• Matty
    ****

    Z českých filmů o německém protektorátu se tento neřadí k neznámějším, ani k těm nejlepším. Netradiční pohled za zdi terezínského ghetta je vlastně mozaikou malých a velkých příběhů lidí, kteří navzdory otřesným podmínkám a téměř nulovým vyhlídkám neztrácejí obyčejnou lidskou důstojnost. Životy zdejších židů jsou střídavě konfrontovány s natáčením propagandistického nacistického filmu majícího za cíl vykreslit Terezín jako normální město plné spokojených obyvatel, a s vědomím blížícího se transportu smrti. Tyto dvě roviny, absurdně spjaty s jedním místem, nejlépe vystihují trpkost tehdejší reality a název Transport z ráje tudíž ani nelze vnímat jako krutou ironii. Jistá roztříštěnost filmu má pak sice za následek absenci jediné nejsilněji gradující scény, ale pro zobrazení terezínských poměrů v co nejširším měřítku se to ukázalo být ideální cestou. V porovnání s tématicky spřízněnými snímky chybí Transportu trocha toho patosu, který by vám vehnal slzy do očí. Místy až příliš spoléhá na "smrtelnost" místa a občasná statičnost jinak skvělé kamery filmu taky nepřidává. Není však pochyb, že intelektuálové mezi filmovými kritiky by za kvalitnější označili právě Transport z ráje, nikoliv divákům otevřenější Vyšší princip či nedávno v televizi uvedenou Modlitbu pro Kateřinu Horovitzovou. 80%(22.12.2006)

  • Marthos
    *****

    Tisíce lidských osudů, uvězněných ve zdech terezínského ghetta. Město, které Vůdce daroval Židům. Láska, naděje, zoufalství, čekání na smrt. A také nekonečnost čísel. Lidé jako čísla. Už nikdy jako ovce! Lustigova literární předloha nabízí silný sugestivní příběh, který se prostřednictvím filmového obrazu stává nadčasovým poselstvím mimo rámec své doby, což může být částečně dáno také použtím ryze moderních prvků (vynikající hudební motivy z pera Jiřího Sternwalda včetně tragikomicky jiskřivé písničky). Snaha nalézt v zoufalé situaci alespoň několik šťastných chvilek se dnes jeví jako tichá, přesto troufalá vzpoura proti totalitní zvůli. Přesný výběr hereckých představitelů na obou stranách barikády - židovské (Štěpánek, Řanda, Brodský, Vinklář, Pešek, Štěpničková a celá plejáda dalších) i nacistické (Prachař, Vršťala) - zahrnuje do svého středu také nastupující generaci mladých v čele s Josefem Abrhámem, Františkem Němcem, Jurajem Herzem i teprve sedmnáctiletým Ladislavem Potměšilem. Mrazivý pocit ze závěrečné sekvence filmu, odjíždějící transport dvou tisícovek židovských obyvatel terezínského ghetta, bez milosti odsouzených na smrt, přetrvává i po opakovaných shlédnutích a zdá se, že jen tak nevymizí ani po bezmála půl století, které již od vzniku Brynychova snímku uběhly.(22.4.2014)

  • topi
    ***

    Zvláštně natočený film o osudech židů v Terezínském ghettu. Nemohl jsem se celou dobu chytnout a pořádně vtáhnout do děje (i přes vynikající herecké obsazení), až závěrečná, dokola se opakující houkající siréna lokomotivy mě z pasivity vytáhla. Víc se mě od Zdeňka Brynycha líbil film také z období protektorátu - ...a pátý jezdec je strach.(29.3.2017)

  • Martin741
    **

    Narazil som uz na vselico vo filmovom svete : od normalizacnych konzervaciek cez nacackane hollywoodske konzervacky /Philadelphia Story/, westerny, horory, krimi filmy, podpriemerne snimky, no ale takuto planobu som este nevidel. Je mi naprosto jasne, ze pritomne 4 a 5 hviezdickove mentaly objavili vo filme aj take zakodovane odkazy a skryte inotaje, o ktorych nemaju najmensieho tusenia nielen Herci, ale ani samotny reziser! Ja vsak tvrdim nasledovne : dej to nemalo a herci tam hrali hovno. Reziser Zbynek Brynych sa teda nepredviedol. Transport z raje je dalsi krasny dokaz, ze silna tema /II. Svetova Vojna, holokaust, koncentraky/ este automaticky neznamena silny film. 40 %(14.7.2015)

  • mchnk
    *****

    Už jen proto, že se tomuhle filmu nevyhnuli komentátoři chytráci trapáci dám plnej počet. Určitě životu schopnější podmínky než ve varšavském ghettu. Naprosto dokonale podchycená atmosféra, příjezdy esesáků a vůbec komplet celkový obraz prostředí je výborný. Scénář a dialogy, jak nacistů mezi sebou, tak obyvatel ghetta, jsou perfektní. Čísla, čísla samá čísla všude kolem tebe. Za každým číslem se skrývá jeden osud. Ty čísla chodí a žijí vedle sebe, každý jak umí, někdo vidí naději ve spolupráci a poslušnosti, někdo v odvážných činech a rozhodnutích, ale většina bohužel v pravdomluvnosti Němců, která je pevná jako nanuk v pravé poledne na Sahaře. Einhundertzwei! einhundertdrei! Pro Němce to byla prostě práce z čísly, když bylo čísel moc vyprázdníme, není problém. Takový nadnesený přístup, k tomuto tématu má v sobě i skladba, která tento snímek doprovází a která si rozhodně zaslouží samostatnou hvězdičku navíc. Film může i sloužit jako výborný dokument o terezínském ghettu. Prostě hodně povedená záležitost, se skvělými herci v dost mladém věku.(9.5.2012)

  • - Po filmu Každá koruna dobrá (1961), kde si Juraj Herz poprvé vyzkoušel práci asistenta u režiséra Zbyňka Brynycha, byl již zde plnohodnotnou součástí režie. Např. psal Brynychovi životopisy postav zúčastněných kluků, žijících v ghettu. (mchnk)

  • - Filmovanie prebiehalo v Terezíne. (dyfur)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace