Las leyes de la frontera
Outlaws
The Laws of the Border
Režie:
Daniel MonzónScénář:
Jorge GuerricaechevarríaHrají:
Begoña Vargas, Pep Tosar, Marcos Ruiz, Daniel Ibáñez, Guillermo Lasheras, Chechu Salgado, Cintia García, Carlos Oviedo, Alba RibóVOD (1)
Obsahy(1)
Šikanovaný mladík se zakouká do dívky, která ho přivede mezi svoje kamarády. A léto plné krádeží, loupeží a lásky ve španělské Gironě roku 1978 může začít. (Netflix)
Recenze (59)
Film, co vám zajistí úžasný přenos do španělských sedmdesátek. Jo, takhle nějak to klidně mohlo vypadat. Scénář byl v pohodě, nic zlomového, všechno ostatní, od režie, přes kostýmy a zvuk, až po kameru, je naopak vymazlené do posledního puntíku. Z herců nikdo výrazně nevyniká, a v tom je nakonec asi ta krása. V kombinaci s dobrou hudbou se na to fakt moc hezky dívalo. ()
Ještě mě tady hraje ta závěrečná nádherná skladba a jsem toho fakt plnej. Ta partička mě teda nějak sympatická nebyla, ale ta skvělá retro atmosféra šla do mě fakt na plno a celý to vyšperkoval dokonalý a maximálně silný konec. Vztrah Nacha a Tere byl jedinečný a příběhu dával jedinečnost a ty její oči, ten její pohled, to člověk nemusí bejt brejloun, aby kvůli němu propad peklu. Netflix mě naprosto nečekaně dostal do kolen. ()
„…POKUD SPÁCHAL ZLOČIN, MUSÍ ZAPLATIT. ZÁKON JE PRO VŠECHNY STENÝ“…“ALE ŽIVOT NE…“ No… odvázanou mládež ve Španělsku můžeme představit jakkoliv. Tihle vykrádaj byty a lékárny, šukají jako veverky… a to všechno na konci 70tejch let. Není důvod jim fandit. Tohle nejsou zhulení květinový hipisáci, ale parchanti bez budoucnosti. Navíc trochu nuděj. Ovšem to finále je krásný! Lidský a nějak mi k tomu filmu nepasuje. Takže vlastně nevím, proč se na to dívat! /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Film je natočen podle stejnojmenné knihy, kterou v roce 2016 napsal Javier Cercas. 2.) Thx za titule „Jakub Doležal“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** ()
Letošní Španělská nádhera ve spolupráci s Netflixem opět boduje a já si to velmi příjemně užíval. Je to taková španělská variace na Bonnie a Clyde kombinující vícero žánrů v jednom a byť se může zdát film dějově jednodušší, tak po filmářské stránce se mu nedá absolutně nic vytknout. Příběh o introvertním mladíkovi, který se zaplete do špatné party a stává se z něj Teenage gangster a tohle téma je mi tak nějak už od přírody sympatické. Je to ze života, je zde hodně pravdy, fungující emoce, romantika, slušná akce, skvělé jsou i dramatické momenty, které díky skvělým hereckým výkonům mají správně dusnou atmosféru, dojde i na nějaký ten zvrat a dá se říct, že je film i slušnou zábavou, která by neměla urazit jak ženy, tak může- každý si zde najde svoje. Rozhodně film, který si zaslouží více pozornosti. Příběh 4/5, Akce 3/5, Humor 2/5, Násilí 2/5, Zábavnost 4/5 Hudba 4/5, Vizuál 5/5, Atmosféra 4/5, Napětí 4/5, Emoce 4/5, Herci 4/5. 8/10. ()
„Na chvíli na sebe neupozorňuj. Bejt tebou nechodím do Fontány. Teda, dělej si, co sakra chceš, ale jestli chceš mou radu, už tam nechoď.“ - „Proč?“ - „Nejsi jako my.“ - „Dělám to samý, co vy. - „Jo, ale to je něco jinýho.“ - „Teď tě nechápu.“ - „Máš co ztratit. My už ne.“ Ale pravdu o tom, co všechno člověk vlastně ztratil, se může dozvědět až už je příliš pozdě…Monzón mě zaujal už Celou 211. A dojem si nepokazil ani Psanci. A to přesto, že žánrem i atmosférou jsou oba filmy úplně jinde. Psanci jsou retro. A od kostýmů přes rekvizity až po (parádní!) hudbu vydařené. A dlouho navíc úsměvné a příjemné. Ačkoliv pohodová atmosféra nezřízeného života začne postupně houstnout, zamilovaný hošan se zaplétá do čím dál většího průseru, a tvůrci v druhé polovině brnkají na podstatně vážnější strunu. Což potvrzuje i zdánlivě nenápadný, ale emočně silný závěr (pokud byl člověk někdy podobně nešťastně zamilovaný a „nevěděl“, dokáže pocítit docela přesně to, co Nacho). Až na detaily (zvláštní rozhodnutí policisty) to budou solidní 4*. ()
