Rok na dedine
Kamera:
Tibor BiathHudba:
Tibor AndrašovanHrají:
Karol L. Zachar, Adam Matejka, Emília Vášáryová, Jozef Adamovič, Hana Meličková, Viliam Záborský, Alojz Kramár, Oľga Sýkorová, Oľga Borodáčová, Ivan Rajniak (více)Obsahy(1)
Krasohled slovenské kultury plný zpěvů, tanců a hudby v průřezu čtyř ročních období... Jak již název napovídá, Rok na dedine představuje v rámci čtyř ročních období od jara do zimy slovenské zvyky a tradice v celé jejich kráse. Do ucelené mozaiky spadá např. vynášení Moreny, oslava Svatojánské noci či Slavnost Narození Páně. Neomezuje se však na pouhý popis průběhů těchto zvyků, ale i na to, jak lidé tyto okamžiky prožívali – ať už s radostí či se smutkem. Celý snímek je poté rámován láskou mezi mladou dvojicí Hankou (E. Vášáryová) a Martinem (J. Adamovič), kteří prochází všemi těmito svátky, stejně jako postava Tutury (K. L. Zachar), co vystupuje jako vypravěč. Film má za sebou bohatou historii a před jeho vznikem stála stejnojmenná divadelní hra pod vedením Ivana Terena a Karola L. Zachara, uváděná v letech 1947–1953 ve Slovenském národním divadle. Předcházelo mu také vydání alba v roce 1964. Na samotném snímku se o tři roky později podílel režisérsky spolu s Karolem L. Zacharem – výtvarníkem, divadelníkem a režisérem, i Martin Ťapák, jehož tvorba se v období 60. let skládala výhradně z filmů s tematikou slovenského folkloru. (Česká televize)
(více)Recenze (26)
Nadčasové hodnoty občas potkáme tam, kde bychom to nejméně čekali. Slovenská folklorní vonička, svěží, čerstvá, plná elánu a dychtivého mládí i moudrého stáří v sougeneračním souznění občas překvapí náznaky k ruskému či východoevropskému folklóru. Zajímavý je i výčet tváří: Rajniak, Kňažko, Adamovič, Horváth mladší, Cigánová mimo sester Vášáryových jen z těch, které jsem byl s to zaznamenat. Pocit odlišností i blízkosti srozumění, silný a intenzívní, je výslednicí té krásné a pestré podívané z šedesátých bratislavských let. ()
Nevím proč mě to tak chytlo, ale v některých okamžicích se mi chtělo i plakat. Nečekaný (ale opravdu nečekaný) filmový zážitek (který potvrzuje, že v šedesátých letech se dělalo dobře snad všude a všechno). Dekorace, choreografie, kostýmy, hudba, kamera, jemný decentní a přitom velmi hluboký příběh, a především skvělá a nápaditá režie - dokonalé... (a k tomu naprosto nádherné mladé sestry Vášáryovy - jedna hezčí než druhá) ()
Harmonická duši hladící dokonalost. Po přečtení anotace bych si takový film nikdy nepustil. K tomu je zapotřebí náhoda nebo důvěryhodné doporučení. Ale jakmile jsem usedl, nejen že nešlo odejít, ale nastalo nečekané příjemno. ()
Je tam veľa pekných, mladých a chudých slovenských dievčat v krojoch (čo je super), potom ešte viac slovenských švárnych šuhajov (čo je menej zaujímavé), zopár postarších ožranov (to už nie je vôbec zaujímavé) a štúdiové kulisy (čo je sranda). Ťapák so Zacharom predstavujú divákom slovenský folklór a nie "rok každodenného života na dedine", ten bol určite menej zábavný a dominovala mu práca. Toto bolo a je Ťapákovi často vyčítané, ale zase sú filmy, ukazujúce aj bežný život, takže ja by som to neriešil. Keďže tu po dejovej stránke ide iba o vzťah Adamoviča a Vášáryovej, tak tie takmer dve hodiny sú predsa len trochu moc. Ale rozdelenie do štyroch častí film umne rytmizuje. 70% ()
Mal som veľmi dobrý pocit pri sledovaní tohto filmu napriek tomu, že celý život žijem v meste, folklór nevyhľadávam a zaradenie filmu medzi dokumenty, či muzikály ma prekvapilo. Na prvý pohľad by sa zdalo, že existuje istá príbuznosť s Rodnou zemou. Ani náhodou. Delí ich nielen významne dlhých 14 rokov, ale najmä rozdiel medzi nepredstieranou láskou Karola L. Zachara a Martina Ťapáka k ľudovým zvykom, piesňam a tancom, prihlásením sa väčšiny hercov ku svojim koreňom a medzi ideologickou agitkou zneužívajúcou folklór v Rodnej zemi. ()
nádhera prenádherná .. a niektoré kroje hotové umelecké diela. ()
Přehlídka slovenského folklóru včetně zpěvů a tanců, rozděleného do čtyř ročních období. Účinkuje tehdejší herecká elita v čele s krásnou Emílií Vašáryovou. Bez nějaké výraznější dějové linky bohužel snímek ztrácí tempo a po nějakém čase začíná nudit. Myslím si, že je velká škoda, že všechny zvyky a tradice se odehrávají pouze ve studiových interiérech, zatímco exteriéry slovenské přírody zůstávají nevyužity. ()
V 60. rokoch 20. storocia vznikali najlepsie diela ceskoslovenskej kinematografie, a tak pan reziser Martin Tapak sa rozhodol natocit film bez poriadnej dejovej linie, ktory dostal nazov Rok na dedine. Ako som uz spominal, chyba vyraznejsia dejova linia, to je prva chyba. Film je len prehliadka ruralnych /vidieckych/ zvykov so vsetkymi tymi tancami, zvykmi, spevmi atd atd. Ludi zijucich na ruralnom vidieckom prostredi to asi oslovi, ja vsak som clovek mestsky, ktory ma rad prechadzky po mestach. 50 % ()
Původně jsem si myslel, pouze na základě názvu, plakátu a žánrového zařazení, že to bude TEN film o vesnickém životě, který jsem chtěl vždycky vidět a doposud jsem na něj nenarazil. Pak jsem zažil menší zklamání, když jsem si přečetl, že to celé bude o slovenském folklóru a že to nebude takové, jaké jsem si to představoval a bude to přehnaně idylické (a taky že ano), ale pořád jsem si říkal, že by to mohlo být hodně zajímavé. A když jsem si to pustil, zažil jsem zklamání největší, když jsem viděl, že se vše natáčelo jen v kulisách a z živé přírody zde není skoro nic a když už ano, ve spojení s tou umělou vesnicí je to jako pěst na oko (byť třeba ten záběr na les vypadal sebelíp). Takže jsem sám sobě začal nadávat, že teď budu muset dvě hodiny trávit sledováním něčeho, co půjde úplně mimo mě. Jenže pak mě stále víc a víc začínaly uchvacovat veškerá hudební i taneční čísla a spolu s nimi i ta perfektní kamera, která se ze všeho snaží vytěžit maximum a často se jí to i daří. A i když to děj vlastně nemá a celé ty dvě hodiny jsou jen sledem takových čísel, které jsou jen rozdělné do čtyř ročních obdobích, i tak si mě to dost získalo a bavilo až do konce. Tedy takhle, vždycky se našly chvíle, kdy mě to nebralo tak jako předtím a předpovídal jsem, že teď se to zlomí a začne mě to strašně nudit, ale vždycky pak přišla nějaká úchvatná scéna a zase jsem byl v tom... I přes ty obavy a hned několik zklamání ze začátku si mě to nakonec získalo a i ta postava vypravěče, která svým prolamováním čtvrté stěny působil místy až kouzelně, mi tam nakonec sedla. A taky je zde nejedna pěkná slečna, takže další klad :-) Mrzí mě, že to bylo jen o tom folklóru a ne taky o skutečném roku na dědině, ale na slabé čtyři to pořád vidím. Slabé 4* ()
Emília Vášáryová a ďalší slovenskí herci v najlepšej forme v najlepších rokoch. Scény sú pekné okrem tých akože exteriérov točených v interiéri, za ktoré musím dať jednu hviezdu dole. Stav techniky vtedy určite nebol ideálny na točenie vonku, ale sú tam aj exteriéry v pohode natočené, skákanie cez oheň a podobne. Ženské skákanie cez oheň sa vidí naozaj málokedy. ()
Krasohled slovenské kultury plný zpěvů, tanců a hudby v průřezu čtyř ročních období. Nejpresnejsi vyjadreni obsahu filmu. Nadhera. Pokud mate vztah k folkloru, budete stastni. ()
Klasika slovenskej dediny.......65%. ()
Ak má niekto záujem o prehliadku slovenských tradícií, zvykov, krojov, tancov, architektúry, či piesní, tak nech si pozrie Rok na dedine. Je pravda, že uvedené veci je možné zhliadnuť aj v iných filmoch, no tu je to ponúknuté v kompaktnej, prehľadnej forme. Film je rozdelený do 4 ročných období a v každom z nich je zobrazené presne to, čo k nemu prináleží. Tak možno vidieť, ako ľudia počas roka trávili čas v dobe bez techniky, ako sa veselili, žili, pracovali, či prežívali lásky. Vďaka tomuto filmu (prípadne jemu podobným) sa na tieto veci nikdy nezabudne. Jedinú výhradu mám asi k tomu, že to bolo natáčané v štúdiu, čo bolo v mnohých scénach dosť do očí bijúce. Neviem, čo tvorcov k tomu viedlo, keďže na Slovensku bolo v tom čase nespočetné množstvo tradičných, roztomilých dediniek, ktoré by ako exteriéry mohli poslúžiť... ()
Dokonalosť! Ťapákovú tvorbu milujem (Kubo, Rysavá Polovica, Sváko Ragan, Pacho hybský zborník), ale toto umelecké dielo mi doteraz unikalo. Je nesmierne dojímavé, hlavne kvôli tej kráse skrytej v živote jednoduchých ľudí, plnom radosti a lásky. Choreografia, muzika, spev, kroje, kamera, to všetko bolo krásne. Film je sprevádzaný hlasom Karola Zachara, z ktorého priam sála múdrosť a láskavosť, dokonale okorenený ľudovým humorom, stále som sa prepínal medzi smiechom a plačom, niekedy to bol smiech cez slzy. Nadchli ma aj herecké výkony všetkých zúčastnených a ako také dva klenoty má film na okrasu mladučké sestry Vašáryové. Ešte jedna technická poznámka: Je úžasné sledovať, ako sa podarilo toto 50 rokov staré dielo zreštaurovať, obraz ako zrkadlo a zvuk tiež veľmi čistý. ()
Nevýslovne nádherný prierez životom jednej dediny a životmi jej obyvateľov v priebehu jedného roka. Kto očákava dramatikcý dej plný zvratov a nezabudnuteľných postáv, zrejme ostane sklamaný, keďže i dej, i postavy, sú v tomto prípade skôr provizórne a slúžia tak povediac len ako "kulisa" k jednotlivým folklórnym pásmam. Nič to však nemení na fakte, že diváka čaká krásny zážitok. Okrem naozaj prenádherných piesní poteší a dušu i oko pohladí aj celé panoptikum úžasných slovenských hercov (naozaj neobyčajná koncentrácia talentu, nadšenia a ľúbivosti). Priznám sa, pri prvom pozretí sa mi film zdal zdĺhavý a miestami nudný (ó, ako sa za to spätne hanbím), no každým rokom (nielen na dedine) moja láska k tomuto snímku rastie. Ak sa to bude naďalej každým pozretím takto stupňovať, nakoniec zrejme skončí táto Ťapákova prvotina na absolútnom vrchole mojho pomyselného rebríčka najmilších filmov ... ()
Tradiční podoba slavností se zpěvy a tanci doplněná mezihrami. Nic nového. ()
Film určený pre staršie generácie, ktoré to buď zažili, alebo v detstve počúvali rozprávania svojich babičiek. Nanešťastie ja som mestský chlapec, ktorý si z celého diela vybral snáď len to, že Slováci chlastali jak hovädá už od nepamäti a neprestali dodnes. ()
Martin Ťapák se věnoval filmům s lidovou charakteristikou a většinou to dopadlo dobře. Zde máme lidové zvyky pěkně chronologicky seřazené tak, jak jdou za sebou co se ročních období týče. Krásné kroje, hudba, písně a především tance jsou oku lahodící. Takže nakonec jediné, co mi kazilo zážitek byl fakt, že více než polovině vysloveného jsem absolutně nerozuměl. Také byl film zčásti natáčen ve studiu. Jinak ale krásně ucelený přehled toho, jak se lidé na dědině bavili včetně třeba příprav svatby. ()
5 * musí byť... aspoň prostredníctvom takýchto filmov si môžeme pripomínať tradície našich predkov, ktoré žiaľbohu už zanikajú.. ja osobne by som chcela žiť v tejto dobe.. a som hrdá na to, že som niektoré tieto tradície a dedinské práce zažila na vlastnej koži.. :) a Lúčnica podala skvelý výkon, ako vždy... ;-) ()
Krásne spracovanie kalendárneho i rodinného zvykoslovia podškrtnuté jedným z najkrajších ľudových odevov Slovenska z obce Polomka. V šesťdesiatych rokoch boli etnografické výskumy v plnom prúde, žili ľudia, ktorí si zo začiatku storočia pamätali tradičný život taký, aký ho skutočne žili... a na výslednom efekte filmu je tú radosť zo života cítiť. ()