Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Patnáctiletá Chiara má mnoho přátel, dvě sestry a pozorné milující rodiče. Do jejího spokojeného života nezvratně zasáhne násilný incident a následné zmizení otce. Na povrch tak vyplavou skutečnosti, které otec před Chiarou tajil a před kterými zbytek rodiny zavíral oči. Chiara je postavena před rozhodnutí, jakým směrem se bude dál ubírat její život. Snímek režiséra Jonase Carpignana, který zazářil v sekci Directors' Fortnight na festivalu v Cannes, empaticky vypráví příběh dívky, která byla okolnostmi nucena rychle dospět. To vše v prostředí fotogenické Kalábrie, ve které jsou zločin a násilí běžnou součástí života. (Aerofilms)

(více)

Recenze (24)

JFL 

všechny recenze uživatele

Na první dojem působí film ve své symbolice doslovně, v emocích vyhroceně, v gestech teatrálně a samotná titulní postava místy až nesnesitelně frackovitě. Ale ono to vše zapadá do zdejšího zamýšleného mixu mafiánských dramat a filmů o dospívání, kde se obě prostředí a postavy těchto žánrů právě těmito atributy vyznačují i sebedefinují. "Vše nejlepší, Chiaro!" vlastně má něco společného se "Sixteen Candles" Johna Hughese, jen namísto obvyklých outsiderů školního kolektivu po nás Jonas Carpignano chce, abychom sympatizovali s modelovou rich bich, která poněkud překvapivě až v patnácti nahlédne za bezstarostnou fasádu svého vyvoněného života. Díky tomu, ale režisér může dobře rozehrát motiv dospívání coby přechodu od sebezahleděnosti s černobílým viděním světa k vnímání mnohoznačnosti, znejistění i hledání vlastní cesty ve vztahu k zázemí či navzdory němu. V jádru problematická a pro někoho až nesympatická hrdinka pak filmu umožňuje předložit i výsostně aktuální téma, že bychom lidi neměli soudit výhradně podle jejich minulých prohřešků a měli bychom jim dávat druhé šance. Protože v lepším případě celý život dospíváme a nově nahlížíme vlastní minulost. ()

Cival 

všechny recenze uživatele

Kmotr revisited z perspektivy teen ratolesti l.p. 2021 - i tady se důkladně prožije báječná rodinná oslava, a pak začne svět zločinu zarývat drápky. Působivý. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Originální námět, podpořen kvalitním hereckým výkonem jedné rodiny, zejména hlavní představitelky, která působila přirozeně. Její postava je odhlodlaná mladá holčina, která si jde za svým, ale nepřestává působit křehce a zranitelně. Mafiánku jsem jako sociální drama ještě neviděl, takže mě to bavilo i když někdy ty zoom záběry byly přepálené už. Ve filmu se hodně pracuje s náznaky, což bylo někdy ku prospěchu věci, zejména v případě scén mimo hlavní hrdinku, někdy spíše na škodu, právě scény týkající se hlavní hrdinky. Z čehož vyplývá celek jako kvalitní sílný zážitek v jednotlivostech, v dialozích, ale často bez absolutní návoznosti po sobě jdoucích scén. ()

Rimsy 

všechny recenze uživatele

Sociálně uvědomělé drama je typickou festivalovkou – podnětně provokativní styl se doplňuje s přehlíženým společenským tématem a výsledkem je nadprůměrná filmová podívaná pro hrstku odhodlanějších diváků. Více zde. ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Způsob vyprávění silně působí dojmem, jako by režisér nevěděl o tématu (drogové mafie, sociální politiky státu, trestního stíhání, puberty..., you name it) dost, a tak vzbuzuje nezodpověditelné otázky, mlží a skáče po povrchu námětu do ztracena sem a tam, nezabrušuje do hloubky vztahů, charakterů ani společenských pravidel a zákonů, zachycuje se tu pouze jakýsi mlhavý dojem, ale nevykrystalizuje žádné jasné sdělení ani vyznění, natož spojitá linie - stejně jako na začátku, ani nakonec o nikom a o ničem nic pořádně nevíme, včetně toho, kdo je a co v životě chce či nechce sama Chiara). Ve stejném duchu funguje i kamera - hodně roztřesenosti, záběrů na detail, mlhy a tmy, ale žádný rámec, nadhled, poodstoupení.... - a také herecký výkon hlavní protagonistky - stále týž záhadný výraz, bojovně vysunutá brada a málo slov, která by prozradila cokoli určitého, udala té bezbřehosti směr... Může to být legitimní způsob, jak natočit film, ovšem pouze pokud soustavně nevyvolává podezření, že to nebyla nezbytná forma pro pevný autorský záměr, a že si tu filmař ve skutečnosti jen velmi ulehčil práci a sám si nejspíš není jistý, co přesně tím vším chtěl říct (zato se o tom dá donekonečna pustě polemizovat). *** Nemůžu se ubránit srovnání s mnohem zralejším a odvážnějším snímkem Muréna, který vznikl také letos na velmi podobné téma a v němž se patnáctiletá dívka vymaňuje z nadvlády otce či patrirchálního diktátu obecně, uvědomujíc si naivitu podsouvaných představ a modelů,  uplatňuje svoji ženskou sílu a odvahu a pouští se naprosto rozhodnutě na vlastní cestu s nejistým výsledkem - přičemž herecký výkon mladé ženy je přinejmenším stejně strhující, obdivuhodný a dechberoucí jako výkon hlavní hrdinky, kterou ztvárňuje. Po takovém prožitku pak film tak nevýrazný a zmatený jako Chiara rychle vybledne.  (Světozor, s o.) *~ ()

DJ_bart 

všechny recenze uživatele

Obelix měl pravdu s tím že ti italové jsou ale blázni.... Chiara (extrémně talentovaná Swamy Rotolo, která až neuvěřitelně přesvědčivě hraje očima) je mladá, blbá, 24/7 má v ruce kecafon, hodně vapuje, kalí s besties, lepí si nehty – zkrátka žije typický život frikulína 21. století. Tahle idylka se otočí o 180° poté, co je Chiara konfrontována s kriminální minulostí své rodiny a je nucena rychle dospět ve světě, jímž zmítá organizovaný zločin. A přestože se Chiara mnohdy chová až moc impulzivně, jak její character development, tak její teenage figura dokonale zapadá do celkového konceptu odhalování záměrně utajovaných mafiánských intrik, díky čemuž s ní divák dokáže navázat nebývalý sympatie. Snímek Všechno nejlepší Chiaro tak perfektně funguje nejenom jako coming-of-age dekonstrukce gangsterkého žánru s netradičním námětem alá "Kmotr meets gen Z", ale i jako formálně ambiciózní (vše je nasnímáno výhradně ruční kamerou) indýčko a relevantní výpověď o zásadním problému italské společnosti. Za mě skvělej festivalovej slow-burner. ()

Othello 

všechny recenze uživatele

A Chiara splňuje do puntíku takové to trochu klišé úspěšného festivalového filmu - coming of age, silná ženská postava aplikovaná na starý patriarchální svět, naturčici v hlavních rolích a intimní, subjektivní kamera. Se vším tímto vlastně nemám problém a samy o sobě tyto jednotlivé prvky většinou fungují. Hůře to ale funguje jako celek. Carpignanův film má totiž celkem intenzivní a specifickou formální metodu, kdy má permanentně zazoomovanou kameru na detaily tváří. Téměř nevyužívá estabilishment shoty, ani nijak nenechává orientovat diváka v prostoru. Zároveň ale tenhle výrazný a po celý film neměnící se přístup nekoresponduje s tím, že se děj celkem zásadně vyvíjí a po divákovi se zjevně požaduje citový vklad. Každá scéna zde ale působí náladou stejně. Statické tváře na rozostřeném pozadí po hodině už budí pochyby, zdali za nimi nějaký proces vůbec probíhá. Uznávám ale, že zde by, navzdory mým zásadám si o filmech před jejich shlédnutím nic nezjišťovat, mohla pomoct informace o tom, že se vlastně celý film díváme na jednu reálnou rodinu. ()

ibeh 

všechny recenze uživatele

Pro mne nejlepší film z mého výběru na 55. MFFKV. Zaujal mě od začátku až do konce a mladičké hlavní představitelce jsem moc držela palce a taky jsem se o ni každou chvíli bála. Ve svých 15 letech musela udělat velmi závažné životní rozhodnutí, byla statečná a zvídavá, což jí na jednu stranu pomáhalo, na druhou komplikovalo život. Film je napínavý a velmi dojemný. Člověk se ale i něco zajímavého dozví. A hraje tam skoro celá rodina hlavní představitelky Rotolo :) ()

M.i.k.e 

všechny recenze uživatele

pozvolna plynoucí festivalová artovka, aneb jak by asi vypadala Suburra z pohledu dospívající dcery jednoho z protagonistů. V tomhle případě si nicméně divák musí vystačit pouze s hromadou náznaků, kdy na tom bude stejně jako hlavní hrdinka. Ta taky většinu času jen  tuší že se děje něco nehezkého a  že se jí pomalu ale jistě otočí život vzhůru a musí se s tím vyrovnat i za cenu určitého vystřízlivění a rychlého (a nechtěného) dospění...70% ()

SeanLSD 

všechny recenze uživatele

Silný príbeh z pozadia všetkých tých väčších či menších mafiánskych príbehov z originálnej, minimálne reflektovanej perspektívy puberťáčky, ktorá postupne zisťuje, o čom vlastne je blahobyt jej široko rozvetvenej rodiny... Tento uhol pohľadu ukazuje dianie v zákulisí, o ktorý sa stará málokto mimo sociálnych pracovníkov, dianie, aké sa mohlo odohrať (a pravdepodobne aj odohralo) v ľubovoľných časoch činnosti mafie, lebo súčasnosť tu rozoznáme vlastne iba vďaka prítomnosti smartfónov a elektronických cigariet. Taliani tieto drámy vedia alebo je za tým len moja slabosť pre nich, aj keď zbavených všetkého čara..? - Vadila mi však forma, ten permanentný detail, objektív nalepený na ksichte, čo je zvlášť v kine až obludné, keď namiesto vnímania okolitého prostredia môžem počítať chlpy či skúmať každý pór aktuálne zabratej postavy. Akoby ma fyzická blízkosť záberu mohla viac priblížiť k postavám samotným! A keď už sa kamera nepchá rovno do tváre protagonistu, nahrádza ju ten nešťastný zlozvyk zoomovania na temeno..  Scenáristicky by to tiež ešte chcelo vypilovať, nie nutne v rámci nedopovedanosti, ako skôr vhľadu alebo komplexnejších súvislostí, aj keď chápem zámer zotrvať v rovine osobnej a značne subjektívnej dokudrámy, kde si divák má sám dotvárať, domýšľať súvislosti – ktoré ostatne ani hlavná hrdinka do značnej miery nechápe, či už preto, že ich naozaj nevie alebo že ich z pozície svojho veku, situácie a postavenia ešte nedokáže zhodnotiť. S ťažkým zásahom vonkajších okolností do dospievania inak pracuje film podobne ako nedávna švajčiarsko-ukrajinská OLGA. Kým v nej šlo o výbušnú situáciu na Ukrajine v dobe Majdanu, CHIARA je rozhodne hodnotný príspevok k pretrvávajúcej problematike talianskeho organizovaného zločinu, citlivým presahom do toho, čo zostáva obvykle skryté či nepovšimnuté za príbehmi z novín a filmov. ()

vyfuk 

všechny recenze uživatele

[KVIFF 2021] Ta slovenská Čára byla docela dobrá. Toto je někde mezi. Zase nám filmaři chtějí nabídnout tu těžší cestu, kdy nejdříve slavíme, pak je z toho hon, nikdo moc neví proč, pak bouchají auta, pak je to útěk, holka hledá tátu, když ho najde, tak s tím není moc spokojená, do toho má problémy s ciginami. Pak už i ty konce jsou trochu vágní, protože trochu odporují celému tomu schématu, který máme celou dobu. Hlavní v první polovině mám dojem, že mě jedna z postav asi spolkne. Necítil jsem se v tom komfortně, zvláště když už je to spíše takové házení příběhem z místa na místo a ten konec je takový pro mě nelogický. Italský film asi opět ukazuje nějaký svůj odkaz, což je super, ale já pak  ptám, kde nebo v kom je chyba. Jeden z nejlépe hodnocených filmů festivalu nakonec pro mě byl tvrdý průměr. ()

Psice 

všechny recenze uživatele

Až na rozvleklý začátek hodnotím film velmi pozitivně. Stejně, jako snímek otevírá scéna běhu a narozeninové oslavy, tak jej i uzavírá. Zatímco scéna běhu v úvodu filmu se odehrává v posilovně na běžícím pásu, závěrečná scéna probíhá na běžecké trati. Jestliže na počátku filmu neslaví narozeniny hlavní hrdinka Chiara, na konci už (právem) patří mezi oslavence. Vše v úvodu filmu, jako kdyby se odehrávalo v jakémsi zdání, aby bylo v závěru uvedeno na pravou míru. Snímek má několik rovin, které se vzájemně nevylučují, ale podporují. Za nejvýznamnější motiv snímku považuji téma vstupu do dospělosti, který jako kdyby kopíroval přechodový rituál (odloučení-pomezí-přijetí). I přesto, že na počátku snímku slaví osmnácté narozeniny Chiary sestra, nemohla jsem se zbavit dojmu, že by je měla slavit spíš patnáctiletá Chiara. Navzdory tomu pro ni byl tento slavnostní večer zlomovým – počátkem iniciace, během které nahlédla do hlubin svého nevědomí, prošla temnotou, aby mohla později vyjít na světlo. Tento proces by bez onoho „poskvrnění se“ však nebyl možný. Zároveň její silná vazba k otci a problematičnost odpoutání se od něj poukazuje na symbolický motiv přechodu z dětství do dospělosti a završení procesu individuace, získání schopnosti rozlišovat mezi dobrem a zlem - nahlédnutí, jak věci doopravdy jsou (ne, jak se zdají být). Protože jedině tak mohla Chiara učinit svobodnou volbu a vybrat si, jaký život chce žít. ()

Renfield 

všechny recenze uživatele

Hned při oslavě narozenin je v náznacích patrné, že tady všechno tak idylické nebude, ale u náznaků také zůstane, film překvapivě nepouští blíže do rodiny, dokonce i samotná Chiara zůstává tajemná. Ten neosobní přístup mi k vážnému tématu nesedí, vše se odehrává téměř bez emocí, hlavní hrdinka si projde několika zásadními změnami, které se bez bližšího pohledu těžko chápou. Přitom kamera zabírá převážně detail její tváře, jakoby do ní chtěla nahlédnout, což ani Swamy Rotolo svým výkonem nepřipustí. Možná je tohle zvláštní pojetí záměrem, mě však k tématu nesedlo. 60% ()

Majkak 

všechny recenze uživatele

Natočené z pohledu 15 leté Chiary, dosud nepolíbené mafiánskou realitou. I přes dvouhodinovou délku zůstává výsledkem příběh vnějškově popisující místní poměry bez hlubšího ponoru do jednotlivých charakterů. Postavy Chiary kulhá ohledně vnitřní konzistence, chvíli je rebelující zaškoláčkou, aby se pak bez problémů a na pohodu zařadila do nové rodiny. Film se snaží sdělit tamější realitu, kdy se místní lidé až příliš pasívně podvolí panujícím mafiánským poměrům a opatření ze strany státu, která mají zachránit dospívající děti. Chybí však dramatický oblouk a kulhá spojitost mezi dílčími scénami. ()

Maximilianus 

všechny recenze uživatele

Najmä vďaka skvelej Swamy Rotolo a jej priridzenému a uveriteľnému výkonu pôsobí aj tento  film uveriteľne a dáva mú hlbší rozmer. Dĺžkou mohol  byť buď kratší alebo ísť viac do hĺbky, ale aj tak som si ho užil. 7,2/10. ()

rivah 

všechny recenze uživatele

Zajímavé téma problematizující skutečné odpoutání dívky od otce - mafiána. Je z bezstarostného dětství náhle přesazena do jiné rodiny, dospívá, ale změní se skutečně? ()

MyrnaAlec 

všechny recenze uživatele

Veselá oslava narozenin starší sestry, pak zjištění, že žije ve lži, hledání táty a pak rozhodnutí vše změnit. ()

nula87 

všechny recenze uživatele

Chiara má bezesporu originální námět. Hlavní hrdinka, typická dospívající holka, je po velké rodinné oslavě hozena do drsné reality. Její pochyby, hledání nového vztahu s širokou rodinou, vyrovnání se s něčím, o čem (nejspíš) neměla tušení. Provedení není určitě bezchybné, má to dost hluchých míst, ale jako neotřelý pohled na mafiánskou problematiku to stojí za vidění. 60% ()

Související novinky

IX. ročník MittelCinemaFestu právě probíhá

IX. ročník MittelCinemaFestu právě probíhá

26.11.2021

MittelCinemaFest, středoevropský festival současné italské kinematografie, který se letos koná v České republice již po deváté, ve dnech od 25. listopadu do 1. prosince nabídne rozsáhlou a pestrou… (více)

Reklama

Reklama