Tanečnice s maskou

Nita Naldi byla hollywoodskou partnerkou Johna Barrymorea a Rudolfa Valentina a toto byl její poslední film, který předčasně uzavřel kariéru tohoto vášnivého vampa. Hugo Thimig hrál ve Velbloudu uchem jehly ve stejném roce, Karl Hans Leiter udělal příští rok Seine Hoheit, der Eintänzer (opět s Anny Ondrou v hlavní roli) a četná provázanost je tu také s Café Electric aneb jak Sascha Film učinil Vídeň světovou za pomoci přátel z celého filmového světa. V takového konstelaci se už ani takový dobový sloupek - který našim čtenářům nadšeně ohlašoval, že i ta Marlene Dietrich je naše, protože její manžel pochází z Ústí - nejeví jako vyložená kachna. Die Pratermizzi aneb cesta Anny Ondry do evropského filmu je film, na který jsem čekala dlouhá léta a až magická náhoda mi pomohla zažehnat dvojí promarněnou příležitost v rakouských kinech. Dnes je to už sedm let, co byl film znovu objeven a zdá se to až neuvěřitelné, jaký je to zcela nový zážitek. Aneb dramatické filmy s Anny nejsou právě typické pro její obraz filmového žabce ze zvukového období, ani pro průkopnici českého filmového zázraku po první světové válce. A nakonec bude paradoxní skutečností, že právě tento žánr jí otevřel dveře pro její pozdější triumf. Recepce je také zajímavá, protože ačkoli v originále je film na prvním místě právě o Pratermizzi, tedy o Anny, dobová česká, ale například i francouzská distribuce upřednostnila příběh Tanečnice s maskou. Této linii nechybí fascinující motiv převzatý z Lady Chatterleyové; Igo Sym má v něm příležitost proměnit se z veselého mladíka holdujícího atrakcím v Prateru v melancholika na vozíku, který plánuje sebevraždu... (24.08.2012)

Velmi dobrý rakouský němý film z roku 1927 - pokladní z Prateru Marie a baron Christian von B. se do sebe navzájem zamilují, ale do jejich vztahu se vmísí tajuplná tanečnice Valette, jež při tanci vždy používá masku. Film, který byl dlouho považován za ztracený a teprve v roce 2005 znovu objeven (bohužel ne celý dochován) je zajímavý také kvůli tomu, že diváci v něm mohou vidět, jak vypadal Prater v 20. letech minilého století. A ta scéna sundání masky...Viděno v rámci filmového festivalu Viennale 2010. (13.11.2010)