poster

Panna zázračnica

Poetický / Komedie / Drama / Mysteriózní

Československo, 1966, 93 min

  • Volodimir2
    ***

    Silným momentom filmu je vojna prebiehajúca na pozadí a život mladej generácie umelcov, formujúcej sa uprostred vojny. Anabella, mladé krásne dievča, sa zoznámi s celou skupinou priateľov, ide o éterickú bytosť ktorá sa zjavuje a opäť stráca. Jej existencia má aj logické vysvetlenie, jej rodičov zabili, ona sa chce vrátiť na Slovensko, kde sa narodila. Pre tento štát je ale formálne cudzinkou a potrebné doklady môže získať len vydajom. Príbeh filmu sa neustále mení v rámci toho, ktorú postavu momentálne sledujeme. Scenár podľa vlastnej novely napísal Dominik Tatarka, pokiaľ novelu napísal v roku 1944 scenár až v polovici 60. rokov. A tak ho napísal po 20 rokoch celkom iný autor, iný v zmysle vytriezvenia z vlastných omylov. Režisér Uher si do filmových postáv vybral nehercov, inak povedané prirodzený prejav. Profesiou Poľky pani Umeckej bola hra na klavír.(6.10.2015)

  • ScarPoul
    *****

    Je zvláštne ako sa pôvodná Tatarkova panna zázračnica odlišuje od Uherovej zázrečnice, aj keď Tatarka napísal pre filmovú verziu scenár. Kniha je plná myšlienkových obratov, otočení, pocitov a emócií, slovných hračiek v ktorých bol skrytý príbeh rozprávajúci o túžbe a láske. Uherov film, je neskonale surrealistický čo sa týka predobrazov, dokonalý v komponovaní videného a skrytého. Tvorivý tým sa stretol a natočil na slovenské pomery naozaj netradičný a nezvyčajný film, ktorý je rovnako ako literárna predloha ľahko čitateľný vo svojej komplikovanosti. Jediný rozdiel je v pocite, ktorý som mal na konci. Film ma pohladil, ukázal mi dosiaľ nevídané, ale nezanechal vo mne toľko emócií a myšlienok ako kniha. Ale vyslovene povedať, že kniha je lepšia si netrúfam, lebo čitateľnosť podobných diel, sa mení z každým jedným divákom. Uher ako obvykle nesklamal a po príbehovo ťažkopádnom Orgáne sa trocha pojašil a predviedol skutočnú fantazíu túžby aká sa v slovenskom filme po tomto skvoste a vlastne ani predtým neukázala. Veľmi zaujímavý film, rozhodne odporúčam, nech si na neho každý spraví vlastný, originálny názor.(9.11.2009)

  • curunir
    **

    Film podľa Dominika Tatarku zachytávajúci skupinu umelcov, ktorí sa zoznámia s dievčaťom Anabellou a tá sa stáva ich múzov. To jediné čo sa dá s tohoto nudného, uťahaného a pre mnohých nezrozumiteľného Uhrovho filmu oceneniť je jedine tak zaujímavá kamera Stanislava Szomolányiho. Uher chcel nafilmovať fantáziu - a tú v skutočnosti nie je nijako vidieť. (1.komentár k filmu)(22.9.2007)

  • mchnk
    ****

    Každý má svou Anabellu. Má jí v sobě, chce jí jen pro sebe, pro své představy, které jsou to jediné, co vlastně mají. Jsou to ti blázni, kteří žijí osamoceni ve svých příbytcích, kam si Anabellu zvou a nechávají jí si pohrávat se svými city. Je to ono chtěné, ovšem nedosažitelné. Je to na dosah ruky a přitom tak daleko. Vlastní bytí, je někdy ta největší překážka. Po revolučním SLNKU a těžkotonážním ORGANU, se Š.Uher pouští do nevídané surrealistické hříčky, která v podstatě devastuje veškerou jistotu tehdejších filmových dějů. Zde jistota není, toto vidět v šedesátých letech, muselo být něco jako zjevení a myslím si, že to muselo inspirovat nejednoho umělce. Pro mně bylo toho surrealismu až příliš a jindy skutečně geniální Ilja Zeljenka, zde také neměl moc prostoru. Jinak jde pochopitelně o revoluční pohled na možnosti filmu ve své době, prokládaný těžkými, leč výbornými monology.(27.10.2013)

  • troufalka
    *****

    Rozlehlá nádražní hala (ve skutečnosti pavilon A brněnského výstaviště), tajemná a žádnoucí Anabella (Jolanta Umecka), telefonní budka v poli, vítr a vrány, lev pojídající staré obrazy, svíčka zapálená o vodní hladinu. Podmanivá hudba, mírně ponurá atmosféra, spoustu surrealistických obrazů umocněných hereckými výkony a dobře volenými interiéry. Ojediněné dílo v československé kinamatografii.(14.3.2014)

  • - Dominik Tatarka napísal scenár po alkoholom prehýrenej noci, keď ráno našiel vo svojom písacom stroji na papieri napísané „Anabella, panna zázračnica". (Raccoon.city)

  • - Natáčení probíhalo v lokalitách Bratislava, Pezinok, Plavecký Mikuláš, Skalnaté pleso a Smolenice. Scéna v nádražní budově se natáčela v pavilonu A brněnského výstaviště. (Raccoon.city)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace