Režie:
Mervyn LeRoyKamera:
Harold RossonHudba:
Alex NorthHrají:
Nancy Kelly, Patty McCormack, Henry Jones, Eileen Heckart, Evelyn Varden, Paul Fix, William Hopper, Shelley Fabares, Natalie Masters, Jesse White, Frank Cady (více)Obsahy(1)
Měla vše. Chtěla víc. Za každou cenu! Špatná setba, natočená podle stejnojmené hry Maxwella Andersona, vypráví příběh desetileté Rhody Penmarkové (Patty McCormack) a její matky Christiny (Nancy Kelly). Malá Rhoda má vše, co si kdy mohla přát, až na medaili, kterou vyhrál její spolužák Claude, a kterou měla dostat ona. Jednoho dne se ale Claude nešťastnou náhodou utopí v jezeře a medaile se záhadně objeví ve Rhodině pokoji. Zvláštních nehod přibývá a Christina začíná tušit, že její dcera není takové neviňátko, jakým se na první pohled zdá. (Goldbeater)
(více)Recenze (28)
A tohle že patří do sbírky 101 HORORŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE? No nevim nevim... Každopádně titulky bych k tomu překládat nechtěl. The Bad Seed je totiž s přehledem ten nejukecanější film, co jsem za poslední dobu viděl. A bohužel i nudný. 130 minut dlouhé drama o matce, která začíná nabírat podezření o tom, že její malá dcera stojí za vraždou utopeného chlapce. To je prosím všechno. Ať se vám to líbí nebo ne, s horrorem to nemá téměř nic společného. Snímek připomíná divadelní inscenaci, kde se neustále tlachá v jediné místnosti, a jen zřídka nakoukneme do kuchyně, zahrady nebo sklepení. Za celou dobu tu dojde ke dvěma vraždám, jež vůbec neuvidíte, pouze se o nich, jak jinak, mluví. Většina hereckého osazenstva je v naprostém pořádku, až na tu malou psychopatickou holčinu coby ďáblovo sémě, ta mi svojí výřečností a hysterickými záchvaty pila krev. ()
Oscar 4 nominace: Herečka HR - Nancy Kelly, Herečka VR - Eileen Heckart, Herečka VR - Patty McCormack, Kamera ČB ()
Žena v domácnosti pojme podezření, že její osmiletá dcera Rhoda je vrah. O nic víc ani míň v tomto dramatu nejde, přesto jsem přesvědčen, že byly ve hře tucty zajímavějších způsobů zpracování. Prapůvodní předloha je sice literární, ale každá scéna filmu neodvolatelně prozrazuje závislost na její jevištní dramatizaci. Film působí doslova jako záznam divadelního představení s několika exteriérovými dotáčkami tam, kde být nemusely, a jejich absencí tam, kde být mohly a měly. Nejde jen o to, že se celé dvě hodiny ocitáme víceméně v jednom interiéru. Herci se v něm pohybují a vyjadřují tak teatrálně, jako by kinematografie roku 1956 neznala řeč střihu, detailů a dalších zkratek. Pro příklad - děje-li se něco dramatického na zahradě domu, dozvíme se o tom z dialogu postav, které se vyklánějí z okna a tlumočí tyto události postavám uvnitř. Nejsme ani u zcela klíčové scény utonutí Rhodina spolužáka, o kterém se pak celé dvě hodiny mluví. Tato těžko pochopitelná ignorace filmové řeči se dá vysvětlit snad jen zvlášť přísnými podmínkami ve smlouvě o převedení zaběhnutého představení na celuloid; jiná racionální možnost mě nenapadá. Dospělé obsazení, podle všeho zachované z divadla, je nemimořádné, ale vcelku přijatelné. Pokud je někdo méně přesvědčivý, zpravidla je to právě vinou divadelních návyků. Horší je to s tou vraždící holčičkou. Její představitelka koketně recituje naučené věty způsobem cvičené opičky, jaký by možná dojal její babičku na školní besídce, ale ve filmu je nepřijatelný. Tak nepřirozené dítě se ve filmu vidí zřídka. Dialogy hry jsou často inteligentně víceznačné, jen na mnoha místech nadbytečné nebo nahrazující v minutě něco, co by obraz vyjádřil za vteřinu. Ne, ať to vezmu z kteréhokoli konce, nedaří se mi najít něco, čím by ten film vynikal nad jinými. Zápletka je přitom zajímavá, v 50. letech byla možná i odvážná, ale všechen její nemalý potenciál zkrátka zůstává přibitý na prkna, která znamenají šmíru. 40% ()
Dráma, nie horor, no solídne podaná zo strany všetkých zúčastnených pred kamerou. Najsilnejšou stránkou (obyčajný) námet a rozuzlenie. To ale že veľmi poteší .. ()
Vyborne a mimoriadne silne aj napriek tomu, ze nie som vlastnikom dietata. Chytlavy namet a vynikajuci herci prebijaju aj prilisnu divadelnost. Skoda akurat niekolkych koncov, z ktorych nebol vybraty na zaver ten najlepsi. Vrchol filmu bol 15 minut pred nabehnutim titulkov. 9/10 ()
