Režie:
Juho KuosmanenKamera:
Jani-Petteri PassiHrají:
Seidi Haarla, Jurij Borisov, Julija Aug, Dinara Drukarova, Tomi Alatalo, Viktor Čuprov, Denis Pjanov, Polina Aug, Natalja DrozdObsahy(1)
Finská studentka a nerudný, alkoholu holdující ruský horník se setkávají ve vlakovém kupé na cestě do Murmansku. Juho Kuosmanen ve své nevšední romantické komedii s hlubokým porozuměním vypráví o přirozené potřebě blízkosti. (MFF Karlovy Vary)
Videa (2)
Recenze (28)
Teoreticky mám s námětem dost problém, protože překvapivě nepřekvapivé sblížení nesourodé dvojice nedává moc smysl, jenže Jurij Borisov je takový sympaťák, že jsem mu rád uvěřil. Rusko si na přelomu tisíciletí zrovna hráblo na dno, a obhroublý, ale v jádru citlivý Ljoha, jakoby ztělesňoval všechny jeho neduhy, traumata, ale i dočastně zastřenou krásu. Přirovnávané Before Sunrise je kvalitativně i scenáristicky trochu jinde, ale pocitově jsou oba filmy na podobné úrovni. ()
Neotřelá romance o postupném sbližování protikladů disponuje skvělými herci a perfektně vytěženým poeticky-realistickým prostředím opotřebených interiérů ruských vlaků (ve kterých to vypadá dost podobně jako ve vlacích Českých drah) a také vynikající prací s kamerou a barevnou paletou. Po doražení do cílové destinace však filmu zásadně spadne řetěz a tokání ústřední dvojice navíc už nezaujme ani zdaleka tolik jako jejich předchozí střety. Především se ale kvůli od začátku budované vzájemné nekompatibilitě obou postav, kdy ona je intelektuální lesbická vysokoškolačka a on je primitivní neotesaný vychlastaný horník (byť s dobrým srdcem), nachází ona romantická zápletka zrovna v jejich případě poněkud za hranou uvěřitelnosti. ()
Tentokrát je nejvíce vyhajpovaným kouskem z Varů asi právě Kupé č. 6. Neříkám, že to bylo něčím špatné, je to prostě jen takový trochu jiný příběh o přátelství a lásce, který těží hlavně z nadprůměrných hereckých výkonů, stísněného prostředí a co se týče Jurije Borisova věřím, že by si zasloužil nějaké to ocenění a že o něm taky ještě uslyšíme. Bohužel příběhově a hloubkově je to skoro až prázdné, protože divák dostane vlastně jen takové pocitové drama a nic, co by v sobě mělo něco víc. Finále zkrátka až moc vyšumělo a z těch nadšených ohlasů by člověk čekal víc. Ale nehaním to, byl to příjemný nenáročný kousek, až na to, že mi zážitek kazila paní, která na sobě měla půl flakonu té nejlevnější voňavky z drogerie. V přeplněném Velkém sále se mi to fakt těžko dýchalo. KVIFF 2021 ()
Podľa popisu to znelo viac než dobre, takže som sa vcelku na tento film tešil. Ale napokon som zostal dosť sklamaný, keďže to nebolo vôbec to, čo som očakával. Fínska dievčina Laura mi bola celkom sympatická, a musím uznať, že aj odvážna - keď sa sama vydala na takúto cestu do Murmansku. No a Ljoha bol presne ten typ, ktorý by som vo svojom kupé na takejto ceste nechcel. Aj keď sa potom ukázal aj z lepšej stránky, no prvý dojem je predsa len jeden. Nechápem, prečo nemohol byť slušný a milý od začiatku. No celkovo bol tento film slabučký - akurát to prostredie vlaku a následne nehostinný Murmansk to udržali nad hladinou. Ale inak nič moc, 2*. ()
Laura je finská študentka,ktorá žije v Moskve s Irinou,akademičkou do ktoréj je zamilovaná.Spoločne si rezervovali výlet,aby videli petroglyfy Kanozero.Ale Irme do toho niečo príde a tak Laura ide sama.Tak kupé namiesto nej musí byť s baníkom Ljomom.Sú velmi rozdielní,karikatury svojich národov.On je drsný,často opity a agresivne nezdvorily,pýta sa či ide do Muranska pracovať ako prostitútka.Ona je rezervovaná,nesúhlasne hladí dole z horného lôžka.Postupne však nachádzaju k sebe cestu.Režiser o filme povedal,že to arktická road movie,ktorá sa odohráva vo vlaku.Čoraz viac sa ukazuje,že Laura sa na tuto cestu vydala len v snahe zapadnúť do života svojej milenky.Pokial ide o Ljohu,pod jeho drsným zovnajškom sa skrýva bolestné poznanie,že Laura môže byť jeho spoločníčkou-v dobrom aj zlom-iba počas trvania tejto cesty.Nádherne a vierohodné su herecke vykony Seidi Haarla a Jurija Borisova.Ćo sa týka širšieho posolstva ústredná téma filmu o prekonávaní inakosti a nachádzaní spoločnej reči naprieč osobnými,kulturnými a geografickými hranicami pôsobí v tychto búrlivých časoch ako balzam na dušu. ()
Reklama