The House of Mirth

Narazil jsem na český název filmu DůM SMÍCHU, což je zavádějící. Jde o adaptaci slavného románu Edith Whartonové, který vychází česky od dvacátých let, naposledy r.2014 jako vázaná a také e-kniha pod názvem DůM RADOVÁNEK. Pojetím film vystihuje stylistiku autorky, s esteticky bohatým vykreslení prostředí a noblesní mluvou vyšších kruhů. Pod kurtoazním chováním a elegantním vnějškem se ovšem skrývá chtivost majetku, která vždy byla v USA silnější a bezohlednější než jinde. Jako u ostatních filmů Daviese plyne vyprávění volněji a poněkud utlumeněji. V centru děje je neustále "mladá žena", společností -podobně jako sama autorka předlohy-předurčená na vdávání", kterou skvěle ztvárnila Gillian Andersonová.(max.90%) (26.02.2015)

...jak nam rika IMDb "...Terence Davies' The House of Mirth, is a tragic love story set against a background of wealth and social hypocrisy in turn of the century New York. Based on the classic Edith Wharton novel...." ---- Na zbytek se podivejte sami. Ja jsem se nakonec rozhodl dat hodnoceni ctyri. Upozornuji jen, ze uz samotny fakt, ze hlavni postavu hraje Gillian Anderson pravdepodobne zvysuje me hodnoceni na zcela neobjektivni uroven... :-) (12.10.2008)

Mravy americké smetánky z počátku 2O. století neposkytují dostatek prostoru divákovi, který by se rád ztotožnil s některou z dobře zahraných postav ; zato oko si přijde na své. Davies má rád staré mistry a netají se tím : světlo, povrchy salonů, parků a Gillian Anderson - nádhera. Jak pravil Kazatel, citovaný v názvu filmu : Srdce hlupáků je v domě radovánek. (28.01.2016)

Perfektní výkon Gillian Anderson zvýšil hodnocení o hvězdičku, a to navzdory vystupňovanému melodramatickému závěru. Literární předlohu Edith Whartonové neznám, bohužel, ale oceňuji posun této psychologicky a sociálně přesné studie ze sféry vysoké společnosti (jako tomu bylo u Věku nevinnosti) směrem k mnohem nižším vrstvám a mnohem závažnějším existenčním problémům. Zde už nejde pouze o etiketu a společenské postavení ve spojení s pokryteckou morálkou, zde už jde o chleba, ba o samo bytí. V tomto smyslu se mi zdá poselství příběhu závažnější než u Věku nevinnosti. (08.12.2011)

Rok 1906, New York. Mladou dámu ve věku na vdávání posouvá pár nepatrných komunikačních chyb a nerozhodnost při výběru manžela stále níž a níž po společenském žebříčku. Svou roli hrají dobové konvence, láska a čest. Gillian Anderson hraje svoji hrdinku uvěřitelně, děj je však pohříchu vyprávěn velmi rozvláčně a dialogy aristokratů plné opisů a zdvořilostních frází mohou leckterého diváka udolat dříve než za finálních 140 minut. Po sestříhání určitě tři (Jéžiš, pravý intulektuál by po mě hodil dýmkou), takhle u mě jen za dva. Tak jsem zase ve Febiofestu neulovil to nejlepší.. (31.03.2010)