Tempo první lásky

Jen taková >etudka< ala >dolce vita< , v pomalém tempu model stará škola 1966... Liftboy richtig, aneb jak je (bylo) v té pomalu se rozvíjející >reállidodemo< (Pupp nepup) vše pomíjivé, že... A snít se nesmí... ;-) . . . Zvláštní, jak i takový krátký a na povrchní pohled vlastně o ničem filmek může mít duši. Jak to tenkrát ti režiséři a-s herci dělali? - - - - - (Poprvé viděno 23.12.2011 na >tv bar-rande-off< , hodnocení 38., komentářík zde v rychlém tempu jako třetí - 23.12.2011) (23.12.2011)

Obecně jsem spíše skeptický k tzv. queer čtení filmů: často totiž platí, že přání je otcem myšlenky. Ale u tohoto filmu se nemohu ubránit, protože takový výklad se nejen nabízí, ale činí film i daleko zajímavějším a hodnotnějším. V průběhu filmu sledujeme dva příběhy: jeden je příběh mladého hotelového liftboye (Potměšil), který se zamiluje do krásné cizinky a domnívá se, že ona jeho city opětuje. Druhý je příběh ředitele téhož hotelu (Nový), který potkává svého starého přítele (otce cizinky a hotelového magnáta) a oba vzpomínají na dobu, kdy se seznámili a kdy první byl pouhým liftboyem a druhý hotelovým hostem. Pokud přistoupíme na možnost queer čtení filmu, zjistíme, že druhý příběh může být snadno interpretován jako analogie prvního, jako jeho zrcadlové zobrazení. Sledujeme tedy vlastně dva příběhy první lásky: jeden odehrávající se teď, druhý zprostředkovaný vzpomínáním dvou stárnoucích mužů. Užití podobné paralely pro vystavění příběhu jistě není nic nečekaného a nepřirozeného, naopak se jedná o poměrně běžný umělecký postup a troufám si říct, že pokud by se nejednalo o dva muže, byl by takový výklad automatický. Netvrdím, že to byl záměr tvůrců (popravdě by mě to překvapilo), ale už to, že film queer interpretaci příběhu umožňuje, je podle mě v rámci československé kinematografie dost ojedinělé a divím se, že na to doposud nebylo poukázáno (respektive nepodařilo se mi nic dohledat, rád budu vyveden z omylu). (09.02.2021)

Krátky film s príjemnou luxusnou atmosférou alebo ako aj najobyčajnejší liftboy môže mať rande s dedičkou hotelového impéria. Jazykový problém nie je problém a neexistuje ani žiadna iná prekážka, stačí snívať. A možnože je to všetko iba sen, keď Ladislav Potměšil bol obsadený do normálneho filmu a sekunduje mu Oldřich Nový. (29.01.2014)

Tak nějak jsem doufala, že pomocný režisér Ota Koval vdechne filmu trochu poetiky ... Leč tempo této lásky bylo spíš pomalé než poetické. (02.01.2016)

Nuda tento Brynychův černobílý středometrážní film který režisér natočil ještě společně s filmem "Transit Carlsbad". Zde se filmovalo v reálech Karlovarského hotelu Grandhotel Pupp (dříve Moskva) a jeho okolí, vše se od té doby značně proměnilo, pro pamětníky příjemné nostalgické připomenutí a hezká vzpomínka. Jinak film skoro ničím nezaujme. Ve filmu se ale párkrát zazněl zajímavý výraz "liftboy", který se ostatně používá dodnes různými agenturami, přesný význam tohoto slova, je chlapec který obsluhuje výtah, třeba v hotelu. (04.09.2010)