Párty Hárder: Summer Massacre

Regulérní film, žádný amatérismus. Konečně za adekvátní peníze adekvátní celovečerní film. Tohle se Řezníkovi prostě povedlo. A to neříkám jenom proto, že znám jeho předchozí filmy, ale právě proto, že je znám. Tohle je totiž za málo peněz hodně muziky. Standardní Martyho černý humor, možná lehce uvolněný oproti předchozím filmům, ale pořád řádně nekorektní v mnoha ohledech. Film, který stříká semeno humoru na zatuchlost žánru české komedie a vytírá si s ním prdel. (17.03.2023)

More of the same? Dalo by se to tak říct. Ale zároveň je nutné dodat, že to vůbec nevadí. Marty Pohl slíbil profesionálnější film při zachování osobitého přístupu a smyslu pro humor a to taky dodal. Párty Hárder má sice pořád pár technických nedostatků (hlavně zvuk), už však vypadá jako film, který může jít do kina. Je velkolepější, dramaturgicky sevřenější a zároveň zůstává stejně sympatickou hovaďárnou jako minule. V partě hlavních hrdinů proběhlo pár změn, důležité ale je, že na Mácháči na ně čeká jedna šílená situace za druhou a nikdo z tvůrců se nedrží zkrátka. Párty Hárder opět nabízí směs odporných, vulgárních a urážlivých scén, které jsou naštěstí pořád vtipné. A u některých momentů člověk kroutí hlavou nad tím, kam až byli Pohl a jeho tým schopní a ochotní zajít. Díky větší filmovosti a evidentně i profesionálnějšímu přístupu to celé drží lépe pohromadě. Zároveň je však evidentní, že spousta materiálu skončila ve střižně a část fóru není úplně dotažená k důstojné pointě a jednoduše vyšumí. Na druhou stranu je důležité říct, že těch fórů tady najdete takové množství, že když vás nějaký nepobaví nebo u něj máte pocit, že mohl být lepší, budete na to myslet maximálně tak patnáct vteřin, protože pak přijde na řadu další fór. Potěší, že se sequelem se tvůrci posunuli k větší profesionalitě, ale ještě víc fajn je, že i přes tu profesionalitu zůstávají stejně osobití jako minule. Lepší jak posledně. A chci víc. (25.06.2022)

Vkusná, jemná, svěží letní romantická komedie o strastech dospívání pro celou rodinu, milá k divákovi, prodchnutá laskavým, decentním humorem a sofistikovanými filosofickými moudry, tu nebyla nejmíň deset let. A předtím taky ne. Až náhle hvězda neoliberálně inkluzní kinematografie - Márty, jenž ve svých dílech zcela v souladu s tak pokrokovou asimilační ideologií progresivního světa nechává bezelstně zazářit rozličné tolik diskriminované postižené menšiny, ať už tělesně, mentálně či pohlavně deformované, ztvrdnul ještě víc a oblažil cinefilní svět touto veskrze něžnou audiovizuální alegorií. Alegorií, která zahřeje na duši snad každého zaníceného mravokárce s dokonale ukotveným morálním imperativem, ortodoxní křesťany, zarputilé třicetileté panny z neomarxistických neziskovek a zejména pak skalní funoušky Mádla s Kokotkem, co by je nejraději viděli jako hlavní chod na dánských stolech. Když byl Márty ještě hárd, predickoval jsem, a vsadil bych se s kýmkoliv o své anální panenství, že tohle žádný z banditských Cinezmrdů nikdy neuvede, ani kdyby sodomističní libtardi z Evropské Údie (soryjako, mám rýbu) prohlásili i zoofilii a pedofilii za zdravě neškodné odlišnosti s právem na sebeurčení. No, vzhledem k tomu, že jsem si dneska takhle v hlavním vysílacím čase pyšně nakráčel do Cinemathiefy, by mě teď asi dost bolela prdel a naděje, že jednou budu konečně moci dědit po své zaregistrované ovci se rapidně zvýšila. V obležení všech těch zádumčivých intelektuálů na opravdu nedůstojné balkónové burze (Cinezmrd sice jo, ale ocaď pocaď) mi Márty nestihl říct, kolik čuráků musel vykouřit, avšak poté, co zcela vkusně a oprávněně poslal do piče českou „populární hudbu“, a jednička, na jejíž předpremiéře jsem byl tenkrát ve vesnickém sqoterském kině, které normálně slouží jako veřejné hajzly, rekordně deflorovala Tytrubko, než to nějaký soudruh nahlásil a jiný soudruh přičinlivě zcenzuroval, někdo zjevně konečně ucítil nesmírný potenciál nadějného tvůrce. Takže neváhejte, oprašte klystýry, progelujte sadu na kolonoskopii, vražte si do bradavek sichrhajcky, sjeďte lajnu nějakých těch býčích hormonů, nezapomeňte si kolostomické pytlíky a chutě vyražte i s dětmi (ti malí zmrdi si to bezesporu zaslouží) do kina, dokud to neuvidí nějaký ten eurohujerský Koniáš s pečlivě vmanipulovanou představou, že život je krásný! Čeká vás tam poctivá porce přes hranu přepadlé, veskrze zábavné, v detailech dokonalé a na všechny ty neherce a nerežiséra naprosto profesionální filmařiny. Filmařiny roztomile košilaté, tedy pokud vás u košil neiritují připosrané lemy. A jak už to ve svěžích letních romantických komediích bývá, vše dobře skončí a zapíchá si úplně každý! Tedy každý, kdo není příliš pynktlich na nějaké ty konvenční otvory a praktiky. Těším se na Párty hárdest, všechny zúčastněné už to nebude tolik bolet jako nasucho, cestu mají evidentně víc a víc progelovanější. (19.06.2022)

Trapné, křečovité, zdánlivě někonečně dlouhé a smysly otupující, vyvolávající pocity studu za všechny zúčastněné. Takové bylo pásmo asi pěti nebo šesti trailerů na nové české filmy, které nám v CC na Flóře pustili před Párty Hárder. Pak naštěstí začla tahle decentní filmová komedie. Přišlo mi to míň punkový a odvážný než první díl, ale možná už si ho jenom blbě pamatuju. Produkční zázemí se naopak trochu zlepšilo, ale pořád ne tak, abych hodnocení vytáhnul hvězdičkově výš. Chtělo by to víc zajímavých filmařských fines (jako třeba netradiční použití povědomého hudebního motivu v závěru), které by audiovizuálně podpořily tu gagama napěchovanou, ale formálně prostou komediální řachandu. (23.06.2022)

Ale no tak hárd no, přes hodinu to jede měkce, wanking povislýho dicka si to kompenzuje něžným oslovováním dívek a pokusy o fekální humor, který nemaj ani nápad, ani smrad... naděje, že to bude radikální vomitózní kefír a český Jackass ztroskotává na situační nedomrlosti a taky faktu, že Marty je trochu režisér po obrně. Na závěr si to celkem příjemně sedne na píštěl, Gutalax zařvou své kultovní ahoj přátelé, suché i čvachtavé gagy najednou pasují a docela to frčí, byť prvenství si z vozíčku v klidu urvou sviňáci z The Tap Tap. Čekal jsem, že to bude radikální scheisse a skutečný vyhlášení války korektnosti, ale je to spíš takový příjemný posezení s kámoši na Mácháči, na kterém si občas někdo vlhce usere do starých trenek. Nic proti, dám to rád, ale můj věnec zůstal vcelku. (29.06.2022)