Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Veronika s Borjou jsou zamilovaní až po uši a letní Moskva patří alespoň na chvíli jen jim. Jenže se píše rok 1941 a země vstupuje do války s Německem. Borja odjíždí jako dobrovolník na frontu, aniž by se stihli rozloučit a tak před narukováním nechá Veronice dárek k narozeninám doma. Oba milence dělí stovky kilometrů, válečná vřava se však rozléhá na bojišti i nad hlavním městem. Zatímco Borja bojuje mezi zákopy o život zraněného vojáka, Veronika přijde při jednom z prvních náletů na Moskvu o rodinu. Borjovi rodiče vezmou dívku k sobě, tam ale musí neustále uhýbat před Markovým pohledem a dotěrnými návrhy. Když o Borjovi dlouho není žádných zpráv, souhlasí zlomená a apatická Veronika s Markovou nabídkou k sňatku. Snaží se pak najít aspoň nějakou útěchu v práci ošetřovatelky, jednoho dne však z jejího pokoje zmizí narozeninový dárek od Borji a Veronika v sobě nachází dosud netušenou sílu... Jeden z nejoceňovanějších sovětských filmů ve své době zasáhl filmaře a diváky ve všech zemích, kde se promítal. Jeřábi táhnou (1957) vešli do kin jen rok a půl po Chruščovově kritice Stalina, na počátku období tání, a svojí rozpohybovanou kamerou, extrémními úhly snímání i zaměřením na bolestnou nejistotu dívky uprostřed válečných let představovali v rámci sovětské kinematografie naprosté zjevení. Snímek Michaila Kalatozova otevřel ve své domovině nový pohled na válečná léta a mimo jiné získal nejvyšší ocenění na filmovém festivalu v Cannes. I díky tomuto úspěchu dostaly v zestátněné kinematografii později prostor válečné filmy jako Balada o vojákovi (1959) či Ivanovo dětství (1962). Příběh Veroniky podává osobní i osobitý náhled na druhou světovou válku, jehož sílu nyní můžete poznat skrze nově zrestaurovanou verzi. (Česká televize)

(více)

Recenze (120)

conejo 

všechny recenze uživatele

Film typu "padající čelist". Výstavba příběhu, kamera, herečka v hlavní roli.... a v černobílém obraze. Fascinace. ()

Mouzon 

všechny recenze uživatele

Je trochu záhadou, proč se podobně expresivní záběry dnes již ve filmech nevidí. Oproti "Jeřábům" je valná většina současné produkce formálně pouze nuda a šeď. Výpověď je samozřejmě diskutabilní - zde je problematická především zakořeněnost na pomezí dvou epoch (cenzurně represivní a mírně uvolněné) a v určitém ideologicky poplatném modu (který Kalatozov v tomto případě sice neplnil tak poctivě jako jiní soudruzi, ale přesto mi jsou určité prvky ideologicky proti srsti: Borisovo dobrovolné narukování, jelikož po jejich zemi "kráčí smrt"; Veverčino gesto v samotném závěru - ne pro ono gesto samotné, nýbrž pro jeho inspiraci v řečnícím Stěpanovi). To ovšem nic nemění na faktu, že tento snímek disponuje mnoha velmi silnými (myšleno bez ironie) scénami. Jako celek je pro mne ale stále trošku nestravitelný. Nikoliv co do stylistiky, spíše po stránce celkové skladby příběhu. Svým poselstvím to ke mně nemluví tak silně jako svým stylem. A i když existuje nepočítaně filmů, kterým jsem s to podobnou věc odpustit (viz HIROŠIMA, MÁ LÁSKA), zde mi zkrátka něco těžko popsatelného brání v plném hodnocení při zachování si čistého svědomí. Možná mne to pouze příběhově málo zaujalo. ()

kebom 

všechny recenze uživatele

Sovietom sa filmy veľmi nedarili, obzvlášť tie vojnové - nedokázali sa vyhnúť patetickosti, prehnanosti a vytváraniu nejakých legiend (kultový vojak sám proti tanku a pod.). V tomto prípade žiadna výnimka sa opäť neudiala. Hlučná hudba, silné prehrávanie hercov ako vo vidieckom divadle, alebo gestikulácie na ktoré by boli pyšní aj v nemom filme. Vrchol umeleckosti je pohyblivá kamera napríklad na herečku pohybujúca sa v dave, alebo detailné pohľady na tváre. Filmové utrpenie sa končí záberom na značne nevydarené trhavé kreslené bociany v záverečnej scéne... ()

