• hirnlego
    ***

    Velmi slušně natočený film, který by možná obměkčil mé srdce a utrhl si pro sebe ještě jednu žlutou hvězdu navíc - avšak pouze za předpokladu, že by jeho atmosféra nebyla tak nevtahující a celkově převážně "nijaká" - třebaže světlé chvilky by se našly. Je to škoda, protože jinak se snímek tvářil opravdu docela sympaticky (přítomnost mladých českých herců jako Františka Němce nebo Ladislava Potměšila byla milým zpestřením - avšak to samozřejmě nestačí). Za zhlédnutí ovšem stojí.(22.12.2006)

  • Martin741
    **

    Narazil som uz na vselico vo filmovom svete : od normalizacnych konzervaciek cez nacackane hollywoodske konzervacky /Philadelphia Story/, westerny, horory, krimi filmy, podpriemerne snimky, no ale takuto planobu som este nevidel. Je mi naprosto jasne, ze pritomne 4 a 5 hviezdickove mentaly objavili vo filme aj take zakodovane odkazy a skryte inotaje, o ktorych nemaju najmensieho tusenia nielen Herci, ale ani samotny reziser! Ja vsak tvrdim nasledovne : dej to nemalo a herci tam hrali hovno. Reziser Zbynek Brynych sa teda nepredviedol. Transport z raje je dalsi krasny dokaz, ze silna tema /II. Svetova Vojna, holokaust, koncentraky/ este automaticky neznamena silny film. 40 %(14.7.2015)

  • Sarkastic
    ****

    Na poprvé mi to přišlo jako taková spíš průměrná podívaná, při druhém zhlédnutí na mě film zapůsobil mnohem víc. Transport z ráje (dokonale výstižný název) nesází tolik na atmosféru strachu a dojemnost jako jiné tématem podobná díla, spíš se k problematice staví více popisně, bez přehnaných emocí, s velkou dávkou pragmatismu (což nejspíš mnoha divákům odkojených na určitých opakujících se žánrových motivech příliš nesedne). Postavy, z nichž mě asi nejvíc zaujaly Binde a Vágus, jsou ve většině případů velmi dobře napsané a zahrané, a to ať už jde o nacisty (obrovsky přesvědčiví Prachař a Narenta) nebo obyvatele Terezína. Ti jsou tak nějak smíření se svým osudem, a přestože mají strach a bojuje v nich pud sebezáchovy s udržením si posledních zbytků lidské důstojnosti, snaží se ke svému osudu přistupovat ponejvíce střízlivě (třeba taková Lízinka by byla v jiné době a na jiném místě nejspíš považována za pořádnou couru, zde však v předvečer transportu rozhodně ne). A obsazení je vůbec velkou devízou tohoto filmu, protože se divák dočká spousty začínajících herců, stejně jako zkušených veteránů. Silné 4*, trochu neprávem nedoceněný snímek. "Už nikdy jako ovce!"(19.10.2012)

  • Marthos
    *****

    Tisíce lidských osudů, uvězněných ve zdech terezínského ghetta. Město, které Vůdce daroval Židům. Láska, naděje, zoufalství, čekání na smrt. A také nekonečnost čísel. Lidé jako čísla. Už nikdy jako ovce! Lustigova literární předloha nabízí silný sugestivní příběh, který se prostřednictvím filmového obrazu stává nadčasovým poselstvím mimo rámec své doby, což může být částečně dáno také použtím ryze moderních prvků (vynikající hudební motivy z pera Jiřího Sternwalda včetně tragikomicky jiskřivé písničky). Snaha nalézt v zoufalé situaci alespoň několik šťastných chvilek se dnes jeví jako tichá, přesto troufalá vzpoura proti totalitní zvůli. Přesný výběr hereckých představitelů na obou stranách barikády - židovské (Štěpánek, Řanda, Brodský, Vinklář, Pešek, Štěpničková a celá plejáda dalších) i nacistické (Prachař, Vršťala) - zahrnuje do svého středu také nastupující generaci mladých v čele s Josefem Abrhámem, Františkem Němcem, Jurajem Herzem i teprve sedmnáctiletým Ladislavem Potměšilem. Mrazivý pocit ze závěrečné sekvence filmu, odjíždějící transport dvou tisícovek židovských obyvatel terezínského ghetta, bez milosti odsouzených na smrt, přetrvává i po opakovaných shlédnutích a zdá se, že jen tak nevymizí ani po bezmála půl století, které již od vzniku Brynychova snímku uběhly.(22.4.2014)

  • Matty
    ****

    Z českých filmů o německém protektorátu se tento neřadí k neznámějším, ani k těm nejlepším. Netradiční pohled za zdi terezínského ghetta je vlastně mozaikou malých a velkých příběhů lidí, kteří navzdory otřesným podmínkám a téměř nulovým vyhlídkám neztrácejí obyčejnou lidskou důstojnost. Životy zdejších židů jsou střídavě konfrontovány s natáčením propagandistického nacistického filmu majícího za cíl vykreslit Terezín jako normální město plné spokojených obyvatel, a s vědomím blížícího se transportu smrti. Tyto dvě roviny, absurdně spjaty s jedním místem, nejlépe vystihují trpkost tehdejší reality a název Transport z ráje tudíž ani nelze vnímat jako krutou ironii. Jistá roztříštěnost filmu má pak sice za následek absenci jediné nejsilněji gradující scény, ale pro zobrazení terezínských poměrů v co nejširším měřítku se to ukázalo být ideální cestou. V porovnání s tématicky spřízněnými snímky chybí Transportu trocha toho patosu, který by vám vehnal slzy do očí. Místy až příliš spoléhá na "smrtelnost" místa a občasná statičnost jinak skvělé kamery filmu taky nepřidává. Není však pochyb, že intelektuálové mezi filmovými kritiky by za kvalitnější označili právě Transport z ráje, nikoliv divákům otevřenější Vyšší princip či nedávno v televizi uvedenou Modlitbu pro Kateřinu Horovitzovou. 80%(22.12.2006)

  • - Filmovanie prebiehalo v Terezíne. (dyfur)

  • - Juraj Herz, který působil jako pomocný režisér, byl v době natáčení filmu častým návštěvníkem pražského nočního podniku Alhambra. Tam se seznámil se zpěvákem Rudolfem Cortésem a přemluvil ho, aby ve filmu zahrál esesáka. Bylo to v té době pro diváky dost velké překvapení. (raininface)

  • - Po filmu Každá koruna dobrá (1961), kde si Juraj Herz poprvé vyzkoušel práci asistenta u režiséra Zbyňka Brynycha, byl již zde plnohodnotnou součástí režie. Např. psal Brynychovi životopisy postav zúčastněných kluků, žijících v ghettu. (mchnk)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace