-
-
Ve filmu je poslední misí Memphiské krásky útok na leteckou továrnu v Brémách. Ve skutečnosti byl útok na Brémy její 21. misí a poslední, tedy 25., byl útok na přístav v německém Wilhelmshavenu. Některé zdroje pak uvádí jako poslední cíl ponorkové doky ve francouzském Lorientu, na každý pád však nikoliv Brémy.
(Foxhound#1)
-
-
K natáčení byly použity dvě z osmi funkčních B-17 Flying Fortress, které byly v té době k dispozici. Jedna z nich nesla jméno "Sally B".
(Foxhound#1)
-
-
Původní Mephiská kráska byla B-17 verze F, ale všechny B-17 použité k natáčení byly verze G. Bylo proto nutné tyto letouny upravit tak, aby se co nejvíce podobaly verzi F. Nejzásadnějšími úpravami bylo odmontování spodní střelecké věže pod přídí, přebarvení letounů na olivově zelené s šedým spodkem a nastříkání příslušného označení včetně malůvek "pin-up girls" na přídi.
(Foxhound#1)
Na DVD
od:
Herr_Flick
S prominutím si neodpustím menší polemiku. „V létě roku 1943 zuřila na obloze nad Evropou krutá bitva. Každý den čelily stovky mladých mužů smrti, když na svých bombardérech pronikaly hluboko nad nepřátelské území. Zpátky se jich vracelo čím dál méně“ Nálety zaměřené proti civilnímu obyvatelstvu. Starci, ženy a děti byli po stovkách a po tisících mrzačeni, umírali v ohni, v troskách domů. Jsem rád, že lidé myslí i na ně!!! Na druhou stranu chovám obrovský respekt i vůči posádkám a všem, kteří nasazovali životy, k těm, kteří přišli o své nejbližší - pro nás, za lepší zítřky. Tento film se snaží poukázat na vypjatý život amerických letců a tvoří jaksi další pomník jejich hrdinství. Bohužel mě ale tyto americké výtvory tolik nedojímají. V porovnání s druhou stranou - pro vojáky - ta strávená doba, podmínky, technika, poměr sil - toto je "procházka růžovým sadem".(29.8.2011)
gudaulin
Memphiská kráska je vlastně taková americká obdoba našeho slavného snímku Nebeští jezdci. V porovnání s ním sice trochu pokulhává a díky tomu těsně ztrácí jednu hvězdičku, protože není dostatečně temná, bezvýchodná a realistická, je to zkrátka americký velkofilm, který musí na konci publiku potvrdit jedinečnost americké vojenské síly a glorifikovat hrdinství jejich hochů, ale přesto všechno je to výrazně nadprůměrný žánrový kousek, který s přehledem předčí celou řadu svých slavnějších amerických bratříčků, kteří ho na internetových serverech procentuálně předbíhají. Mohl bych mu vytknout řadu detailů, ale jako celek funguje velmi dobře. Celkový dojem: 80 %.(30.5.2011)
Borrtex
Na Memphiskou krásku mám dva názory. První je ten že se film odehrává z větší části ve vzduchu, v jednom utěsněném prostoru, s pořád opakovanými efekty a záběry. Na druhou stranu i přes to všechno jsem se ve filmu nenudil, a až na ten trošku bídný začátek se to docela rozjelo, a když se podívám na rok tohoto filmu tak zjišťuji že to vůbec není špatné. 55%(25.8.2012)
Salavard
Válečný film z počátku 90. let, který rozhodně neoplývá přehnanou akcí, trhanými pohyby kamery, dokonalými triky, množstvím krve a vyhřezlých vnitřností. Ano, tento popis, který je vlastní většině moderních válečných snímků zde vůbec nesedí a to je popravdě řečeno velké plus. Já osobně nepotřebuji výše zmíněné, abych měl pocit reálnosti, abych cítil atmosféru doby a událostí. Válka byla, je a bude krutá, přesto se dá znázornit i méně explicitně. To se povedlo právě v tomto filmu, jehož nejsilnější stránkou je uvěřitelný příběh, uvěřitelné pocity posádky a dalších lidí okolo, uvěřitelný strach, napětí…Celou posádku, se kterou se na začátku seznámíme, si prostě musíte oblíbit. Postupně se seznamujeme s jednotlivými charaktery s jejich každodenními problémy. Posádka, která má před sebou poslední bojový let. Po jeho absolvování se může vrátit domů. Zní to jednoduše, ale tak jednoduché to není. Celý filmy prostupuje nádherný soundtrack, který dodnes hraje na mém počítači a jenom dokresluje výbornou atmosféru filmu. Závěr je pak na jednu stranu nepřekvapující, na druhou stranu přesto velmi napínavý a dojemný. Tento film patří k mým oblíbeným, při některých scénách mně silně mrazilo, jako například při přepůlení letadla nováčků, nebo když četl velitel dopisy od rodin zabitých letců. V každém případě se jedná o velice povedený film, který můžu vřele doporučit každému.(21.8.2008)
Aldamir
Objektivně to určitě není nejlepší film na světě, nejspíš ani nejlepší válečný film, ale přesto bych se na něj byl schopen dívat pořád dokola. Je totiž ukázkou toho, jak se dá natočit kvalitní film i bez hvězdného obsazení. Výborná psychologie postav, slušný start kariéry třeba pro Billyho Zanea, Seana Astina nebo Matthewa Modina, alespoň pro mě životní role Erica Stoltze, vynikající, byť v posledních deseti minutách trochu čitelný scénář a v podmínkách americké válečné kinematografie velmi vzácný příběh nevystavený na individuálním hrdinství, ale na síle kolektivu. Když v závěru letu zpočátku se svou smrtí smířený fatalista D.B.Sweeney zuřivě točí klikou ručního vytažení podvozku a kříčí "my tady přece neumřem" nebo když plukovník Harriman předčítá tomu otravnýmu novináři dopisy od příbuzných mrtvých letců, vždycky brečim jako malej kluk. A nikdy nezapomenu na hlášku Billyho Zanea, když mu těžce zraněný Stoltz zkolabuje v náručí, jemu se podaří ho oživit a ucedí: "Zkus to ještě jednou a zabiju tě..." Pouze třešničkou na dortu je nádherný soundtrack. 100,5%, kdyby to šlo...(19.12.2007)