Podobných filmů jsou mraky a nepatří zrovna mezi mé nejoblíbenější. To potvrdila i nedávno shlédnutá komedie na podobný způsob (Likorice Pizza). Španěláci se však konceptu o nenaplněné lásce chopili mnohem lépe. Dílo slaví větší úspěchy díky sympatickým hlavním postavám s uvěřitelnými charaktery bez přidané hodnoty nezbytné politické korektnosti dnešní doby, fungujícím emocím a především díky příběhu jenž má skutečně co nabídnout! Velice jsem si však užil i ono rebelské pojetí filmu soustředěné kolem pozvolného vývoje slabošského hlavního hrdiny, který se obklopen novým kolektivem pochybných existencí změní k nepoznání. ()
Dospívání po španělsku, které je docela fajn sledovat, pokud divák v mnoha ohledem přivře oko. Dobře vychovaný, ale plachý a se špetkou sebevědomí – Nacho to od vrstevníků schytává a svůj čas tráví v kině nebo u arkádových her. V nich poznává Tere a Zarca a ač je úplně jiný než skupina, se kterou jej seznamují, stává se součástí pouliční bandy, která si přes drobné krádeže troufne nakonec i na rabování lékáren či dokonce na banku. Jeho přerodu v rebelantské smýšlení jsem úplně nevěřil (bouchačce v ruce obzvlášť ne), i když chápu jeho touhu po jakémkoliv přijetí. Zatímco Zarco nad ním drží ochranitelkou ruku, jeho přitažlivost ke svůdné Tere je stále silnější (Begoña Vargas, hmmm). Nějaké pnutí milostného trojúhelníku jsem nicméně nevnímal, zločincům divák nijak zvlášť nefandí, protože si k nim hlubší pouto nevytvoří, jejich krokům schází syrovost, moment překvapení nebo napětí a závěrečné „lidské“ rozhodnutí vyšetřovatele mi taky zrovna nechutnalo. Každopádně mě celkově bavilo bohémství a atmosféra doby, kterou tvůrci trefili na jedničku. Body dolů za scénář, za špatnou práci s charaktery i za přepálenou délku. Tři až čtyři hvězdy. ()
Skvělá retro záležitost z Katalánska. Kdo neviděl, měl by urychleně napravit. Já z filmu jen těžko dokázal odtrhnout oči a nebyla za tím zdaleka jen krásná Begoňa Vargas. Ve filmu zazní dokonalá.... The Michael Zager Band - Let's All Chant (1978). Pro mě zatím nejlepší Netflix záležitost ever. 100% ()
Především sociální drama s kriminálními prvky, které nejen časem, v němž se odehrává, ale i zpracováním připomíná dobovou produkci Itálie. Jenže o proti tehdejší italským filmům chybí tomuhle syrovost a větší odvaha jít až na dřeň. A aby člověk fandil zločincům, to už musejí mít řádné charisma, které jsem zde postrádal. Ano, hlavní hrdina je sice moula, leč určité sympatie má, Tere má jiskru....a tím to končí. Tudíž budou-li všichni dopadeni nebo postříleni, mně směrem k závěru bylo jedno. Škoda. Více odvahy a zkrácení by prospělo. Akce fajn, především automobilové honičky, plážová party měla uhrančivé kouzlo, z diskotéky odkapávala nostalgie. Po druhé si to už ale nepustím... ()
Skvělá španělská oddechovka o mladický rozvernosti s kriminálními prvky a podmanivými summer vibes pozdních sedmdesátek. Samozřejmě, je to hodně konvenční, klišovitý a patetický melodrama, který jede dle zajetý mainstreamový šablony, atakuje casual diváky, a má extrémně nafouklou stopáž 130 minut – páč závěrečná půlhodina hází celej feel good dojem do kopru – ale protentokrát to ani výjimečně nevadí. Každopádně Begonã Vargas je moje nová crush...... // VERDIKT: 7 loupežných přepadení v lékárně z 10 // ()
„Život za rohy nechytej, před býkem-grázlem utíkej!“ Španělská hořká nostalgie. Život letí jak splašený býk ulicemi při svátku Sanfermines a než se stačíš ohlédnout přes rameno, není ti sladkých šestnáct, ale táhne ti na hořkých padesát. Mládí je pryč a už nikdy ho neprožiješ znovu. OKÉNKO VĚZNICE: [][] Šéf zlodějské party Zarco byl zamlada charismatický vlasatý grázl s očima Viggo Mortensena. Po 28 letech za mřížemi se scvrknul do sešlého, bezzubého mukla, už jen unaveně glosujícího život a zmarněné naděje: „Co se stalo, stalo se. A co se nikdy nestalo, na to je nejlepší zapomenout.“ [][] Dojala mě přítulná prostitutka Francesca, dárek od Zarca, kterou Nacho původně odmítnul. Ale ona na to šla psychologicky a se zajímavou fintou. Šlapka když něžná je, i panic roztaje! S ní se měl Nacho oženit a ne vzdychat po zlodějské rozhoďnožce z ghetta Girony. Dnes je z něj sice uznávaný advokát, ale je sám. Osud nezná „kdyby...“, nenapravíš chyby. ()
