Días de angustia
Forbidden Photos of a Lady Above Suspicion
Režie:
Luciano ErcoliScénář:
Ernesto GastaldiKamera:
Alejandro UlloaHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Dagmar Lassander, Pier Paolo Capponi, Simón Andreu, Nieves Navarro, Ted Rusoff (vypravěč), Osvaldo GenazzaniObsahy(1)
Minou (Dagmar Lassander), manželka vlivného, ale zadluženého podnikatele Petera (Pier Paolo Capponi), se stává obětí vydírání. Nejprve jí v noci na ulici přepadne muž (Simón Andreu), který tvrdí, že její manžel je vrah. Zanedlouho po té uslyší v telefonu nahrávku, ve které Peter hovoří o vraždě svého věřitele. Minou neznámému muži uvěří, a aby manžela ochránila, rozhodne se tajně přijmout jeho podmínky. Vyděrač ale nechce peníze. (dopitak)
(více)Recenze (11)
Nakonec docela obstojně a zručně natočené sexy giallo, ze života bohatých lidí, i když na druhou stranu žádný velký zázrak to zas taky nebyl, podobný příběh-sexuální vydírání (tady bohužel od začátku vše celkem předvídatelné), jste později mohli vidět i v některých daleko lepších žánrových kouscích. Morální úpadek hlavní postavy, odcizení a nemožnost vzájemného porozumění, docela bych si dovedl místo Dagmar Lassander představit v této roli třeba filmovou kolegyni Nieves Navarro (zde promiskuitní přítelkyně), ale zase naopak Dagmar v roli Nieves asi moc ne. Nieves byla nejen atraktivnější a svůdnější (typická koketa) ale nakonec i lepší herečka. Morriconeho památné hudební skóre mj., zůstává patrně tím nejlepším a nejsilnějším pozitivem v tomto celkem výstředním ale nikterak děsivým a napínavým filmu (zaznít přeci jen v lepším filmu, tak to bude nesmrtelná pecka se vším všudy!), dále třeba audiovizuální stránka, úžasný design, stylová výzdoba, jinak spíše průměr po dějové i herecké stránce. Čekal jsem ale víc, zvláště pak od jména Ernesto Gastaldi (vynikající scénárista nejen giallo filmů!). Myslím si že Ercoli byl celkem nadaný filmař, ale přeci jen nejspíš oplýval více film. technikou, než schopností nějak schopně a účinně odvyprávět příběh. Ve filmu nejsou mrtví, pochopitelně tedy ani žádná krev, skoro žádná nebo jen malá nahota, film je v tomhle ohledu velmi skromný (nutno podotknout že se psal teprve rok '70) ale jeho klady byly zas úplně jinde, jak jsem už naznačil. Už teď se ale těším na dvě následující režisérovi gialla, opět s Nieves, která byla reřisérovou manželkou. ()
Moc pěkně natočené giallo má silný a slavný inspirační vzor ve Francii, ale ono to až tolik nevadí. Skvělý Morriconeho soundtrack! Těším se na další Ercoliho kousky. 70% ()
Vstup Luciana Ercoliho na pole žánru gialla byl velmi pozvolný, jeho vrchol přišel až o několik let později. Le Foto proibite di una signora per bene je totiž z ranku těch giall, které ještě nebyly ovlivněny tvorbou D. Argenta, nýbrž ranné tvorby U. Lenziho. Zní to všechno hrozně složitě, ale jde o nekomplikovaný thriller bez kapky krve a většího napětí. Hlavní spiknutí je pro znalého diváka v celku jasné a lehce odhalitelné....Zkrátka zapomenutelný kousek, kterých se točily, jak na běžícím pásu. ()
Nenápadný Ennio Morricone, velice málo erotiky a stejně tak krve. Slušná porce napětí, hlavně ve scéně, kdy se Minou jde setmělou chodbou podívat po bytě. Jako náruživý fanda lituji, že nám pan režisér neukázal víc "porno" fotek, kterými se Dominique své přítelkyni chlubila. Klasicky se ubírající příběh o postavě, která ne zcela vlastní vinou upadá do šílenství, a vy se během sledování máte čas zabývat tím, kdo za tím asi tak stojí. Jen tak mimochodem, tou hlavní postavou je pražská rodačka Dagmar Lassander. ()
„Le foto proibite di una signora per bene“ je Ercoliho prvotinou, ale stejně je na ní znát, že měl režii poměrně dobře zvládnutou, je v tom jistota. Ercoli věděl, co dělá, když natáčel jednotlivé scény. I proto je výsledek nadprůměrný a jedná se o film, který si zaslouží pozornost. ()
Pohodové giallo, také to o životnej poistke, nie o vrahovi v čiernych rukaviciach. Ale má to tú typickú talianskú atmosféru, potešia známe tváre, lokácie, luxusná Morriconeho hudba. Pre pokročilých giallo fandov. ()
Největším minusem v tomto filmu pro mne byla představitelka hlavní role, Dagmar Lassander. Svou roli dívky, kterou vydírá neznámý muž, podle mne zahrát příliš nezvládla, jenže především o její postavě ten film je. Příběh je v rámci gialla poměrně klasický, žena, jejíž psychická kondice dostává od přírody poměrně zabrat, je navíc kýmsi vydírána a v tomto případě nebylo těžké odhadnout kdo za tím stojí. --- edit --- Tak příběh poměrně hapruje i s logikou, navíc, proč si přát, aby to ta unuděná vysmažená alkoholička přežila? ()
Jeden z mnoha průměrných giallo snímků, kterých se natočila spousta a neudělal v tomto žánru žádnou díru do světa. Jak Dagmar Lassander tak Suzan Scott zde neukázaly mnoho ze své nahoty, což se zde dalo očekávat. Rovněž příběh není tolik prošpikován napětím a vraždami. Konec se dal očekávat, ale přesto patřil k tomu lepšímu. Není to špatné, ale ani zázrak, takže 3 hvězdičky. ()
Trochu slabsi giallo story, zato krasne pestrobarevne natocene. Potesi tez ucast zrzavych krasavic Nieves a Dagmar. O nic prelomoveho se vsak nejedna, a doporucit lze pouze fanouskun zanru. 3- ()
Povedené rané giallo, vycházející z tvorby Maria Bavy či Umberta Lenziho. Příběh byl moc dobrý, dovolil mi se snadno sžít s postavami a technicky je to natočeno naprosto parádně a stylově. Ennio Morricone tu válí, herečkám to sluší, je zde spousta napínavých a krásně nasnímaných scén, zamrzí jen absence vražd. Ale ne zas tolik, aby to ohrozilo konečné hodnocení, film je to totiž beztak zábavný a udrží si divákovu pozornost i zvědavost až do konce. ()