Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film zachytáva život mladej generácie umelcov, formujúcej sa uprostred vojny. Anabella - mladé krásne dievča sa zoznámi so skupinou priateľov, rozochvieva v nich túžby, stane sa predmetom ich predstáv. Očarení jej "zázračnosťou" však nevidia Anabellin smútok, ktorý vyústi v jej tragický koniec. Podľa rovnomennej knihy Dominika Tatarku (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (45)

Bebacek 

všechny recenze uživatele

Jeden z těch největších československých novovlnných skvostů. Interpretační volnost a hravě promyšlená surreálná scénografie a nápaditá mizanscéna, na kterou člověk nezapomene. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Rozlehlá nádražní hala (ve skutečnosti pavilon A brněnského výstaviště), tajemná a žádnoucí Anabella (Jolanta Umecka), telefonní budka v poli, vítr a vrány, lev pojídající staré obrazy, svíčka zapálená o vodní hladinu. Podmanivá hudba, mírně ponurá atmosféra, spoustu surrealistických obrazů umocněných hereckými výkony a dobře volenými interiéry. Ojediněné dílo v československé kinamatografii. ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Čarokrásné podobenství v souboji černé a bílé. Anabella jako nedotknutelný ideál. Pro Tristana je dívka nedosažitelná stejně, jako byla pro jeho bájného jmenovce Isolda. Všudypřítomná smrt čeká ve stínech, havran v márnici odlévá posmrtnou masku a vzduch protínají sirény, když se bomby objeví na obzoru. Zdánlivá bezstarostnost mladých umělců, dovádění, popíjení, svádění. Surrealistické výjevy připomenou tu R. Magritteho, tam S. Dalího, na výstavě Toayen, J. Štýrského, jinde F. Muziku či M. Ernsta. Zrcadlo a svět za ním, nahý jsem přišel na svět, pomník vůdci, hořící torzo ženy. Umělecká kamera snímá interiéry i krajinu, zachycuje zátiší a kompozice, které by mohly být samostatnými fotografiemi. Vybaví se E. Havetta či J. Jakubisko. Radost ze hry. Sen. Divák je stále překvapován a pokud se nechá vtáhnout, ocitne se ve světě šerosvitné poezie. Krásný film. ()

DJ_bart 

všechny recenze uživatele

Až násilně přehnaný lyrický dílo, který je dost nesourodou a relativně bezvýznamnou koláží surrealistických výjevů, navíc příliš abstraktně hledající smysl v nesmyslnosti.... neskutečnej haluz. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Každý má svou Anabellu. Má jí v sobě, chce jí jen pro sebe, pro své představy, které jsou to jediné, co vlastně mají. Jsou to ti blázni, kteří žijí osamoceni ve svých příbytcích, kam si Anabellu zvou a nechávají jí si pohrávat se svými city. Je to ono chtěné, ovšem nedosažitelné. Je to na dosah ruky a přitom tak daleko. Vlastní bytí, je někdy ta největší překážka. Po revolučním SLNKU a těžkotonážním ORGANU, se Š.Uher pouští do nevídané surrealistické hříčky, která v podstatě devastuje veškerou jistotu tehdejších filmových dějů. Zde jistota není, toto vidět v šedesátých letech, muselo být něco jako zjevení a myslím si, že to muselo inspirovat nejednoho umělce. Na mě bylo toho surrealismu až příliš a jindy skutečně geniální Ilja Zeljenka zde také neměl moc prostoru. Jinak jde pochopitelně o revoluční pohled na možnosti filmu ve své době, prokládaný těžkými, leč výbornými monology. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Velkým mínusem je pro mne totální surreálnost filmu, která se pohybuje již za hranicí srozumitelnosti. Buñel je ve svých filmech vtiipný, Jakubisko se občas zapomene a je srozumitelný, Lynch je hravý, zde je surrealismus povýšen na modlu a jediný vyjadřovací prostředek. Nejlepší slovenský kameraman dělá, co může, aby po celý film udržel nadstandardně kvalitní vizuál, daří se mu to. Ale nebýt jeho, bylo by složité film dokoukat. Mrkvička je zde překvapivě charismatický, možná to dělá ta libozvučná slovenština, ale smysl jeho jména mi poněkud uniká. Těmi nešťastně zamilovanými do Isoldy jménem Anabell je celá spousta, počínaje havranem a konče všemi ostatními místními umělci. A všichni společně po ní soběstředně touží, aniž by řešili její pocity. ()

