a vykreselení odporného Západu tu má také své kouzlo.(22.11.2006)

  • Ony
    ***

    Chudák Pavel Kohout tehdy ještě netušil, že se za pár let v tom neonovém pekle octne taky. Ta emigrace musela být hrozná nemoc.(31.3.2011)

  • troufalka
    ***

    Jiří Vala a František Malec za svůj výkon plnou palbu.(18.7.2015)

  • Snorlax
    ***

    Brynych se rozhodl, že bude fakt švanda, když čeští herci v českém filmu nebudou mluvit česky. A aby byla legrace ještě větší, ušetřil za titulky. Nebýt toho, mohl natočit celkem dost povedené psychologické drama. Triumvirát pánů scenáristů se celkem zasnažil. Brynych však pojal po svém flashbacky a využil třetinu, maximálně polovinu obrazu, takže je vidět téměř dokonalé a komplexní nic. Za největší zklamání považuji exkluzivní práci maskéra. Já jsem se těšila na lepého Valu, jenže toho mi bylo dopřáno pár minut (z toho většina v miniatuře), po zbytek filmu je namaskován do podoby tuctového muže s kamennou tváří. Malec, Kunová a Hurych by zasloužili medaili za práci a pořádných pár na holou za to, jak mi zkazili zážitek.(20.12.2012)

  • Xeelee
    ****

    [LFŠ 2008] Ve své době nejdražší československý film a jeden z prvních širokoúhlých. Film zachycuje hutnou atmosféru konce padesátých let a osudy jednoho emigranta, který se vrací jako špión do vlasti. Jedná se o předchůdce bondovek. Tento žánr začal dobývat nejen Evropu a vyvrcholením této vlny byl právě agent 007. Film byl nejen nejdražší, ale také nejnavštěvovanější a posbíral spoustu cen. Děj je slušně nadupaný a ideologická stránka filmu ustupuje akčnímu ději.(4.9.2008)

  • Marthos
    ***

    Kohoutův politický i společenský kotrmelec, který je jednou z nejpozoruhodnějších událostí novodobých českých dějin, vytváří zásadní zákulisí Brynychova filmu, v jehož akčním oparu divák ztrácí veškeré iluze o jedinečnosti, dokonalosti a spravedlnosti. Na svou dobu velkofilm hollywoodského stylu v širokoúhlém formátu s avantgardní kamerou a antihrdinou je na první pohled mnohem více politicky a ideologicky angažovanější než jeho západní ekvivalenty, přesto jej nelze klasifikovat coby režimní objednávku. Brynychův film nabízí poměrně ucelený psychologický portrét muže, nezapomínajícího ani ve své nové identitě na události a okamžiky z minulosti, které jej chtě nechtě zaměstnávají. V podstatě se zde nabízí srovnání s některými epizodami majora Zemana, v nichž je ale základní ideologický rozpor zřetelnější a v mnohém exponovanější, než jeho celovečerní předchůdce, což může být na jedné straně způsobeno také pozdější dogmatickou explicitou, která se zatím v případě Brynychova snímku umně skrývá za efektní a akční fasádou. Jistého uměleckého uznání tu i přes všechny výše zmíněné poznámky dochází osobnost Jiřího Valy, herce a spoluscénáristy, jehož fyzická proměna skládá skromný hold práci maskérských kouzelníků, stejně jako překvapivě kvalitní herecké výkony Jiřiny Švorcové a mladinké Jiřiny Jiráskové v rolích osudových femme fatale. Spor o smysl a obsah tohoto i dnes pozoruhodného filmového díla by měl být veden v jiném, než přísně subjektivním pohledu, přehlížejícího ve svých zaujatých interpretacích klíčová témata, tedy např. problém emigrace a vztah jedince-odrodilce ke společnosti. Pro pozdější generace je to potom vhled do minulosti, symbolizované mmj. stavbou nenáviděné berlínské zdi.(14.1.2015)

  • argenson
    **

    V době natáčení tvůrci zjevně počítali s tím, že většina lidí ještě z války umí němčinu. Což už ovšem dneska neplatí a já coby neznalec jsem si třetinu filmu odmluveného německy moc neužil. Myslím, že dodatečně někdy někoho mohlo napadnout opatřit to titulkama. Nenapadlo, neva. Ale na Jiřiny (Jiráskovou a Švorcovou) se dobře koukalo.(18.12.2013)

  • Mulosz
    odpad!

    Neuveritelna ptakovina, slatanina a diletantstvi, ktere se zdrahaji uvadet i kabrnaci z CS Filmu. Polovina filmu je navic mluvena cizojazycne bez titulek, coz mu dodava dadaisticky rozmer (Zbynda Brynych na to asi ma nejakou uchylku, i jeden z dvou jeho koukatelnych filmu Transport z raje tim trpi). Docela by me zajimalo, jak se tim divaci prokousavali, jestlize film byl tak hojne navstevovan. Prociteny prednes za volantem v zaveru uz dokonce film posouva nekde do oblasti alternativy. Jiri Vala projevil svou rezimni naklonnost spolupraci na scenari. Snimek nestrihal nikdo jiny, nez slovutny Miroslav Hajek, podepsan snad temer pod vsemi bolsevickymi skvary.(20.5.2012)

  • Fanucci
    odpad!

