Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Františka Krále postihla v emigraci vážná automobilová nehoda a musel se podrobit plastické operaci. S novou tváří a pod změněným jménem se vrací do Prahy jako nepřátelský agent. Setká se se svou rodinou a začíná pochybovat o smyslu své špionážní činnosti... Efektně realizovaný snímek kombinuje povrchní politickou agitaci s dobrodružnými motivy. Ve své době měl film úspěch a většina diváků ho byla schopna brát docela vážně. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (40)

Big Bear 

všechny recenze uživatele

No tak teď opravdu nevím jak hodnotit. Na tyhle filmy se specializuji, mám v nich jakousi zvrácenou zálibu. Příběh emigranta, který se coby tajný západní agent s plastikou obličeje vrací škodit byl dával tušit kupu dobré zábavy ve stylu filmů z padesátých let. Jenže hned od prvních minut jsem byl ohromen zpracováním. A z propagandistické agitky se mi čím dál více začalo rýsovat pořádné psychologické drama. Jasně, film jde hned od stolu smáznout jednou ranou jako blábol a napálit mu - odpad. Ale pokud si nechátek příběh Františka Krále nechat krapet filmem odvyprávět, zjistíte, že máchat odpady nebude tak jednoduché. Padesátá léta pro emigranty z ČSSR, kde to vzala do ruky dělnická třída se stání bezpečností pod dohledem strany nebyla žádný med. Kdo měl štěstí, dostal se zavčasu ven. Kdo ne, přišel o majetek, občanská práva, svobodu a žel leckdy i život. Ti venku, pokud se nevraceli na nějaké zajištěné místo, nebo se jim nepodařilo z vlasti ,,odklonit'' dostatečnou hotovost to neměli vůbec jednoduché. Poválečné Západní Německo mělo svých problémů dost ať už šlo o obnovu prakticky všeho či rudého souseda tam za zdí vedoucí skrze Berlín. A tak nejedna duše kývla na nabídku tajných služeb. Někdo pro peníze, někdo z vlasteneckých důvodů. Cesty domů byly často bolavé. Nejen kvůli nebezpečí, ale tam za hranicemi zůstaly často celé rodiny... Mámy, tátové, děti, manželky... Ty dost často nějaký bodrý soudruh ukecal, že pro očištění kádrového posudku by bylo dobré nechat se s emigrantem rozvést a dětem sehnat jiného tátu... Těch pár let venku navíc stačilo kolikráte k tomu aby rodina doma pod masírkou pak náhodně se objevivšího tátu či strýce udala... Jiří Vala mne tu neskutečně překvapil. Tohle byla jeho pro mne zatím životní role. Úžasné bylo celé to zpracování a hudební podkres ve stylu padesátých let a doznívajících bigbandových orchestrů... Chápu ty slzy u hymny, i mně by se asi stýskalo... Konec byl pravda trochu akčnější než jsem čekal, ale proč ne. A nejbizardnější na tom všem je, že Pavel Kohout, spolutvůrce scénáře, si tím samým za pár let prošel sám... Na co asi myslel? A tak opravdu nevím co se Smykem dělat. Jelikož mne to velmi zaujalo a přiznávám i dostalo, dávám za 4 míčky s nápisem Welt. --- PS. Jinak mnou viděná verze měla všechny cizojazyčné pasáže - anglické, německé a dokonce italské, kompletně otitulkované ! * * * * ()

Xeelee 

všechny recenze uživatele

[LFŠ 2008] Ve své době nejdražší československý film a jeden z prvních širokoúhlých. Film zachycuje hutnou atmosféru konce padesátých let a osudy jednoho emigranta, který se vrací jako špión do vlasti. Jedná se o předchůdce bondovek. Tento žánr začal dobývat nejen Evropu a vyvrcholením této vlny byl právě agent 007. Film byl nejen nejdražší, ale také nejnavštěvovanější a posbíral spoustu cen. Děj je slušně nadupaný a ideologická stránka filmu ustupuje akčnímu ději. ()

Reklama

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Brynych se rozhodl, že bude fakt švanda, když čeští herci v českém filmu nebudou mluvit česky. A aby byla legrace ještě větší, ušetřil za titulky. Nebýt toho, mohl natočit celkem dost povedené psychologické drama. Triumvirát pánů scenáristů se celkem zasnažil. Brynych však pojal po svém flashbacky a využil třetinu, maximálně polovinu obrazu, takže je vidět téměř dokonalé a komplexní nic. Za největší zklamání považuji exkluzivní práci maskéra. Já jsem se těšila na lepého Valu, jenže toho mi bylo dopřáno pár minut (z toho většina v miniatuře), po zbytek filmu je namaskován do podoby tuctového muže s kamennou tváří. Malec, Kunová a Hurych by zasloužili medaili za práci a pořádných pár na holou za to, jak mi zkazili zážitek. ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Ačkoliv se to tak na první pohled nemusí jevit, toto měl být snímek vnímající problém emigrace s nadhledem, neosobně a bez didaktických berliček. Proto je příběh vyprávěn osobou odrodilce, emigranta a špiona, jehož nehostinná kapitalistická cizina donutila k mrzké službě cizím zájmům - jak se brzy dozvíme, emigranty čekají prakticky pouze povolání děvek, špionů nebo bezdomovců. Dnes tento přístup - snažící se o "zlidštění" kreatury ze Západu - tolik nevynikne, ve své době ale bylo velkým krokem kupředu to, že se snímek věnoval především hlavnímu záporákovi a kladným hrdinům vyhradil víceméně ikonické a epizodické charaktery. Zajímavé i technicky - široké plátno, celkem dost efektů i zvuků a vykreselení odporného Západu tu má také své kouzlo. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Kohoutův politický i společenský kotrmelec, který je jednou z nejpozoruhodnějších událostí poválečného období, vytváří stěžejní zákulisí Brynychova filmu, v jehož akčním oparu divák ztrácí veškeré iluze o jedinečnosti, dokonalosti a spravedlnosti. Přestože tento (na svou dobu bezpochyby) velkofilm hollywoodského stylu v širokoúhlém formátu s avantgardní kamerou a antihrdinou je na první pohled mnohem více politicky a ideologicky angažovanější než jeho západní ekvivalenty, nelze jej tak jednoduše deklasovat coby režimní objednávku. Jistě, Kohoutův emigrant je zcela v souladu s oficiální stranickou rétorikou interpretován jako odpadlík, zkrachovalá existence, člověk bez osudu, ovšem jeho (negativní) role v celém příběhu není demaskována od prvních okamžiků, ale teprve postupně – divák sám musí odhalit pokřivenost a charakterovou deformaci Františka Krále. V podstatě se zde nabízí srovnání s některými epizodami majora Zemana, v nichž je ale základní ideologický rozpor zřetelnější a v mnohém exponovanější (agent Bláha v podání Radoslava Brzobohatého). V případě Brynychova filmu je ideologická macha umně skryta za efektní akční fasádu – na konci padesátých let bylo zřejmé, že antihrdina či v jiném žánrovém pojetí člověk váhavý, kolísající (Brych v Otčenáškově a Vávrově filmu) musí být uvěřitelný, tj. reálný. Spor o obsah tohoto dodnes kontroverzního filmového díla by měl být ale veden v jiném než přísně subjektivním pohledu, přehlížejícího ve svých zaujatých interpretacích klíčová témata, tedy např. problém emigrace v poválečném Československu a vztah jedince-odrodilce ke společnosti. Pro pozdější generace je to potom svým způsobem unikátní vhled do totalitní minulosti, symbolizované mmj. stavbou nenáviděné berlínské zdi. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (2)

  • Pravdepodobne prvá snímka československej kinematografie, kde máme možnosť na niekoľko sekúnd vzhliadnuť záber na dve dekadentné lesbičky. (Raccoon.city)
  • Jiří Vala byl po celá padesátá léta odsouzen k hraní velmi kladných hrdinů, což ho postupně přestávalo bavit. Poslední kapkou bylo, když o něm nějaký kritik napsal, že nemůže hrát záporné postavy, jelikož dosud nepoznal zlo. To jej rozčílilo natolik, že napsal námět a spolupracoval i na scénáři filmu Smyk, aby měl alespoň jednou jistotu, že si zahraje záporáka. (cundak)

Reklama

Reklama