pornogrind 

všechny recenze uživatele

Říká se, že každej umělec má nebo by měl mít svoji múzu. Pro Tristana a spol je múzou Anabella. Štefan Uher tentokrát předkládá divákovi film se spoustou surrealistickejch obrazů, který zachycuje suverénní kamera Stanislava Szomolányiho. Pro běžnýho diváka to bude nejspíš těžko stravitelnej film. Další tip za něhož musím poděkovat filmovýmu kolegovi darkrobykovi. Děkuju. 4hvězdy. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Keď Tatarka ponúkol svoj scenár Uherovi, ten sa musel poriadne preľaknúť, čože to má vlastne natočiť. Našťastie si zobral na pomoc najlepšieho kameramana široko ďaleko, ktorý s ním dokázal vytvoriť skutočný hard core surrealizmus. A to je pre mňa na Zázračnici to najhodnotnejšie. Je totiž naša a tak aj na jej chyby sa budeme dívať ináč. Niektoré zábery sú úchvatné, vidíme v nich množstvo predmetov či už symbolických, alebo na efekt. Spájajú ich však iba postavy a pocit, dej nie je pre tvorcov podstatný. To bude kameňom úrazu pre mnohých, rovnako ako aj fakt, že bez neho nie je jednoduché dodať filmu spád a tak si získať diváka. Aj toho náročného. Umelci majú tvorivú krízu, bojujú medzi umením a zákazkovým remeslom, majú sny, sú osamelí a chcú Anabelu. Riešia sa otázky domova, smrti a svoju úlohu zohráva aj vojna. Ja si myslím, že keď je daný taký apel na rozprávanie obrazom, tak by mal byť film menej urozprávaný. Na prvý krát je potom menej uchopiteľný a percentuálne nehodnotiteľný. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Dominik Tatarka je vo verejnosti známejší svojimi vyhranenými názormi a postojmi, než svojím literárnym dielom. To istým spôsobom vysvetľuje, prečo som Tatarkovu predlohu nečítal a jej filmovému stvárneniu Štefanom Uhrom príliš nerozumel. Film ma však nenudil, pretože ponúkol množstvo nádherných obrazov zo zákutí, ktoré sa už dnes pravdepodobne nedajú nájsť. Takže z môjho hľadiska viac Szomolányi, než Uher a Tatarka. ()

klerik

všechny recenze uživatele

Mýtologický a metaforický horor s interkulturálnym presahom... Ktorý je rovnako nejednoznačný a intelektuálny ako prvá veta mojho komentára. Výnimočná záležitosť, ktorú som nedokázal dopozerať... Rozhodne zaujímavá artovka, na slovenské a snáď aj európske pomery neskutočne výnimočná... ()

Flego 

všechny recenze uživatele

Surrealizmus v nezrozumiteľných obrazoch so skvelou kamerou. Film plný extrémov rozpráva o tajomnom dievčati, ktorou sa inšpirujú mladí umelci a zabúdajú na jej smútok, síce dokáže zaťať do živého a určite sa to vtedajšiemu režimu príliš nepáčilo, lenže robí to príliš zdĺhavým spôsobom. Mnoho hercov nahovorili iní herci, tak spomeniem aspoň tých hlavných: Jolanta Umecká - Eva Rysová, Otakar Janda - Ivan Rajniak, Karol Béla - Leopold Haverl, Štefan Bobota - Slávo Záhradník, Marián Polonský - Ivan Letko. ()

jhrasko 

všechny recenze uživatele

Kongeniálne spojenie režisér-kameraman, ktoré dalo vzniknúť /subjektívne/ NAJvizuálnejšiemu počinu slovenskej kinematografie. ON: To si musíte vedieť predstaviť. FANTÁZIA je svetlo sveta. ONA: Vy si stále vymýšľate. ON: To je vlastne všetko čo môžeme, nie ?! ()

Iggy 

všechny recenze uživatele

Tatarkova novela mě nudila a dočetl jsem ji jen se sebezapřením, ale Uhrova filmvoá adaptace je vynikající. Stylizované podobenství o krásné Anabelle, ženě-vidině. Sugestivní. Snové a surrealistické. Válečně ponuré. Zachycující deformující síly doby. Něco mezi Loni v Marienbadu, Cocteauem a Holanovou Toskánou. ()

