Keby som mal dievča

Najväčší problém vidím v tom, že režisér chvíľami nevedel, či chce točiť love story alebo epizódky z búrlivej doby tesne pred prevratom v 48. roku. Dokopy je to taký mix a takej tichšej propagande sa film tiež nevyhol, čo mu nemám za zlé, pretože to vtedy nebolo jednoduché. Neviem, či to bola snaha režiséra, dostať do filmu aspoň pár zmierlivých vyjadrení ako "Nie všetci komunisti sú dobrí a ani nie všetci kapitalisti sú zlí.", alebo výsmech červenej kravate, ale isté je, že to tú červenú propagandu aspoň trochu zmiernilo. S obyčajnou zápalkou sa dá zarobiť 100 000 Kčs...Stačí iba vedieť kedy zapáliť a kde priložiť...60%. (03.03.2013)

Z jednej strany láska mladíka k dcére buržuja, z druhej láska komunistky k mladíkovi a napokon ponuka na radodajné objatia ihravej študentky. Mladík Vlado rieši zmätenie citov v zajatí prevratovej doby tesne pred a v čase prevzatia moci komunistami v r. 1948. Ovplyvnenie lásky politikou balansuje vždy na tenkej hrane popisného odsúdenia jednej zo strán. Ako správne píše corona, komunisti tu síce nie sú vykreslení nejako sympaticky, no buržuji to dostávajú priamo vyžrať - majiteľ fabriky smilnícky obťažuje slúžku, kvôli posteniu si dá vypáliť sklad obilia a napokon i s rodinou zdupká pred robotníckou spravodlivosťou. Napriek snahe o isté ozvláštnenia, napriek menu režiséra film neprekročil šablónu slovenských filmov normalizačnej doby. No a plagát filmu tu na čsfd - zrejme ide o poľskú variantu naznačuje, že ide o čosi šteklivo erotické. Omyl súdruhovia! Isté vzťahy tu rozohrané síce sú, ale ich finále - erotiku plnohodnotne zastúpila politika. (01.03.2013)

Voľné pokračovanie http://www.csfd.cz/film/27661-keby-som-mal-pusku/. Vladko (skoro 30 ročný Tarageľ) o 4 roky povyrástol a celkom logicky zatúžil po dievčati a v túžbe po mladej komunistke, nevernej slúžke či slečne továrnikovej ani nevedel ako a zmenil sa režim. Neviem či to mal byť zámer, že Milan Ferko nazval hlavnú negatívnu postavu zradného továrnika po najznámejšom lúpežnom rytierovi zo 16. storočia, ktorý pôsobil práve v miestach natáčania. Prekvapilo ma, že vzhľadom na rok vzniku, všetky postavy komunistov boli nesympatické a chýbal tam ten dobrý a spravodlivý otcovský revolucionár, ktorý by zaľúbenému Vladovi vysvetlil, že prebytočná energia sa najlepšie vybije na stavbe Priehrady mládeže. (01.03.2013)

Stejná chyba jako v prvním filmu. Hlasité myšlení a představy vše v jednom, takže guláš jako hrom. Naštěstí tu toho není tolik jako předtím, takže se to dalo snést. Jenže mne to nezaujalo ani tématem, ani celkově. Herci se zdáli trochu slabší v kolenou a scénář rozházený. Prostě nic moc. A ta agitka na závěr... (03.06.2020)

Příběh se odehrává během komunistického převratu v roce 1948 a pěkně vykresluje, jak ta zlodějská banda ihned začala konfiskovat majetky továrníků a podnikatelů. Bylo mi z toho vyloženě na blití! Film v době svého vzniku měl zřejmě působit jako ideologický a zatočit s buržoazními přežitky, jeho vyznění je přesně opačné. Štefan Uher to uměl poddat tak, aby komunisti ve filmové výrobě byli spokojeni, přitom je zde vidět, jak ničili vše a každého, kdo se jim znelíbil. Během této události se odehrává zápolení hlavního hrdiny se svou touhou po lásce k dívkám a také, ke komu se vlastně přidá. Na jedné straně továrník, jehož dceru miluje a kterému doučuje syna, na straně druhé partyzán a přítel jeho otce, kterého má moc rád.  Úžasná kamera Stanislava Szomolányiho experimentuje s výraznou poetickou stylizací, na svou dobu velmi zvláštní. I když se v některých momentech děj agitce nevyhne, v tomto případě jde ideologie stranou a snímek řadím mezi tak trochu odlišnější pojetí revolučního roku 48, kdy Gottwald nastoluje svoji hrůzovládu. (22.08.2022)