Více než o horor se jedná o drama říznuté thrillerovými prvky, což ovšem vůbec nesnižuje sílu tohoto počinu, jehož hlavní devízou je otázka dědičnosti sklonů k protispolečenskému jednání ad hoc vraždění. Snímku se nedá upřít zdařilá atmosféra a povedené herecké výkony, z nichž stojí za pochvalu Nancy Kelly a Patty McCormack v roli Rhody. Některé scény se dají snadno předvídat (např. samotné finále u jezera), ale to není nikterak na škodu. Hodnotím sympatickými 4*. ()
Velmi působivá hra charakterů dcery a matky. I když je film dost dlouhý a nadměrně upovídaný, tak jsem se u něj nenudil a naopak jsem byl pár scénami dost šokován. Herecké výkony obou hlavních (anti)hrdinek jsou opravdu brilantní, zejména desetiletá Patty McCormack na mne udělala opravdový dojem. Velmi dobrý hudební doprovod a šokující konec ve stylu deus ex machina, to je opravdu skvělé. Jen škoda, že tenhle film je tak málo známý, určitě by stál za povšimnutí. ()
Jediné, čo by som výraznejšie tomuto odvážnemu dielku vytkol, je až prílišná vernosť divadelnej predlohe a dĺžka. Čo funguje na divadelných doskách, nemusí automaticky rovnakým spôsobom fungovať aj na plátne. Snímke by prospelo skrátenie o 20 minút a viacej výletov do okolia. Je síce fajn, že nevidíme žiadnu vraždu, ale expozíciu s deckami v prírode by som si rád pozrel. A nemusela by obsahovať ani samotný zločin. Filozofické, genetické a nakoniec aj náboženské otázky aké film vyvoláva, ma síce bavilo v hlave počas sledovania riešiť, len rovnaký prístup nedoporučujem rodinkám v očakávaní. Na druhú stranu buďme radi, že nevznikol, aspoň zatiaľ, nejaký explicitne násilný remake s ľakačkami a dúfam, že som to práve nezakríkol. ()
Šíleně divadelní a šíleně nudné. Navíc si nejsem jist, kdo mě iritoval víc, zda ta příšerná matka, nebo odpudivě přehrávací dcera (i když ta měla alespoň dobrý momenty brutální necitelnosti). Neskutečné množství dialogů, nulový děj, jednorozměrné postavy a vše korunuje závěrečná děkovačka. O horor nejde ani omylem. Na divadle by to mohlo být zajímavé, zručné filmové zpracování by také nemuselo být zlé, ale tohle se hrubě nepovedlo. ()
The Bad Seed má všetky znaky psychologického thrilleru ( horor je silné slovo ) o malom dievčatku, ktoré má všetko a chce mať ešte viac. Rodinná dráma, kde dominuje predovšetkým postava matky, ktorá sa duševne rozkladá pri podozrení, že jej dcérka dokáže zabiť človeka, má však aj všetky znaky divadelnej hry a treba podotknúť, že sa tvorcom nepodarilo "divadelnosť" odstrániť z filmu. Kto má rád napínavé konverzačné príbehy z temných zákutí duše, ten si príde na svoje. ()
Konverzačních horrorů, natočených navíc podle divadelní hry, je opravdu hodně málo. A proto díky za každý dobrý, minimálně jako tenhle. The Bad Seed má vlastně jen jednu závažnou chybu. Není to jeho divadelnost, ani ukecanost, naopak, obě tyhle dvě věci jen pomáhají jeho atmosféře a dokonale vytváří přesně to, co mělo být účelem. Přesto se ta chyba s oběma trochu pojí. Je to totiž přílišná zdlouhavost filmu a jeho lehce nudná střední část. Trošku to prostříhat, probrat některé dialogy a nenechat je důležitou věc okecávat zbytečně dlouho, pátou hvězdičku bych přiklepl jen by to hvízdlo. Zápletkou, postavově i herecky je to totiž parádní. Malá Rhoda je sice takřka jako z výkladní skříně obchodu s malými spratkovitými parchanty (což ale neznamená, že špatná), ale bytná Monika, matka utonulého chlapce a ostatně i Rhodina matka jsou skvěle napsané a ještě lépe odehrané postavy. Nepřekvapuje mě, že se kniha objevila v knize 101 horrorů, které musíte vidět, než zemřete. Mrzí mě jen ta dlouhá stopáž. A hrozně rád bych si na to zašel do divadla. ()
