Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dreyerův film Once Upon a Time je adaptací stejnojmenné divadelní hry (autorem byl dánský básník a malíř Holger Drachmann), která vychází z „Pasáčka vepřů“ dánského spisovatele Hanse Christiana Andersena. Jen po trestu a satirickém výsměchu se vytrestané princezně dostává příležitosti k nápravě, neboť správná pohádka končívá opulentní svatební hostinou. (tomtomtoma)

(více)

Recenze (4)

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Bylo nebylo je filmovou adaptací divadelní hry Holgera Drachmanna, významného dánského lyrického básníka. Samotná hra si za své základní prostředí a podstatu vybrala Pasáčka vepřů, satirickou pohádku Hanse Christiana Andersena. Dominuje zde výchovný ráz, jak příznačné pro moralistu Carla Theodora Dreyera. Kameraman George Schnéevoigt (sám také zdatně režíroval) měl smysl pro poetizující skladbu obrazových výjevů. Příběh rozverně popichuje, podání je prožité s chutí. A navíc to obrácení po trestu je odměněno, jak se na pohádku s výchovným aspektem sluší. Hlavní postavou je princezna Illyrie (příjemná Clara Pontoppidan), rozmarné děvče na vdávání. Dětinská povýšenost, instinktivní sklony rebelie k rodičovské autoritě a chuť po zakázaném ovoci a výsostné postavení je náhle jen pouhou vzpomínkou. Hlavní mužskou postavou je zde princ Dánska (příjemný Svend Methling), junák s jasným cílem a osobitými metodami k jeho dobytí. Výchova mladého člověka se přeci začíná skromností. K výraznějším postavám filmu patří také princův družiník a spolupachatel oné převýchovy Kasper Røghat (příjemný Hakon Ahnfelt-Rønne), a po klidu a provdání pyšné dcerky prahnoucí král Illyrie (zajímavý Peter Jerndorff). Z dalších rolí: Kasperova snoubenka a hradní kuchařka Bolette Fadebursterne (Karen Poulsen), ceremoniář a uvaděč důležitých zahraničních návštěvníků Illyrie (Torben Meyer), osobní komorník princeznina papouška (Schiøler Linck), či dva neúspěšní nápadníci o princezninu hebkou ručku (Mohamed Archer a Henry Larsen). Filmová pohádka Bylo nebylo je příjemným dílkem, má smysl pro hravost i rozpustilost, pro poezii a výchovu. ()

Fingon 

všechny recenze uživatele

Z Der var engang se zachovala pouze část. Zrestaurovaná verze (z r. 2003) se hlavně v prostřední a závěrečné části opírá hlavně o mezititulky a některé scény jsou dokonce nahrazeny fotografiemi. Každopádně jde o velmi zajímavý pohled na ranou tvorbu Carla Theodora Dreyera. O co vlastně jde: Žánrově se film pohybuje na pomezí pohádky a v podstatě jde o svéráznou variaci na Zkrocení zlé ženy. Tou je Ilyrská princezna... ()

Jenni 

všechny recenze uživatele

Motto: "Před dávnými časy se za rozlehlým mořem nacházelo království jménem Ilýrie. (...) Ilyrskou princeznu znali pro její krásu široko daleko. Byla však pyšná a chladná." Není škoda, že se z Dreyerovy pohádky Před dávnými časy (Der var engang) nedochovalo trochu víc? Říkal jsem si to především při scénách v hrnčířově boudě, kdy to vypadalo, že nejsme ani v pohádce. "Tahle bouda je moje království. Tady jsem králem, a má vůle je zákonem, který musíš dodržovat." Moc ale nechápu iniciativu restaurátorů nahrazovat chybějící místa vysvětlujícím textem, případně fotografiemi, i kdyby to byl konec sám (který tu bohužel opravdu chybí). Proč to nenechat, jak to stojí a leží? Všichni přece víme, o co jde v Pyšné princezně a jak to dopadne. Mimochodem, nechci sahat našim autorům do svědomí, ale do nejslavnější české pohádky použili víc z Dreyera než z Němcové (myslím hlavně na onen temný les s uhlířem apod.). Uznávám sice, že rokoková Ilyrie není tolik sexy jako Půlnoční království, kde i pyšná princezna vypadá dobře, nicméně to nebyla jen jakási kuriozita, proč zrestaurovali a hudbou podbarvili Před dávnými časy, protože častokrát dokazuje, s kým máme tu čest. No a k tomu dánský kralevic, který se konečně nejmenuje Hamlet, ale Jorgen. "To nepořídíš za peníze. (...) Princezna musí zaplatit svým polibkem." - "Kupte to, princezno! Pak si otřete ústa kapesníkem." - "Jako princezna mám povinnost podporovat umění. Otočte se." ()

PetraMishka 

všechny recenze uživatele

Pyšná princezna v rokokovém hávu by byla naprosto úžesným dílem, kdyby nedošlo k tak výraznému poškození. První polovina zůstala zachována z velké části, ale druhá výrazně trpí rozdrobeností na fragmenty, které jsou velmi zajímavé, ale nenahradí plynulý zážitek, a tak si jen domyslíme konec, který je popsán, královskou svatbu apod. Jestli se někdy někde zázrakem najde celá verze, tak se na ni ráda podívám a s velkou pravděpodobností dám více hvězdiček, ale takto hodnotím průměrně. ()

Reklama

Reklama