Zbornica
Obsahy(1)
Anamarija nastupuje jako výchovná poradkyně do nové školy. Postupně se v neznámém prostředí začíná orientovat a divák spolu s ní odkrývá charaktery jednotlivých členů učitelského sboru, intenzivně prožívá drobné půtky ve sborovně, sleduje konflikty mezi žáky a komunikaci s rodiči a s nechutí odhaluje zákulisní hry. Dynamická kamera, pečlivě promyšlená choreografie jednotlivých scén i precizní práce s herci podtrhují sílu sebevědomého debutu Sonji Tarokić o boji jednotlivce v rámci systému a obtížnosti zachování vlastní integrity. V širším plánu pak Sborovna představuje komplexním způsobem podaný portrét instituce, jejíž zaměstnanci mají jeden z nejzodpovědnějších úkolů – vzdělávat nastupující generace. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (8)
Pokud chcete jit na film, kde budete porad sledovat vyhrocene konverzace, casto nudne, takove, ktere nechcete zazivat v zivote, ale vsichni jsme je v nejake forme zazili, tak prosim. Ale me to hrozne otravovalo, i ta splasenost, a zvazoval jsem, zda neodejit z kina. Hlavni herecka ale hrala fajnove. ()
Skoro až dokumentárním stylem natočený pohled na fungování jedné chorvatské školy. Nová výchovná poradkyně chodí na hospitace do hodin a dostane se do konfliktu se starším kolegou. Než se ale začne trochu něco dít, uběhne poměrně nezáživná první hodina. Určitě bych tedy krátila stopáž a přidala na intenzitě ve vyobrazení ústředního konfliktu. ()
[KVIFF 2021] Ten film pustili na dvojku, ne? Přes Netlix asi z Hrrrvatska přes NordickVPN. Pokud by uzákonili svatby pro homosexuály a Flash s Quicksilverem by biologicky mohli mít geneticky stejného fakana, tak by nepřečetl ty titulky. A já prostě nevím, jestli jsem tím pádem nedokázal chápat o co vlastně kurva jde, ale taková byla fakta. Film nám navodí atmošku, že problém jsou děcka s telefony, pak je to dědek přichycený na videu, po kterém jde snad i samotný Tito. Ten nenávidí hlavní postavu natolik, že se s ní do deseti minut zkámoší, že by si mohli dávat feat na novém trap albu. Dokonce ji nosí jídlo, které není otrávené. Za mě zatím v pohodě. Sice nic nedává smysl, protože titulky šňupou speed, ale v pohodě. Pak to tedy jako asi není o učiteli. Nebo vlastně je, ale až moc do toho kecá velitelka družiny/sborovny, která asi nakonec je ten problém a film končí tím, že se nic nevyřeší, ale mezitím, co ředitelka blije vodu, tak vychovatelka projde oponou. Tam je symbolů jak japonských novinách. A nebo možná ne. Nevím, co tím básník, povídkář nebo skladatel chtěl říct, ale já vím, že bych se to z principu nedozvěděl, ani na poloviční rychlost. To, co mohlo být zajímavé drama se špetkou lehké konverzace o nějakém situačním problému je užblebtané hovno, které snad nikdy nedávalo smysl. Dobrodosrališmy. ()
Zbytečně přepálená stopáž. Druhá polovina už vysloveně nudí. ()
55th KVIFF ()
Horší 3 hvězdy ()
Překvapení z hlavní soutěže. Přijatelně natočené drama, jak to (nejen) v Chorvatsku chodí ve školství. I když to místy působí až dokumentárně, snímek je relativně divácky natočený. Místy až opravdu hnusné, drsné chování mezi kolegy ve sborovně. Hlavní hrdinky mě bylo místy až líto, jak to všechno myslí dobře a kolegové jí hází klacky pod nohy. 75%. [KVIFF 2021] ()
3,5. Náročnější způsob natáčení, nicméně se povedlo dát tomu divácky přijatelnou formu. ()