kuboj 

všechny recenze uživatele

Kontrast války a lásky funguje především díky skvělý formě : místy toporný manýry herectví a scénáře geniálně rozpohybovávají dlouhý dynamický záběry, během kterých se zvládá střídat perspektiva. Film moderní jako máloco z dnešní produkce, prekurzor francouzských, českých a dalších nových vln. Tři neuvěřitelný scény: 1. Odjezd Borise : Veronika i Boris si klestí cestu davy lidí a nemůžou se najít, Veronika běží kolem průvodu branců a nakonec vbíhá mezi tanky a kamera se naprosto odpoutává a začíná snímat z perspektivy odlítajících jeřábů. 2. Bombardování Moskvy - Veronika spěchá domů, dům jejích rodičů hoří, vybíhá troskama schodů, vbíhá do bytu a střih do první osoby : byt už neexistuje, podlaha je propadlá, obvodový zdi taky, vidíme jenom bombardovanou Moskvu a hodiny na zdi 3. Veronika se spěchá zabít : po statický scéně jako z němýho filmu (Borisův otec odsuzuje ženu jednoho z vojáků - kázání snímaný z podhledu, Veronika vztahuje na sebe - dlouhý a detailní záběry na její tvář) se Veronika rozbíhá hájem bříz, kolem plotů až k železnici, chce se vrhnout pod vlak (ostrý střih do pohledu první osoby) ale na posledni chvíli se obráti a zachrání dítě před jedoucím automobilem ()

Rozjimatel 

všechny recenze uživatele

"Держитесь, мол, товарищ Бороздин, до последней капли крови! Бейте проклятых фашистов! А мы на заводе, здесь, в тылу, будем выполнять и перевыполнять."     Mimoriadne sugestívna vojnová dráma zaradená v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete, ktorá kombinuje hlavne 2 motívy: motív ľudského utrpenia počas nezmyselného vojnového besnenia a motív nehynúcej lásky. Toto dielo z môjho pohľadu absolútne nestarne a ani po viacnásobnom zhliadnutí u mňa nestratilo čo i len kúsok svojho čara. Najväčšia sila filmu spočíva v úžasnej kamere (Sergej Urusevskij, veľmi invenčne využívajúci ručné snímanie), ktorá vytvára jeden podmanivý obraz za druhým (ohromne na mňa zapôsobili napríklad výjav zo zbombardovaného domu, scéna znásilnenia, scéna umierania, či scéna pokusu o samovraždu). Príliš však nezaostávajú ani ostatné zložky filmu, ako sú silný, vyvážený príbeh a veľmi presvedčivé herecké výkony, predovšetkým sympatickej ústrednej dvojice Taťjana Samojlova (Veronika) a Alexej Batalov (Boris), obaja netuctoví, s veľkou dávkou osobného šarmu. Film je navyše aj nesmierne emotívny a najmä v jeho závere je ťažké ubrániť sa dojatiu.     "Скажи мне, что для тебя сделать." "Чтобы тебя никогда не было на свете." ()

