La muerte camina con tacón alto
Death Walks on High Heels
Death Walks on High Heels
Režie:
Luciano ErcoliKamera:
Fernando ArribasHudba:
Stelvio CiprianiHrají:
Frank Wolff, Nieves Navarro, Simón Andreu, Luciano Rossi, George Rigaud, José Manuel Martín, Osvaldo Genazzani, Manuel MuñizObsahy(1)
Slavný zloděj šperků Rocha je ve vlaku nalezen mrtvý. Jeho dceru Nicole, slavnou tanečnici z nočního klubu v Paříži, vyslýchá policie. Policisté chtějí vědět víc o pohřešovaných diamantech, které se pravděpodobně nacházely u jejího otce. Ale ona se zapřísahá, že neví nic o zločinech svého otce. Nicole brzy začne terorizovat podivný muž v masce, který vyžaduje, aby mu sdělila, kde Rocha schoval ukradené šperky. Nicole je přesvědčena, že tímto maskovaným zločincem je její bývalý žárlivý přítel Michel. Společně s Dr. Robertem Matthewsem, svým novým přítelem, Nicole odjíždí do Anglie, ale netuší, že jsou vrahem stopováni... (tuntavala)
(více)Recenze (19)
Druhé Ercoliho giallo, na kterém se opět podílel zvučný scénárista tý doby Ernesto Gastaldi (scénář+příběh). Film měl své klady, jako dobrý vizuál, přitažlivé prostředí Francie, Londýn a nakonec nějaká malebná anglická přímořská vesnička (parádní klidné místo pro život ale i pro příběh tohoto filmu), kvalitní herecké výkony (ale zároveň mnoho nadbytečných postav, nespíš s tím účelem zmást diváka v tom kdo je vrah), ale Gastaldiho jeden z nejvíce spletitých (mnoho intrik a nečekaných zvratů podél cesty), matoucích a místy až přehnaných scénářů, mě tentokrát moc nevzal, abych řekl pravdu. A to jsem zvyklí na hodně. Nieves Navarro a.k.a. Susas Scott, ano ta se nikdy díky svému velkému sex-appelu neokouká, ale souhlasím s kolegy, že její manžel režisér Ercoli ji tu až neuvěřitelně protěžoval, chvílemi to nebylo vážně o ničem jiném, než o jejím tělu, ona doslova kradla každou scénu, ať dělal co dělala, zajímavé že mi to vadilo konkrétně zatím jen u této herečky, ale například u její známějších souputnic jako Edwige Fenech (žánrová královna) nebo Barbary Bouchet, tam bych kolikrát uvítal ještě více z obou hereček:-) Ostatně tohle byla nejspíš Ercoliho odpověď na luxusní Martinovku "Strange Vice of Mrs. Wardh", opět ve spolupráci s Gastaldim a s Edwige Fenech v hlavní roli, rovněž dámy v nesnázích. Sesazení z postu giallo královny se ale nekonalo, ba ani snad k přiblížení nedošlo. Začalo to ale slibně, film je určitě smyslný, vzrušující a jemný, pomalé tempo (napětí se tu buduje pěkně zřídka) a nevyváženost celého příběhu, filmu ale dost uškodily, určitě by to šlo celé zkrátit tak cca o 30. minut, jedna vražedná sekvence s mírnými prvky gore tu stojí za to (ale než se na ní dostane, uplyne celých 71 minut!), z hereckých výkonů bych ocenil především Frank Wolffa v jednom ze svých posledních filmů a v menší roli známého euro-kultovního záporáka Rossiho. Typické chytlavé Ciprianiho hudební skóre, pro tento žánr, se rovněž povedlo. Ze scén se mi líbila ta nádherně smyslná s pojídáním ryb a chlípný Wolffův pohled na papající Nieves:-) Stále jde ale o jednu z lepších žánrových věcí, profesionálně natočených, bohužel ji ale chybí trochu i vlastní směr a inspirace. Moc zapamatování hodného si z tohoto filmu asi neodnesete. Zkušení fanoušci žánru film určitě ocení, ostatní by si měli při výběru pro začátek dát určitě pozor. U mě zatím vede Ercoliho jednička, ještě jsem zvědav na jeho trojku, kterou jsem zatím neviděl. ()
Z trojice Ercoliho giall to nejlepší. Zamotané a přepálené je to tak akorát, má to šmrnc a baví to po celou stopáž. Co chtít víc? ()