    Prorežimní sračka zesměšňující a potupující emigraci, která vykresluje emigranta jen jako lidskou trosku, která může na Západě maximálně pro mrzký peníz chodit jako reklamní panák anebo dělat v cirkuse klauna. A pak ještě rád přileze domů, kde se všem samozřejmě náramně daří (film se samozřejmě vyhýbá faktu, že rodiny a blízcí emigrantů se musely vypořádávat s celou řadou omezení a zákazů - nemožnost vycestovat, kariérní strop, vyhazov ze školy / nemožnost studovat atd.) Ten film se bere tak vážně a místy je tak zcestný, že jsem si z něj už ani nedokázal dělat srandu...A to se mi i u těžce agitační komunistické produkce z 50 a 70 celkem daří...:-) Ale Smyk byl na mne moc. Debilní je i to, že téměř polovina filmu je v německém znění...bez titulků. Takže pro mne odpad.(26.10.2011)

  • zette
    ***

    Namet filmu me velmi oslovil a tesil jsem se na nej. Vyborna sonda do duse Frantiska Krale. Setkani s matkou bylo take velmi dobre. Svym zpusobem i vlastni vinou, ze neumim tolik nemecky a anglicky jsem vsak byl o deni dost ochuzeny, protoze snad polovina filmu je v cizim zneni a bez titulku, coz moc nechapu.(24.9.2011)

  • slunicko2
    ***

    Co může dělat emigrant? Štětku nebo špióna. 1) Na svou dobu neortodoxní širokoúhlý výpravný snímek se stereo zvukem rozšířil můj seznam zhlédnutých socialistických bizarností. 2) Může za to generace tvůrců postupně odrůstající revolučním topánkům: 33letý režisér a spoluscénárista Zbyněk Brynych, 32letý spoluscénárista Pavel Kohout, 34letý "nenápadně" namaskovaný spoluscénárista a herec Jiří Vala (emigrant) a něco lepých žen: 32letá Jiřina Švorcová (emigrantova bývalá žena), 29letá Jiřina Jirásková (emigrantova známost) a milá 70letá Jarmila Kurandová (bodrá emigrantova matka). Zaznamenal jsem i davy lidí na Václavském náměstí v Praze a nesporně jedinečný asi vteřinový záběr na dvě lesbičky v baru. 3) Spoiler. Poslední minuta rozbouřené city uklidní a poskytne pracujícím klidný spánek s vědomím, že je všechno, jak má být.(18.8.2015)

  • garmon
    ****

    Je tu řada komentářů, které to zmiňují - film má pozoruhodnou, silně metaforickou kameru... Vůbec technická a estetická úroveň Brynychova kina mě už poněkolikáté fascinuje - je to vždy velmi propracované, využívá to všeho, co přinesl Občan Kane a neorealismus, ba to směřuje dál - je to takový český filmový "brusel". Odhlédněte od tématu a kochejte se. Některé obrazy by beze zbytku zapadly do Mazací hlavy. Nejsilnější jsou retra ze začátku a pak Valovy oči - dostalo mě to přes všechnu nablblou tendenčnost.(12.6.2015)

  • Stegman
    ****

    Pro někoho politická agitka a tím pádem film hodný jen opovržení, ale tak to já brát nedokážu. Na to mě až příliš zaujala psychologie hlavní postavy, kamera a atmosféra doby vůbec. Jeden z nejpozoruhodnějších filmů se špionážní tematikou co jsem viděl. Jediné, co film trochu kazí, je -POZOR- občasná němčina bez titulků. Ale třeba to jednou borci z titulky.com napraví.(9.2.2012)

  • Rodriguez
    **

    Tyhle psychologická dramata o špiónském vedení života mě nikdy moc nebrala, není tomu ani u tohoto snímku..... 35%(31.12.2014)

  • farmnf
    *

    Před pěti lety jsem tu napsal, že Brynych je prase. No nepřehnal jsem to. Když se spojí s komunistou Valou a Komunistou Kohoutem( Už je hodný, je starý nebo mrtvý) vznikne todleto. 1. věta: " Proč se živí češka na západě jako coura, proč se neživí poctivě, třeba špionáží?" 2. věta: Kurandová přemlouvá syna agenta imperialistů: "Přihlaš se" . To je matka? Moje máma by mě nikdy neřekla jdi na šibenici. Jenže ona byla chartistka a Kurandová jako vždy komunistka-možná už i u Barunky dělala agentku proti císaři Josífkovi. 3. věta: Estébák Moučka do telefonu: "Zatkněte tohodle a tamtoho a oného". Komunisti jsou mazaní, oni o všem ví. Jenže divák neví jak na to ten poďobanej Moučka přišel. Agent Bruncvík posere na misi co může. Furt mele německy, ale když se vožere, plynná čeština. Masér Moučka má oči všude, nemasíruje a sleduje. Komické je krycí jméno agenta Františka Krále. Franc König. To i toho blbýho Moučku napadlo, že když v r. 1948 jeden Král ubývá, v r. 1956 nám König přibývá a je to to von. Gesicht Negesicht. Myslím že tvůrci majora zemana, nevědouce kudy kam, si vzpomněli na toto veledrahé dílko, co zaplatili dělníci ve slévárnách. Bláha bude mít jinej kukuč. Trio Catini bude Haničinec agent. A už měli 2 díly. Do toho nějaká baba a je hotovo!(23.5.2018)