Minimum scén a je vcelku i běžné, že scéna trvá i 13 minut. A jak už bylo řečeno, jedná se o jeden z nejukecanějších snímků (titulky mají přes 2000 řádků). Zajímavé ale pro mne bylo, že i když snímek má víceméně pořád stejné tempo, s jen menšími či většimi odchylkami, tak jsem se za celou stopáž nestačil nudit. A nebylo to jen tím, že by mě snímek udolal svou ukecaností, kdy bych neměl na nic jiného ani čas. Bylo to skvělými hereckými výkony, kde mě nejvíce uchvátila Eileen Heckart jako Hortense Daiglová. Co ta dokázala za dvě scény (leč dlouhé scény) kde byla předvést za výkon, úžasné! A to nemluvím o Patty McCormack, představitelku malé Rhody. Milá, elegantní, vychovaná a přesto až smrtelně nebezpečná a zahraná na jedničku. Celkově je krása koukat na jednotlivé scény, kde dialogy probíhají až tak intenzivně, že člověk je prostě hltá, i když zrovna neprobírají nic k tématu filmu. Děj filmu nás sice dnes již moc nepřekvapí (Orphan), ale na svou dobu šlo o něco nového, neviděného a své kouzlo si snímek zachovává do dneška. Ať už svou atmosférou, perfektními hereckými výkony a nebo hudební stránkou, kterou měl na starost skvělý Alex North. Není ani v dnešní době moc snímků, které by se The Bad Seed mohli rovnat. A pokud i ano, tak The Bad Seed má pořád v záloze trumfy v podobě pár opravdu skvělých scén (v jedné Patty McCormack až excelovala) a nebo, až nečekaného, konce. Závěrečná přehlídka herců byla moc hezká a zavedl bych jí před velkými titulky i dnes. ()
Mam hodne rad oldschool horurky. Tohle je dalsi z tech black & white kousku, kde jeste netekla krev a nestrasily ultratrikove prisery, ale vsechno je skoro az anglicky korektni a gentlemansky uhlazene. Veskere zlo drima v jedne male barbince a divakove predstavivosti vykreslene chytrymi dialogy o tom, co se asi tak stalo, coz ve finale pokazde podpori vrazedny pohled male holciciky. Bohuzel je to i na tento oldschool standard az prilis umirnene a hlavne to cele pusobi znacne divadelne a nefilmove a to nejen minimem lokaci, ale predevsim hereckymi vykony. Jedna se o jeden z nejoblibenejsich hororu Clivea Barkera, u me to vsak lehce zaostava. 6/10 ()
Bála jsem se, že se budu bát, ale opak byl pravdou. Některé dialogy a hlavně to šílené přehrávání herců mi přišlo někdy až k smíchu - nemůžu, ale říct že by mě kvůli tomu film nebavil, paradoxně tomu bylo právě naopak. A tak zatímco dnešním hercům by tohle určitě neprošlo, tenkrát to k filmu prostě patřilo. 70% ()
Ide o celkom podarený thriller z jemnou prímesou horroru, ktorý by, aj na svoj vek, nebol ani tak nezaujímavý pre dnešného diváka, keby nebol od tvorcov braní ako divadelná hra. Celý čas som ma z toho pocit akoby som sledoval divadelnú inscenáciu. Je pravda, že aj samotný scenár a predloha boli práve z tohoto dramatického žánru, ale aj tak to bolo miestami dosť prehnané. Hlavne koniec, kde sa predstavili všetky postavy bolo už moc. Ale čo sa obsahu týka, išlo o celkom podarené psycho v ktorom sa jedno rozmaznané a veľmi inteligentné dievčatko z bohatej rodiny nedokázalo vysporiadať z tým, že raz v živote nie je najlepšia. Dievča hralo psychologické hry z každým navôkol a každý jej všetko žral. Keď jej vlastná mama prišla na to, že niekoho zabila, dievča sa z toho dokázalo vykecať tak, že ešte aj dôkazy dôkladne spálili. Vyzerala ozaj strašidelne. Z tohto hľadiska ide o podarený film iba mi miestami všetko nesedelo. Veľké plus sú herecké výkony. Tie boli doslova na Oscara. ()
Tak ukecany hoor som uz dlho nevidel, nebavilo mato, ze pribuda zvlastnych nehod 55 % ()
Ještě přeháním, když tomuhle dám o hvězdu víc, protože něco tak neuvěřitelně nudného jsem už dlouho neviděl! Sice nápad s malou holkou, medailí, mrtvým spolužákem i námětem je supr, ale to gradování do finále se táhne přes 120 minut strááááááášně dlouho! 30% ()
14. Zlatý Glóbus za rok 1956 - cena (1) - *Nejlepší herečka ve vedlejší roli - Eileen Heckart + nominace (1) - Nejlepší herečka ve vedlejší roli - Patty McCormack ()
Divadelní sáhodlouhé monology. Vcelku obstojná dětská hrdinka, úžasná Eileen Heckart, která se ukáže ve dvou sólo výstupech. Prokouknutelné, předvídatelné, kde je medaile jsme věděli všichni hned. Ono tlačení na téma dědičnost bylo už zbytečné, a ono šokující odhalení původu hlavní hrdinky naivní. Závěrečná děkovačky v titulkách byla podivnost, s jakou jsem se ještě nesetkala, stejně tak s bleskem, který naše drama vyřešil jako deus ex machina. Celkově záživné, hlavně díky tomu děcku a jeho maniakálním výstupům. 70% ()
Přesná ukázka toho, proč Případ číslo 39 je špatný film. Rhoda je TAK SLADKÁ a TAK MILÁ, ta by přece nemohla být ZLÁ. A to není ani posedlá a ani ovlivněná. ()