Párty Hárder: Summer Massacre

Regulérní film, žádný amatérismus. Konečně za adekvátní peníze adekvátní celovečerní film. Tohle se Řezníkovi prostě povedlo. A to neříkám jenom proto, že znám jeho předchozí filmy, ale právě proto, že je znám. Tohle je totiž za málo peněz hodně muziky. Standardní Martyho černý humor, možná lehce uvolněný oproti předchozím filmům, ale pořád řádně nekorektní v mnoha ohledech. Film, který stříká semeno humoru na zatuchlost žánru české komedie a vytírá si s ním prdel. (17.03.2023)

Nečekaně dobré zakončení Filmového víkendu, v Boskovicích. V záplavě českých, béčkových trapno komedií, kde i slovo "prdel" je pro mnohé režiséry za hranou, je tenhle "Párty masakr" příjemnou změnou. Příběhově je to samozřejmě o ničem, ale ty hlody, ty hlášky! Z těch šlo celé letní kino do kolen, včetně mě a to mě jen tak něco nerozesměje. Ano, trapno tenhle film provází po celou dobu, ale oproti prvnímu dílu si to trapno užijete a skvěle se pobavíte! ___ (11. Filmový víkend ČSFD, Letní kino, Boskovice) (08.08.2022)

Řezník je frajer. Od minule to dokázal řemeslně posunout o minimálně dva levely nahoru a celé to semknout do formy, která má hlavu, patu a hlavně srdce. Postavy nejsou jen prázdné, groteskní figurky, ale charaktery se vzájemnými vazbami a vývojem. Jasný, několikrát jsem si málem ublinknul (dát si u toho sváču nebyl úplně dobrej nápad), ale vedle toho heroického fekálu je tam i obrovská hromada vtipů, fórů a odkazů u kterých se jeden od srdce zasměje. Lunetikovskej Kocián, Tap Tap, nebo třeba bizáry typu Misha se svým Minecraft songem, to jsou drobnosti, které celý film parádně obohacují. Kapitola sama pro sebe je pak party Hard(er)ovské motání se okolo Mandragorovského Krysy. V jedničce vytáhnul postavu Krysy v podání Mandrgorovského Čáslavky. Tady vytasil parádního Kostase Zerdaloglu ( Krysa z Mandragory). Jakože, sorry Řezníku, ale ve trojce už musíš obsadit samotného Rouska. (18.03.2023)

7,5/10 – Druhá plnohodnotná pubertální komedie z dílny kontroverzního rapera Martyho Pohla, jinak dobře známého pod přezdívkou Řezník, se překvapivě velmi vydařila a v několika ohledech i kvalitativně předčila jedničku. Párty Hárder: Summer Massacre je odvážná a všemi mastmi přisprostlá komedie dělaná pro omezené publikum (jak rozsahem, tak inteligencí), která se i půl roku po vydání stále nějakým zázrakem drží v kinech. Ze strachu, že by mi snad tento letní hit minulého roku mohl uniknout, jsem možná mezi posledními zavítal do kina i já. Konkrétně jsem si pro tento účel vybral Kulturní centrum Zahrada na Chodově. Zdejší rodinná atmosféra a milá uvaděčka, v kombinaci s promítacím plátnem mně dobře známým ze školy, navíc umocnily finální zážitek na druhou. Film jsem si moc užil. Řekl bych, že podstatně více, než jedničku, která na mě byla asi příliš velké sousto po stránce moralistické a také humor mi úplně nesedl. Naproti předchozímu „pokládání hoven na podlahu“, v Summer Massacru tvoří highlight spíš ústřední trio kamarádu a jejich vyvíjející se vztah a vzájemné pošťuchování. Přestože partička doslova vyráží na lov buchet, zpracované je to vlastně komorněji než jednička, kde se vše točilo kolem závěrečné párty. Svému názvu párty hárder ovšem dvojka bohužel nedostojí, v tomhle ohledu rozohněný perverzák Pohl (možná na doporučení shora) trošku ubral. A ono je to v konečném důsledku dobře. Nejasný cíl tvoří ze sebranky vygumovaného frajírka, cringujícího normála a tlusťocha s daddy issues nezřízenou střelu, u které nikdy nevíte, co semele v příštích minutách, natožpak v dlouhodobém časovém horizontu. Příběh plyne docela hladce – hlavně díky tomu, že Řezník zběsile zakrývá veškerá hluchá místa v ději sériemi gagů, hlášek a urážek –, ale přesto se najde několik nudnějších pasáží a chvílemi je ze snímku silně cítit, že není moc co vyprávět a hlavní pointa je v tom to s postavami nějak doklepat na závěrečnou ne-až-tak-hárd párty. Při sledování jsem se bavil dost, chvílemi i hlasitě, vtipy to skutečně srší, leč důvtipem už tolik ne. Co je ovšem důmyslné a nadmíru hodné pochvaly, je Řezníkův talent a hlavně perzistentní úsilí proměnit jakoukoliv situaci na nějaký zvrácený nápad s chlípným podtextem. V tomhle ohledu dávám palec nahoru. Také je osvěžující slyšet pro jednou běžnou mluvu, již člověk denně slýchá na každém rohu, pro jednou na filmovém plátně. Ač bílém a stahovacím. Top hláška (jediná, na kterou jsem si po několika dnech vzpomněl, a pravděpodobně nepřesně ocitovaná): „To je právě to. On jí za dva, ale prdel má jenom jednu!“ (08.02.2023)

Jak již bylo řečeno - něco, co mělo být nejspíš největší předností filmu je zároveň jeho slabinou - tedy parametry celovečerního filmu. Přiblížení mainstreamu, nasazení do kin je sice super, ale film už nemá takovou dynamiku a kadenci vtipů jako měla jednička. Možná i právě ony vstřícné kroky k mainstreamu znamenají mírné obroušení hran. Párty Hárder sice stále dokáže servírovat brutální i brutálně nechutný humor a rozhodně bych uvítal další díl, ale zkrátka překonat jedničku se nepodařilo. I tak Řezníkovi moc děkuji za něco, co v české kinematografii absolutně nemá obdoby! 7/10 (15.03.2023)