Španělská rádoby gangsterka z konce 70. let. Děj se zaměřuje na mladého Nacha, který se přidá ke gangu zlodějů. Nejdřív začínají v malém a postupně své loupeže stupňují. Nakonec se vše vyhrotí a skončí to vyloupením banky a následnou honičkou s policií. Někdo skončí ve vězení a on se s tím snaží srovnat. Přesto, že vedl slušný život, ho toto léto dost změnilo. Na první lásku se totiž nezapomíná. Film je ze začátku trochu pomalejší, ale závěrečná honička opravdu stojí za to. "Chcete koupit nějaké drogy?" ()
Celkom dobre sa mi pozeralo, i keď o žiadne nadšenie sa nemohlo jednať. Bohužiaľ sa film zbytočne naťahoval a keď som aj chvíľu uvažoval nad štyrmi hviezdičkami, záverečná časť s naháňačkami, strieľačkami a scenáristickými saltami ma od zámeru odradila. Ale na Begóniu Vargasovú sa dalo dobre pozerať, takže siahnutie po tomto filme nebolo vôbec márne. ()
Není to klasická španělská produkce těch jejich výtečných thrillerů, nicméně je to jinak vyprávěný příběh pouličních drbanů, mezi něž se zamotá i klučík ze slušné rodiny. Odvíjí se různé druhy zločinů a vyšetřování. Na pozadí běží linka lásky, která má jako vždy to své jedno velké "ale", které tu sehrává v poslední scéně filmu ten plot twist. ()
Dospívání ve Španělsku v kulisách krádeží a útěku před policajty. Zbytečně dlouhé a více se zaměřující na trampoty mládí, než zajímavou kriminální zápletku. Řemeslně kvalitní, ale k uzoufání nudné. ()
Zacatek je pomaly, ale konec vypada jako nekolik filmu dohromady. Film funguje jako svycarske hodinky a jeho hlavnim ukolem je zda se bavit. Tematem je ztrata nevinnosti a horkosladka dobrodruzstvi. ()
Poctivý španielsky príspevok s lákavým zobrazením 70-tych rokov má zaujímavý príbeh, fungujúce dramatické momenty i slušnú romantickú linku. ()
Jsem přesně na pomezí mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Ono o Psancích bych dokázal napsat dost superlativ, to ne že ne. Tu atmosféru "sedmdesátek" autoři zachytili bez chybičky úplně přesně, všechno to působilo v tomto ohledu nesmírně autenticky! Postavy si též člověk oblíbí, ať už se jedná o hlavního hrdinu s přídomkem "Brejloun", či o krásnou a svůdnou Tere! Dokonce seriál nabídne i vypjatější momentky (dojde i na naturalistické přestřelky!). Menší zádrhel za mě nastal ve scénáři. On ve svém jádru rozhodně nepatří ke špatným, ale očekával jsem něco více v druhé polovině, prostě něco šokujícího. Dotyčný moment se dostavil, ale bohužel až na úplném konci (což je za mě obrovská škoda). Ale uznávám, že takový soundtrack patří do kolonky "exkluzivní zboží". Takže ano, dám tomu tři hvězdy, ale i tak mohu s čistým svědomím doporučit, své spektrum fanoušků si tato španělská stylovka určitě najde. Za mě 7/10 ()
Z technického hľadiska je Outlaws špičkový, skoro až prvotriedny film. Sedemdesiate roky tu sú cítiť skoro na každom kroku (kostýmy, komunita "hippies", hudba, exteriéry a rôzne kulisy), prostredie katalánskych ulíc je poriadne špinavé, práca s kamerou a strihom je zručná a herecké výkony hlavných predstaviteľov sú prakticky bezchybné. Akčnejšie scény majú poriadne grády a vedia byť napínavé, a "vzťahové/zoznamovacie" scény sú... no, minimálne nenudia. Aj cez všetky zaslúžené chvály sa však stále neviem zbaviť dojmu, že to bolo obsahovo prázdne, bez výrazného dejového posunu, myšlienky, pridanej hodnoty, emocionálnej scény, alebo čohokoľvek, čo by ma presvedčilo o tom, že by sa mi mal film bohvieako veľmi páčiť. Divácke nadšenie nezdieľam ani z ospevovaného záverečného rozuzlenia, keďže ja tam stále ten nečakaný zvrat nejako neviem nájsť (to, že sú súrodenci je zrejmé už od prvej chvíle, čo sa objavia na obraze a nemusím nad tým ani premýšľať) a bol mi vlastne celkom ľahostajný, keďže film s postavami nepracuje až tak dobre, ale samo o sebe bol uspokojivý. Summa summarum ide o kvalitný film s mnohými skvelými prvkami, na ktorom však zároveň nie je nič originálne ani svetoborné, nič čo by dokázalo zosadiť zo stoličky. Tie automobilové naháňačky však boli naozaj super. ()
Žádnej happy end, výbornej film ze života. ()
Související novinky
36. Premios Goya – výsledky
Ve Valencii byly v sobotu 12. února 2022 předány výroční španělské filmové ceny Goya. Režisérem slavnostního ceremoniálu, jenž se uskutečnil v operním divadle Palau de les Arts Reina Sofía, byl… (více)