Hříšná láska

Po mimořádném úspěchu Mazurky (1935) UFA nabídla Pole Negri dlouhodobější smlouvu. Kvůli politice třetí říše si hvězda vymínila, že bude natáčet pouze filmy zabývající se výhradně dramaty mezilidských vztahů. Román francouzského autora Gustava Flauberta Paní Bovaryová tuto podmínku plně garantoval. Hrdinka, žena provinčního lékaře, hledá své citové naplnění mimo manželský svazek. Její manžel totiž nedokáže podnítit ani její fantazii, ani naplnit její touhu po společenském rozletu. Její zoufalá rozhodnutí z ní nakonec činí tragickou postavu. Při vykreslení prostředí druhé poloviny 19. století režisér Gerhard Lamprecht věrně sleduje předlohu. Hříšná láska patří k významnějším filmům z druhého německého období v kariéře Poly Negri. (Febiofest)