Brejlil 

všechny recenze uživatele

Tento film mně dost překvapil. Nejprve svojí relativní otevřeností na rok 1957. Ne všechno je správné, vojáci (i hlavní hrdina) umírají kvůli chybám velení, různí příživníci se schovávají daleko za frontou, kde si vymýšlejí důvody, proč oni nemusí bojovat, a hlavní hrdinka podstupuje dost nehrdinsky boj o důstojnost a duševní zdraví. To druhé překvapení je čistě filmové: většina různých přehledů tvrdí, že na konci Stalinovy éry se filmy skoro nenatáčely a těch několik, co vzniklo, nestálo po technické stránce za mnoho. A teď toto překvapení. Vynikající ruční kamera, a to hlavně v davových scénách na konci filmu a některé pěkné nápady (Boris běžící po schodech, Veronika se vrací do zničeného bytu) jako by ani nepatřily do výbavy socialisticky realistické filmové řeči. Doporučuji každému. Ad Shadwell: V roce 1957 steadicamy neexistovaly, film se natáčel ruční kamerou, nanejvýš stabilizovanou protizávažím. :-) ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Bezesporu jeden z nejlepších válečných filmů vůbec. Tahle klasika nemá v tématice 2. světové války snad společně s Osudem člověka a ...a jitra jsou zde tichá konkurenci. Prostě prosté dílo o jedné velké lásce, kterou narušil fašistický vpád na území Sovětského svazu. Nádherně zpracované scénáristicky, režijně, vynikající kamera (nádherně zobrazená smrt hlavního hrdiny Borky) a hudba. Především však věčné poselství, platné především dnes, kdy chtějí váleční jestřábi z Pentagonu vyvolat nový konflikt s Ruskem, zemí, která přinesla světovému míru nejvíce obětí. Stydět by se musela každá země, která by stála po boku agresorovi v nové válce. Upřímně jsem se na konci filmu rozbrečel, když starý lékař ukazuje Veronice na oblohu: "...podívej, jeřábi táhnou..." Ano, je třeba budovat mírový život. ()

Brylin 

všechny recenze uživatele

Intenzivní. Kdybych měl popsat sovětský film Jeřábi táhnou jedním slovem, bylo by to slovo “intenzivní”. Příběh mladé přervané lásky je umocněn válkou, která všechno prohlubuje. I pocity štěstí a naplnění na jedné straně a výčitky, zklamání a smutek na straně druhé. Vezmu-li v potaz dobu vzniku filmu, rok 1957, je úžasné, jak málo jde cítit komunistická propaganda a kolik dostal režisér Michail Kalatozov tvůrčí svobody. Mohl tak na půdorysu divalní hry Viktora Rozova postavil vášnivý protiválečný milostný příběh, který se pyšní výbornými hereckými výkony. Zde chci vyzdvihnout Taťjanu Samoljovovou, jejíž prožití role bylo skvělé. Silné čtyři hvězdičky. ()

Chudobka 

všechny recenze uživatele

Dnes mám chuť podívat se znovu na Jeřáby. Film jsem viděla poprvé jako malá holka v našem kulturním domě na malé vesnici. Tehdy jsem možná pár scén prospala, později už nikdy. Film jsem viděla mnohokrát, stejně jako Baladu o vojákovi nebo ...a jitra jsou zde tichá. Miluju tyto sovětské filmy už řadu let a nikdy mi nezevšední. Působivý příběh, úžasná kamera, krásná hudba, uhrančivá Taťjana Samojlova a několik scén, které mi nikdy nevymizí z paměti. ()

RedDuck 

všechny recenze uživatele

Rozumím tomu, že byl z nějakého důvodu film kontroverzní a že tu byla občas zajímavý záběr kamery. Ale i tak nechápu hodnocení patetické nudně exhibice s amatérskými hereckými výkony. Mnohem zábavnější mi je černě hodnocená Anna Proletářka. ()

pravo 

všechny recenze uživatele

Zaujímavý film, ale bohužiaľ ma nedokázal naplno pohltiť. Nie celkom som chápal aj konanie hlavnej hrdinky ako aj výlev primára v nemocnici. Čo ma zaujalo bola práca s kamerou a to trocha pohlo mojím hodnotením nahor. No vraj v tej dobe vyčítali filmu malú ideologickú zanietenosť, ale to ja ťažko dokážem posúdiť v kontexte iných sovietskych filmov, ale podľa môjho laického pohľadu je v tomto filme ideológie celkom slušne. Ale aj napriek týmto výhradám sa film dá raz celkom bezbolestne absolvovať. ()