ScarPoul 

všechny recenze uživatele

Je zvláštne ako sa pôvodná Tatarkova panna zázračnica odlišuje od Uherovej zázrečnice, aj keď Tatarka napísal pre filmovú verziu scenár. Kniha je plná myšlienkových obratov, otočení, pocitov a emócií, slovných hračiek v ktorých bol skrytý príbeh rozprávajúci o túžbe a láske. Uherov film, je neskonale surrealistický čo sa týka predobrazov, dokonalý v komponovaní videného a skrytého. Tvorivý tým sa stretol a natočil na slovenské pomery naozaj netradičný a nezvyčajný film, ktorý je rovnako ako literárna predloha ľahko čitateľný vo svojej komplikovanosti. Jediný rozdiel je v pocite, ktorý som mal na konci. Film ma pohladil, ukázal mi dosiaľ nevídané, ale nezanechal vo mne toľko emócií a myšlienok ako kniha. Ale vyslovene povedať, že kniha je lepšia si netrúfam, lebo čitateľnosť podobných diel, sa mení z každým jedným divákom. Uher ako obvykle nesklamal a po príbehovo ťažkopádnom Orgáne sa trocha pojašil a predviedol skutočnú fantazíu túžby aká sa v slovenskom filme po tomto skvoste a vlastne ani predtým neukázala. Veľmi zaujímavý film, rozhodne odporúčam, nech si na neho každý spraví vlastný, originálny názor. ()

curunir 

všechny recenze uživatele

Film podľa Dominika Tatarku zachytávajúci skupinu umelcov, ktorí sa zoznámia s dievčaťom Anabellou a tá sa stáva ich múzov. To jediné čo sa dá s tohoto nudného, uťahaného a pre mnohých nezrozumiteľného Uhrovho filmu oceneniť je jedine tak zaujímavá kamera Stanislava Szomolányiho. Uher chcel nafilmovať fantáziu - a tú v skutočnosti nie je nijako vidieť. (1.komentár k filmu) ()

Volodimir2 

všechny recenze uživatele

Silným momentom filmu je vojna prebiehajúca na pozadí a život mladej generácie umelcov, formujúcej sa uprostred vojny. Anabella, mladé krásne dievča, sa zoznámi s celou skupinou priateľov, ide o éterickú bytosť ktorá sa zjavuje a opäť stráca. Jej existencia má aj logické vysvetlenie, jej rodičov zabili, ona sa chce vrátiť na Slovensko, kde sa narodila. Pre tento štát je ale formálne cudzinkou a potrebné doklady môže získať len vydajom. Príbeh filmu sa neustále mení v rámci toho, ktorú postavu momentálne sledujeme. Scenár podľa vlastnej novely napísal Dominik Tatarka, pokiaľ novelu napísal v roku 1944 scenár až v polovici 60. rokov. A tak ho napísal po 20 rokoch celkom iný autor, iný v zmysle vytriezvenia z vlastných omylov. Režisér Uher si do filmových postáv vybral nehercov, inak povedané prirodzený prejav. Profesiou Poľky pani Umeckej bola hra na klavír. ()

K.I.N.G. 

všechny recenze uživatele

Protože pravých surrealistických a výborných slovenských filmů je jako šafránu, musí toto spojení nutně nabýt unikátního dojmu a to se tu taky odehrálo. Panna zázračnica je snem zastřený příběh nebo určitý druh vize o smutku z vlastních nezdarů a těžkostí života, o snaze někam patřit a být tam št'astný, ale také o reálné nemožnosti stát se něčím víc, než jen průměrným člověkem a neschopnosti dotknout se nedotknutelného. Společným pojítkem je tu nenaplněná láska a touha po dosažení dokonalého ideálu (v podobě dívky Anabelly), která je ale už předem odsouzena k nezdaru. Silně umělecká a atmosferická vidina pánů Dominika Tatarky (předloha a scénář) a Štefana Uhra (režie). Výjimečný film, který však vyžaduje určitou dávku uvolněnosti, trpělivosti a připravenosti na něj. Neuvěřitelně příjemný zážitek na hodně dlouhou dobu. ()

Hamaradža 

všechny recenze uživatele

Tatarkovu konzervatívnu predlohu to hravo prekonáva. Živé, nádherne natočené, poetické, plné dychvyrážajúcich obrazov s voľným naratívom a krásnou Szomolányiho kamerou. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Tak pre mna najlepsi Uherov film je Slnko v sieti a jo, jo - zase sa nestotoznim s miestnymi mentalmi ohladom tohto "kultu". Hovno sa tam dohromady dialo, tuzby chlapov ohladom dievcata su fajn, ale potom nastupi nuda jaxvina. 50 % ()

Reklama

Reklama