  • S_M_Lomoz
    **

    Vnitřně rozporný film. Děj je neskutečně naivní - špion z řad emigrantů vracející se do vlasti, která ho odvrhla a odvrhne zase - ale co tomu zachraňuje aspoň nějakou hvězdičku, to jsou některé skoro umělecké sekvence a do značné míry i kamera. Dá to práci tenhle film vydržet, ale právě z tohohle filmu se dá vytušit, proč v Kohoutově hře August August, august hrála augustku Jiřina Jirásková. Mimochodem: jediný film, ve kterém jsem viděl Jarmilu "Babičku" Kurandovou někoho zfackovat.(17.5.2002)

  • Willy Kufalt
    *****

    (2x) ♫ ,,Svět je veliká a nekonečná koule, křížem krážem bloudím po té hladké kouli hledající marně přeludy svých dálek..." zpívá Karel Höger v docela podivné ústřední písničce (šansonu s jazzovým aranžmá), rámcující život hlavní postavy první a druhou (smrtelnou) autonehodou. V naší filmové tvorbě by jsme po obsahové stránce mohli najít jistou obdobu v sáze případů majora Zemana kolem špionážních agentů (Kleště, Bílé linky atd.), nicméně po stránce formální tady silně figuruje zrovna ne lehko strávitelný styl Zdeňka Brynycha z jeho filmů 60.let (Transport z ráje, Pátý jezdec je Strach, Transit Carlsbad). Víc než jakýkoliv pokus o ideologický pohled na osud špionážního agenta stojí v popředí realistické zpracování s artovým až místy dokumentaristickým charakterem (včetně pikantního záběru na dvě lesbičky v baru). Zajímavá kamera, vizuál, mnohdy i prolínání záběrů, funkční retrospektivní flashbacky... občas pěkná akční scéna. Na to neustálé mluvení v němčině a angličtině víc než polovinu jsem si dokázal zvyknout (byť je škoda, že KinoCS nám české titulky nenabídlo). Malou slabinou zůstávají jedině některá zdlouhavá a trochu naivní varietní a klaunská čísla, jejichž kouzlo už bohužel odvál čas. Co vedle dokumentární hodnoty a filmařských kvalit zůstává, je vynikající výkon Jiřího Valy, který mimo své účasti v hlavní roli sám spolupracoval i na scénáři filmu. Dostalo mě psychologické rozpoložení špiona, zejména pak ten tragikomický záchvat coby emigranta u rozhlasového příjmače při poslechu československé hymny... Nedoceněný film. Vzhledem k nízkému hodnocení zvyšuju to své na plný počet! 85-90% //Pěkné dialogy: romantika uprostřed válečného bombardování: ,,Už nikdy to víckrát nezačne. Já to zařídím, všem lidem řeknu, že vy to nechcete. Pak budeme dělat všechno, co teď nemůžem."; rozhovor agenta s chytrým klukem: ,,Já budu matematik, matematici jsou dneska nejdůležitější, přes kybernetiku, víte... i když klauni jsou taky potřební."; kracení si dlouhé chvíle s dámou před vykonáním špionážního úkolu: ,,Počkejte ještě alespoň minutu. Třeba vás chci požádat o roku!" :-)(13.6.2017)

  • PatoP
    *

    Nemám chuť sledovať český film, ktorý je z polovice v nemeckom a anglickom znení, nech je príbeh akokoľvek lákavý. Bohužiaľ.(25.9.2011)

  • celuloid
    **

    Jeden z prvních našich filmů se stereofonním zvukem. Při promítání v pražském kině Alfa ve scéně striptýzu v nočním baru se všichni diváci otočili dozadu hlediště, kdože se to tam tak nejapně pochechtává...(3.4.2007)

  • sator
    ***

    Za prvé si myslím že je to fakt film divnej a multižánrovej navíc, za druhé maska Valy byla geniální daleko víc než o 20 let později např.maska Bláhy v Zemanovi..Za třetí myslím že Brnych nestál na straně levice a že si ve filmu dost dovolil... Ty dlouhé klaunské výstupy mají dle mého mínění upozornit na absurditu světa..(8.1.2013)

<< předchozí 1 2
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace