• Marthos
    ***

    Kohoutův politický i společenský kotrmelec, který je jednou z nejpozoruhodnějších událostí novodobých českých dějin, vytváří zásadní zákulisí Brynychova filmu, v jehož akčním oparu divák ztrácí veškeré iluze o jedinečnosti, dokonalosti a spravedlnosti. Na svou dobu velkofilm hollywoodského stylu v širokoúhlém formátu s avantgardní kamerou a antihrdinou je na první pohled mnohem více politicky a ideologicky angažovanější než jeho západní ekvivalenty, přesto jej nelze klasifikovat coby režimní objednávku. Brynychův film nabízí poměrně ucelený psychologický portrét muže, nezapomínajícího ani ve své nové identitě na události a okamžiky z minulosti, které jej chtě nechtě zaměstnávají. V podstatě se zde nabízí srovnání s některými epizodami majora Zemana, v nichž je ale základní ideologický rozpor zřetelnější a v mnohém exponovanější, než jeho celovečerní předchůdce, což může být na jedné straně způsobeno také pozdější dogmatickou explicitou, která se zatím v případě Brynychova snímku umně skrývá za efektní a akční fasádou. Jistého uměleckého uznání tu i přes všechny výše zmíněné poznámky dochází osobnost Jiřího Valy, herce a spoluscénáristy, jehož fyzická proměna skládá skromný hold práci maskérských kouzelníků, stejně jako překvapivě kvalitní herecké výkony Jiřiny Švorcové a mladinké Jiřiny Jiráskové v rolích osudových femme fatale. Spor o smysl a obsah tohoto i dnes pozoruhodného filmového díla by měl být veden v jiném, než přísně subjektivním pohledu, přehlížejícího ve svých zaujatých interpretacích klíčová témata, tedy např. problém emigrace a vztah jedince-odrodilce ke společnosti. Pro pozdější generace je to potom vhled do minulosti, symbolizované mmj. stavbou nenáviděné berlínské zdi.(14.1.2015)

  • zette
    ***

    Namet filmu me velmi oslovil a tesil jsem se na nej. Vyborna sonda do duse Frantiska Krale. Setkani s matkou bylo take velmi dobre. Svym zpusobem i vlastni vinou, ze neumim tolik nemecky a anglicky jsem vsak byl o deni dost ochuzeny, protoze snad polovina filmu je v cizim zneni a bez titulku, coz moc nechapu.(24.9.2011)

  • Fanucci
    odpad!

    Prorežimní sračka zesměšňující a potupující emigraci, která vykresluje emigranta jen jako lidskou trosku, která může na Západě maximálně pro mrzký peníz chodit jako reklamní panák anebo dělat v cirkuse klauna. A pak ještě rád přileze domů, kde se všem samozřejmě náramně daří (film se samozřejmě vyhýbá faktu, že rodiny a blízcí emigrantů se musely vypořádávat s celou řadou omezení a zákazů - nemožnost vycestovat, kariérní strop, vyhazov ze školy / nemožnost studovat atd.) Ten film se bere tak vážně a místy je tak zcestný, že jsem si z něj už ani nedokázal dělat srandu...A to se mi i u těžce agitační komunistické produkce z 50 a 70 celkem daří...:-) Ale Smyk byl na mne moc. Debilní je i to, že téměř polovina filmu je v německém znění...bez titulků. Takže pro mne odpad.(26.10.2011)

  • Mulosz
    odpad!

    Neuveritelna ptakovina, slatanina a diletantstvi, ktere se zdrahaji uvadet i kabrnaci z CS Filmu. Polovina filmu je navic mluvena cizojazycne bez titulek, coz mu dodava dadaisticky rozmer (Zbynda Brynych na to asi ma nejakou uchylku, i jeden z dvou jeho koukatelnych filmu Transport z raje tim trpi). Docela by me zajimalo, jak se tim divaci prokousavali, jestlize film byl tak hojne navstevovan. Prociteny prednes za volantem v zaveru uz dokonce film posouva nekde do oblasti alternativy. Jiri Vala projevil svou rezimni naklonnost spolupraci na scenari. Snimek nestrihal nikdo jiny, nez slovutny Miroslav Hajek, podepsan snad temer pod vsemi bolsevickymi skvary.(20.5.2012)

  • garmon
    ****

    Je tu řada komentářů, které to zmiňují - film má pozoruhodnou, silně metaforickou kameru... Vůbec technická a estetická úroveň Brynychova kina mě už poněkolikáté fascinuje - je to vždy velmi propracované, využívá to všeho, co přinesl Občan Kane a neorealismus, ba to směřuje dál - je to takový český filmový "brusel". Odhlédněte od tématu a kochejte se. Některé obrazy by beze zbytku zapadly do Mazací hlavy. Nejsilnější jsou retra ze začátku a pak Valovy oči - dostalo mě to přes všechnu nablblou tendenčnost.(12.6.2015)

  • - Pravdepodobne prvá snímka československej kinematografie, kde máme možnosť na niekoľko sekúnd vzhliadnuť záber na dve dekadentné lesbičky. (Raccoon.city)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace