Recenze (2)
Mezi ostatními snímky Sergia Nicolaesca jeden z pokusů o psychologické drama. Mladý syn ministra spravedlnosti zabije ze sobě samému neznámého důvodu svojí mladou manželku, následně je poslán do sanatoria,kde se má doktor pokusit určit diagnozu nakolik byl v době svého skutku příčetný a nakolik je tudíž vinen. Postupně se formou flashbacků odkrývají různé skutečnosti a uměle vsunutá odhalení, která však vzbuzují až lehký úsměv. Snímku se však nedá vytknout jistá obrazová kvalita a práce s barvami, které vynikají především ve scénách těsně po vraždě - barevně kontrastující prostory za oknem (sytě modrá) a interiér domu (laděný velmi silně do červena) do níž je laděna podstatná část snímku. Přesto však mimořádně nudný snímek, který se ve snaze o psychologickou hloubku topí ve snaze o maximální věrnost, psychologičnost a šokující odhalení, kterými je závěr prodchnut natolik, že není možné určit, zda se jedná o scény halucinací, či se jedné o dílo léčebných metod a nebo o manipulační snahy ze strany otce... Spolu se snímkem Dákové však poněkud vzniká dojem, že Nicolaescův obrazově i formálně nádherný a skvěle zvládnutý Michal Chrabrý (Poslední křížová výprava) byl dílem pouhé náhody. ()
V naší distribuci jako TANEC OSUDU ()