• Matty
    ****

    Z českých filmů o německém protektorátu se tento neřadí k neznámějším, ani k těm nejlepším. Netradiční pohled za zdi terezínského ghetta je vlastně mozaikou malých a velkých příběhů lidí, kteří navzdory otřesným podmínkám a téměř nulovým vyhlídkám neztrácejí obyčejnou lidskou důstojnost. Životy zdejších židů jsou střídavě konfrontovány s natáčením propagandistického nacistického filmu majícího za cíl vykreslit Terezín jako normální město plné spokojených obyvatel, a s vědomím blížícího se transportu smrti. Tyto dvě roviny, absurdně spjaty s jedním místem, nejlépe vystihují trpkost tehdejší reality a název Transport z ráje tudíž ani nelze vnímat jako krutou ironii. Jistá roztříštěnost filmu má pak sice za následek absenci jediné nejsilněji gradující scény, ale pro zobrazení terezínských poměrů v co nejširším měřítku se to ukázalo být ideální cestou. V porovnání s tématicky spřízněnými snímky chybí Transportu trocha toho patosu, který by vám vehnal slzy do očí. Místy až příliš spoléhá na "smrtelnost" místa a občasná statičnost jinak skvělé kamery filmu taky nepřidává. Není však pochyb, že intelektuálové mezi filmovými kritiky by za kvalitnější označili právě Transport z ráje, nikoliv divákům otevřenější Vyšší princip či nedávno v televizi uvedenou Modlitbu pro Kateřinu Horovitzovou. 80%(22.12.2006)

  • gogos
    *****

    Velmi dobry. Kvalitne natoceno, atmosfera vynikajici, herecke vykony paradni. Bylo zajimav sledovat zname herce komedilani a pohadkove herce (Pesek, Brodsky) v takto vaznych rolich. K dokonalosti mu chybel jen krucek. Autenticnost byla takova, jako skoro u zadneho americkeho filmu. Jedna se vskutku o skvely snimek..(22.12.2006)

  • kinderman
    ****

    "Co to je?" "Ovce z Lidic..." Obraz rezignovaných zvířat v ulicích terezínského ghetta lze vztáhnout i na židovské vězně, kteří předstírají šťastný život ve městě "darovaném Vůdcem", přitom však neustále mají sbalené kufry v předtuše dalšího transportu na východ. Kolektivní "hrdina" a vynikající reportážní kamera.(19.4.2011)

  • Anderton
    ***

    Ďalšia depka z 2. svetovej vojny/holocaustu na našom (bývalom) území. A možno aj najchladnejší a divácky menej príťažlivý, ako iné príspevky k téme. Chlad je vyjadrený často osovo symetrickou kamerou, pohybom postáv v priestore akoby v smrteľne naaranžovanom predstavení. Často sledujeme prázdne ulice geta, kde znenazdajky prebehne nejaký človek a obraz dopĺňa zvuk jeho krokov. Jednotlivé príbehy postáv sa v priebehu filmu nezačnú vyvíjať, ony sa stávajú z konkrétnych ľudí postupom času členovia "stáda oviec" (citované z filmu). Inak prehliadka neskoršej českej hereckej elity, niektorí známi herci tu sú ešte veľmi mladí. 70%(19.9.2015)

  • gudaulin
    ****

    Zbyněk Brynych byl typem režiséra, který točí spíš silou vůle než váhou svého talentu a po větší část své tvůrčí dráhy se dal považovat víc za snaživého rutinéra než kreativního umělce (nehledě na jeho normalizační angažmá, kdy si zadal mnohem víc, než bylo nutné). Přesto po sobě zanechal v 60. letech několik snímků, které za zkouknutí nepochybně stojí, a tak nějak zapadají do 60. let coby vrcholné fáze rozkvětu československé kinematografie. Ne, že by film o terezínském koncentráku neměl slabší momenty, netrpěl místy zbytečnou ztrátou tempa nebo logickými nedodělky (vážně by podnikal velitel tábora šťáru proti příslušníkům odboje sám s jediným vojákem?), na druhou stranu atmosféra ghetta a pochmurné očekávání transportu do osvětimského pekla jsou zachyceny působivě a v době, kdy podle internetových diskuzí vzrůstá chuť si nějaké ty fajnovější koncentráčky opět pořídit, nezaškodí si připomenout, co by to v praxi znamenalo (včetně suchého denního hlášení o 300 přirozených úmrtích za den). Transport z ráje osobně považuju za Brynychův nejlepší kousek. Některé rozpačité komentáře a hodnocení jsou paradoxně důsledkem Brynychovy snahy vyhnout se příliš lacinému a divácky co nejpřístupnějšímu sdělení. Tohle drama zkrátka požaduje od diváka víc než jen povrchní pozornost a pasivní postoj. Snaží se (pravda, ne vždycky s ideálním výsledkem) mluvit novým filmovým jazykem a hledat nové úhly pohledu, než bylo zvykem v 50. letech. V neposlední řadě je tenhle snímek přehlídkou mladých tváří herců, které už v některých případech známe jen z vyprávění a v jiných jen jako pány ve značně pokročilém věku. Celkový dojem: 75 %.(5.2.2014)

  • - Filmovanie prebiehalo v Terezíne. (dyfur)

  • - Po filmu Každá koruna dobrá (1961), kde si Juraj Herz poprvé vyzkoušel práci asistenta u režiséra Zbyňka Brynycha, byl již zde plnohodnotnou součástí režie. Např. psal Brynychovi životopisy postav zúčastněných kluků, žijících v ghettu. (mchnk)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace