Boku no Hero Academia the Movie 3: World Heroes' Mission

Po zachraňování hotelu a odlehlého ostrova v minulých dvou filmech se tvůrci rozhodli, že je čas přestat troškařit a zachránit tentokrát rovnou celý svět. Což by bylo asi hezké, kdyby scénář nebyl tou nejhorší ukázkou hipsterské lenosti ve stylu proč vymýšlet něco originálního, když můžeme vytáhnout z babiččiny skříně něco ze sedmdesátých let a předstírat, že je to in. Takže tu máme celosvětovou teroristickou organizaci jak ze starých bondovek, záměnu kufříků, drobného zlodějíčka, který se připlete do akce a samozřejmě odpočet tikajících bomb. Tím je položka děje prakticky vyčerpaná a zbytek tvoří jen standardní MHA souboje s příliš rychlým střihem a příliš mnoha patetickými proslovy. Kresba opravdu nic moc, na to, že je to film. (05.06.2022)

Tenhle film mě naplno dostal až během posledních 30 minut, kdy servíroval ty nejlepší bojové scény, hrdinové byli cool, situace napjatá, sázky vysoké. Během samotného závěru jsem si film opravdu užíval a kdyby to bylo celé v takovém tempu a kvalitě, tak by bylo 5* jasných, ale po pravdě tu byly pasáže, kdy jsem si to zase až tak neužíval. Úvodní představení nepřítele a o co mu jde bylo ještě super a navodilo tu správnou atmosféru, ale pak to celé nějak nebylo ono. A to se tvůrci celou dobu hodně snažili, vždyť už během první naháněčky pracovali zajímavě s kamerou a snažili se nám ukázat co nejzajímavější záběry a navodit dojem rychlosti a dynamiky v každém pohybu. Ale mě během toho zaujalo, jak prázdná a někdy málo prokreslená jsou pozadí, kterými se postavy pohybují, hlavně během té pasáže na střeše. Obdobný pocit se opakoval i o něco později během souboje v horách u hranic, kdy jsem zase místo sledování každého pohybu bojujících hrdinů a jejich nepřátel nemohl svoji pozornost odtrhnout od toho, jak divně vypadá v určitých momentech led, nebo jak nepřirozeně na mě působí sesuv půdy na pozadí, skoro jak když se sypou kostičky. Takže dva akční momenty, které mě měly bavit jsem jsem si moc neužil. Co mě nijak extra nestrhlo byl i příběh. Sice byl docela jednoduchý a přímočarý, ale někdy až příliš předvídatelný. Nějak jsem necítil žádné velké napětí, emocionálně mě to také nechávalo dost dlouho v klidu a ani hudba dokreslující jednotlivé scény u mě nefungovala tak, jak bych si představoval. Jak už jsem psal, opravdu mě to chytlo až v druhé polovině (od cesty letadlem), kdy šlo do tuhého, autoři konečně vybalili důležité myšlenky, které chtěli sdělit, vše nabralo na emocích, souboje byly najednou naprosto bezchybné a minimálně dva ze tří i náležitě intenzivní. Dokonce i na Roddym, který mi byl velkou část filmu ukradený, mi tu konečně začalo záležet. Nevím, jak to tvůrci dokázali, ale nakonec zvládli zúročit všechno to, co během první poloviny dosti průměrně a pro mě ne zrovna extra záživně budovali a vyždímali z toho cool a bezchybné finále, které jsem si užil. 7,5/10 (17.02.2022)