Příběh ukradených diamantů se rozvíjí pozvolna, takže jsem měl dojem, že půjde o další tuctové giallo. Ovšem taneční kreace půvabné Nieves Navarrové a sluchu lahodící hudba S.Caprianiho (chvíli znějící jak ze sentimentálních pasáží starších bondovek) způsobily, že polovina filmu nakonec rychle utekla. Maskovaný vrah, mrtvol přibývá, nůž hledá čerstvé maso a divák je veden po falešných stopách. Závěr si ode mne vysloužil hvězdu navíc. ,,To je řezničina! Ta už pitvu potřebovat nebude..." ()
Death Walks on High Heels je bohužel, další z řady průměrných giallo filmů. Je to velká škoda, protože kdyby byl film citlivě zkrácen tak o 30 minut, byla by to perla tohoto žánru. Jenže režisér byl očividně posedlý Suzan Scott. Kamera se totiž kolem této krásné herečky prakticky neodtrne dobrou polovinu filmu a příběh tak stagnuje. To je podle mě jediné vysvětlení, proč takovým způsobem Ercoli zazdil slibný úvod filmu. Jak už napsal Pepua níže, nic proti této kočce, ale tohle mělo být giallo a né nějaké voyaerské softt péčko. Snímek naštěstí po druhé vraždě chytne tempo a přichází to pravé giallo s několika zvraty a dobrou pointou na konec. Jak už to tak u gialla bývá, nic není, tak jak to na začátku vypadá. ()
Je to dost napínavý a trochu erotický. Koukl bych na to ještě jednou, ale nemůžu, musím se koukat na besedu o hovězím dobytku. ()
Nadprumerne giallo s pomalejsim rozjedem a nadhernou Susan Scott. ()
2,5*/5... V rámci žánru absolútny priemer s príbehom ako od Agathy Ch., s nevyváženou dynamikou deja, napätia, atmosféry a gore vychytávok. ()
„La morte cammina con i tacchi alti“ překvapí tím, že místy je zde docela vhodně použit humor, a tak je docíleno toho, že má film hned trochu jiné pojetí, trochu jinou dimenzi, protože giallo se někdy bere až moc vážně. Rozhodně se jedná o další zajímavý kus, který byl v 70. letech natočen, ale začínám mít pocit, že giallo je prostě žánr, do kterého, když už se Italové i se španělskou pomocí pustili, stál za to. Nemůžu se dočkat, až zase někdy nějaké uvidím. ()
Pekelne zábavné giallo s krásnou a sexy Navarro, ktoré sa, najmä v druhej polovici, neberie množstvom prvkov zas tak vážne. Atraktívne lokácie Paríža a Londýna, luxusná Ciprianiho giallo hudba, jedna gory kill a zamotaný dej, ktorý sa v závere pekne vyjasní. Navarro bola tuším manželka režiséra, v prvej polovici prakticky nezlezie z obrazovky, a je na čo sa pozerať. Nie "essential" záležitosť, ale giallo fans tento kúsok určite viac ako poteší. ()
Viděl jsem delší, italskou verzi filmu a na můj vkus to bylo už příliš dlouhé. Příběh se pořádně rozjede až po první třetině filmu, což je v delší verzi asi po 40ti minutách. Do té doby je to především o Suzan Scott a jejím těle. Nic proti, je to atraktivní žena, ale po chvíli jí bylo vidět příliš, aniž by se děj někam posouval. Otupěn pomalým začátkem, jsem už příliš neočekával a jen si pomyslně zaškrtával položky, které má správné giallo obsahovat: černé rukavice, břitva či nůž, nahé dívky, trocha toho gore, zamotaný příběh. Snad jsem jen nedostatečně sledoval stopy, ale příběh mi tentokrát přišel zamotaný opravdu hodně a snad by mohla zážitek z filmu spravit kratší verze, takhle je to pro mne zatím jenom další z mnoha. ()
Když dá manžel manželce hlavní roli a chce aby mu celý svět záviděl, provede právě toto. A možná tím sebral tomuto snímku poctu patřit mezi klenoty žánru gialla. Přesto je snímek kvalitní podívanou, ale asi zejména pro fanoušky žánru. ()
První polovina byla pomalejší, ale i lepší. Je totiž férovější, když se příběh vypráví pomalu než když se začne následně jeho kadence stupňovat natolik, že posledních 10 minut by vynaložilo na celý další film. A fakt, že ve druhé polovině vymizí zásadní účast ženských postav, giallu také moc nepomáhá. Ze specifik žánru ke konci zbyde jen vcelku zajímavé obracení některých událostí a rozhovorů z jiné perspektivy. Bohužel je těhle zvratů až příliš. Kvůli začátku filmu ale rozhodně stojí film vidět - Susan Scott (aka Nieves Navarro) se jen tak neokouká. ()
Celkem prumernej, ale hezky natocenej krimi b film s nadechem zanru giallo, a s krasnou Nieves v hlavni roli. ()
Hodně zamotaný příběh, jehož rozuzlení a všechny spletitosti na nás jsou vychrleny v posledních minutách. Chycení vraha je přitom skutečně hloupé. Ercoli se ještě dopustil ohromné chyby ve střihu v poslední scéně scéně při chytání vraha, kdy se zcela nesmyslně objeví zničehonic v záběru úplně jiná osoba! Zřejmě bylo natočených více verzí a tohle tam nějakým omylem někdo při sestavování scén vložil z jiné verze. ()
Scenárista Ernesto Gastaldi a herečka Nieves Navarro opäť v najlepšej forme a producent Luciano Ercoli to celé s veľkou chuťou osobne režíruje, pričom zjavne a neskrývane slintá nad telom Nieves, ktorú si o rok neskôr berie za ženu. A všetko nepochybne v tej filmárskej bande fungovalo skvele, keďže v takmer identickom zložení táto skupinka tvorcov a hercov o necelý rok nakrútila ďalšie pohodové a veľmi zábavné giallo La morte accarezza a mezzanotte (bohužiaľ už posledné). Scenár je absolútne nepredvídateľný a minimálne dvakrát som zostal veľmi prekvapený nad smerom, aký udalosti nabrali. Máloktorý scenárista si dovolí už v polovici filmu odpratať zo scény hlavnú postavu, ktorá predtým prakticky nezmizla z obrazovky, bez toho, že by sa mu celý filmársky koncept nerozsypal. Ercoliho giallo trilógia nie je príliš temná, ale obsahuje veľmi vkusne zvolené a jemne akčné a komické prvky, ktoré sú o to silnejšie, že ich obsahuje skutočne len zopár a sú vždy vhodne zvolené (zdravím trápnych prdiacich američanov v novodobých komédiách). A to ešte musím spomenúť takmer dokonalú nahú ženskú krásu, ktorú už v dnešných filmoch taktiež neuvidíme a ktorú tu vo vrchovatej miere zabezpečuje úžasná Nieves Navarro. A keďže rovnako, ako očividne celú filmovú partičku bavilo nakrúcanie a mňa bavilo sledovanie, dávam vysoko nadpriemerné hodnotenie. Hlboký filmový zážitok nemusí vždy zabezpečiť len nekonečne statická kamera a starecké rozjímanie nad nesmrteľnosťou chrústa. ()
Toto druhé Ercoliho giallo sa mi asi najviac páčilo. Od hudby, po dej, tajomného vraha, cez krásnu Nieves Navarro , proste ma to šmrnc. Dej je trošku roztiahnutý, ale to vôbec nevadí, pretože vždy prichádzajú nové prekvapivé momenty. Určite patrí do top giallo ! ()
Miluju gialla 70let,ale tohle byla jedna velká nuda,kde se jen žvanilo a nic se nedělo.Horor to není ani omylem. ()
Vrah zloděje šperků u něj poslední ukradené šperky nenajde a v masce pohrozí smrtí jeho sličné po pařížských nočních barech tancující dceři, protože se domnívá, že je ukrývá ona. A ona se domnívá, že jí vlastně skrytě vyhrožuje její chudý přítel a proto před ním uprchne se svým čerstvým bohatým ale ženatým ctitelem z Paříže do Anglie. Ještě hodně času uplyne, než si pro ni i ctitelovu podvedenou manželku na podpatcích přijde smrt, Death Walks on High Heels, La Morte cammina con i tacchi alti, La Muerte camina con tacón alto. I tak v závěru bystří angličtí detektivové vypátrají, kdo je vrah, ale scenáristé Ernesto Gastaldi a Dino Verde i méně bystrému publiku ještě před tím prozradí, že zkraje zavražděný zloděj šperků nepracoval nikdy sám a měl vždy komplice. Který si tentokrát chtěl všechny šperky z poslední loupeže nechat, proto ty vraždy. Chudý přítel přitom sice nezbohatne, ale svou nevěrnou sličnou přítelkyni alespoň přežije, přesto nad ní, na rozdíl od publika, slzy neuroní. A to na ní mohl, zrovna jako filmové i noční pařížské publikum, do té doby oči nechat. P.S. To je zpráva o příběhu, ne o filmu z něj. MacGuffin ()