actor-SP 

všechny recenze uživatele

Pohľad na sovietsky romantický film odohrávajúci sa na pozadí vojny bol zážitkom, ktorý človek vo sférach emocionálnych filmov o láske príliš nepredpokladá. Vtedy ešte mladá a neskúsená Taťjana Samojlova ohúrila svojím solídnym zvládnutím tak tragickej postavy, ktorá dlhý čas vyčkáva, až sa jej milý konečne z vojny vráti živý. Zatiaľ však stihne urobiť najväčšiu chybu svojho života, vydať sa v žiali za jeho bratranca Marka. Tento emotívny (dnes už klišoidný) nárek zaľúbeného dievčaťa bol zrežírovaný M. Kalatozovom, režisérom, ktorý film poňal nadčasovo a okorenil ho bezchybným strihom, kamerou, hudbou, či samotnou myšlienkou vyvierajúcou na konci filmového skvostu. Predovšetkým je to však kompozícia záberov a samotné konanie postáv, ktoré je krásne pozerateľné a prirodzené aj s odstupom času. Žeriavy tiahnu sú plné geniálnych scén. Za zmienku stojí sprvu pokľudná hra na klavíri mladého Marka, ktorá sa mení až na "krvavý hudobný epos" vo chvíli, keď sa Veronika bráni jeho pomoci. Mesto je počas bombardovania zahalené v obrovskom hluku a vtedy Veronika citovo vzplanie, čo Marko využíva na to, aby jej pomohol, a neskôr, aby jej dal svoj prvý bozk. Po utíchnutí veľkého rachotu sa upokojí aj Veronika a scéna má tak famózny záver. Nielen tieto nápadité metafory, či pozdejšie antimilitaristické výkriky do tmy sú zárukou toho, že film je aktuálny aj dnes a jeho genialita nevyprcháva. V kope súčasných romantických sračiek je film Žeriavy tiahnu jedným z najlepších romantických filmov všetkých čias. 90% ()

kersten 

všechny recenze uživatele

Vo mne az taku zalostnu a nezabudnutelno romanticku atmosferu z nenaplnenej lasky z obdobia vojny nezanechal. Bohuzial. A naviac sa hlavná hrdika podobala na ex môjho manžela, ktorá nám dlhšie strpčovala život, takže aj kvôli tomuto nemôžem s hodnotením vyššie. Moje vnútorné ja, to nedovolí. ()

Biopler 

všechny recenze uživatele

Ohromný film, ktorý má štýl. Lyrická báseň, v ktorej osud uštedruje rany protagonistom a filmársky skvele vypiplaný obal neprestáva udivovať diváka. Na konci katarzia, že život ide ďalej... že po vojne sme nezostali živí len pre odkaz skazy, lež pre nový život. Výnimočný film, ktorý vo mne silne rozochvel emócie i pri druhom zhliadnutí. A to je čo povedať. Vasilij Merkurjev bol perfektná voľba do role otca, primára v nemocnici, no hlavne autority, z ktorého výstupov by sa dali spraviť večerníčky, zvlášť ten o mužskom pohŕdaní nad ženami, ktoré nevydržali počkať svojho milého kým skončí vojna, zatiaľčo on hľadel do očí smrti. Krásna Taťjana Samojlova zvládla taktiež bravúrne svoju rolu, vynikla vo všetkom... zahrala zamilovanú, čakajúcu, zničenú osudom, až napokon tú, ktorá nachádza nádej i zmysel života skrz malého Borisa, ktorý jej príde do cesty keď chce zo scény i zo života odísť. Kopec symboliky, ktorá je aj krásne uzavretá. ()

Kragujevac 

všechny recenze uživatele

Celkem sympatické romantické drama, avšak má pár hluchých míst + k postavám si nestihnete vytvořit důležité pouto a tak je Vám celkem fuk, jak to celé dopadne. On i ten konec je dost idealizovaný a zvláštní. Ta romantická atmosféra je však nádherná a práce s kamerou brilantní. ()

bono22vox 

všechny recenze uživatele

Musím konstatovat, že Jeřábi jsou jedním z nejkrásnějších a nejdůslednějších černobílých filmů, které kdy byly natočeny. Přímo hýří šedými odstíny a lze si ho jen těžko představit v barvě. Pablo Picasso po jeho zhlédnutí prohlásil, že je tím nejlepším filmem, který kdy viděl... ()

pekl 

všechny recenze uživatele

Ach jo, probrečel jsem si, no a co, jsem prostě Slovan a to mi už nikdo neodpáře. Na to velké ruské srdce prostě slyším navzdory neutěšené putinovské současnosti. Až na ideově manipulovanou závěrečnou minutu filmu není téměř co vytknout. Fascinující nasvícení každé scény tak, aby se tvář objevila v tu pravou chvíli na pravém místě, grandiózní masové scény... Chtěl bych to vidět v originále i s tou ruštinou. Za český dabing, jakkoli kvalitní, musím dát procenta dolů. ()

Reklama

Reklama