poster

Caravaggio

  • anglický

    Caravaggio

  • slovenský

    Caravaggio

    (festivalový název)

Drama / Historický / Životopisný

Velká Británie, 1986, 93 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • kaylin
    ***

    Rozhodně je to zajímavý film na to, že je to životopis, kde ani tak nejde o tu dějovou linku, jako spíše o dojmy a celkově o kompozice jednotlivých obrazů. Ale právě skutečnost, jak jsou komponovány jednotlivé obrazy, je nejsilnějším prvkem filmu, který v ostatních ohledech trochu pokulhává a má spíš blíže experimentálnímu filmu, což nutně nemyslím zle, ale v tomhle případě to nepřináší až tak velký užitek.(19.1.2016)

  • thommas
    ****

    Zatímco ostatní režiséři se snaží svými životopisnými snímky obejmout celý jeden život, Derek Jarman vypráví jen relativně krátký životní úsek. Malířova předsmrtná autoretrospektiva začíná v dětství u Milána (Jarman se však geografií Caravaggiova života nenechává nijak spoutávat), následuje časový skok a pokračuje až po Merisiho uzdravení v Římě u kardinála Del Monteho. Hlavním záběrem není ani tvorba, ani obrazy nebo slavné jméno. Vše se točí okolo složitosti vztahů, lásky a koexistence několika málo lidí. Ani erotika a sexualita nemá v tvorbě zanedbatelné místo - možná spíše naopak. Posílení dokonalou vizuální stránkou (která je s hlavním hrdinou velmi úzce spjata) a množstvím současných symbolů, jejichž očividnost se navyšuje společně s prohlubováním dramatu (od malé papírové čepičky z novin na Ranucciově hlavě až po velké nákladní auto ukryté v šerostínu při závěrečné vyhrocené scéně, po které už nemůže následovat nic než smrt, dělá z Caravaggia bez diskuzí kvalitní snímek, který stojí za to shlédnout.(18.8.2008)

  • Rover
    *****

    Podivuhodnost hodná pozornosti. Terry hrající Caravaggia se celý film tváří jako šílenec, Bean zase jako největší smilník pod sluncem... Tilda skvěle doplňuje a po rozpuštění vlasů si uvědomíme, že to není ošklivý kluk, ale vcelku pohledná žena. Tenhle film vcelku vystihuje slovo dekadence - kde jinde se římský občan hrabe v motorce, nebo papežský notář počítá na kalkulačce? Film je přepečlivě nasnímán a nasvícen, evokuje tak nemálo Caravaggiových obrazů, potěší však i narážky na další díla evropského malířství (třeba Zavražděný Marat od Davida - převtipná scéna). Zkrátka působivý snímek! HUDBA: Simon Fisher-Turner podivuhodná, klavírní, pak houslová a expresivní, jazzík na zvrhlém bále kardinála.(12.3.2009)

  • Pacco
    *****

    Ehm, ehm, tento komentář poněkud vybočuje, páč si po vzoru celého Caravaggia dělá směsku z útvarů publicistiky, stejně jako film mísí neuvěřitelně souladným způsobem nesouladné historické prvky. Je to výsměch, výsměch všech biografiím slavných, kde se režiséři pokouší o novum vyjetí z dráhy v klasických zaběhlých kolejích- narodil, měl těžké dětství, poznal svůj talent/můzu, dal si do těla pár dávek koksu, vyjel z třídního boxu, tvořil, stvořil, tragédie, vetché stáří (případně další tragédie) a endešlus-konec. Jarman (jehož krátkometrážní prvotiny jsou již menšími vlaštovkami do oblasti malířství) si zabalil pro interní ozvučení fidlátka a venkovní ruchy natáčel v novodobé Itálii, zbytek filmu si pak herci odbyli v ateliérech v Londýně. Příběh pak sám o sobě odpovídá zavedenému vzorci (jojo tomu začínaje těžkým dětstvím, v případě Michala to je spíš úchylné ♥..) o dekadentním životě jednoho renesančního/ranobarokního malíře-homouše-lidi by řekli-žádnej originál, kdyby jim v příští scéně nespadla čelist hluboko za oblast hrudního koše, když si jeden z hlavních hrdinů ťuká v dobovém oblečku s krajkami do kalkulačky, druhý spravuje v moderních šatech motorku a přitom v šerosvitu v dáli ateliéru tvoří mistr podle strnulých modelů jeden z budoucích klenotů. Takhle umolousaným popisem to zní jako částečný předchůdce jakékoliv moderně pojaté klasiky (od sračkoidních Othellů po zdárně bizardního Romea a Julii), ale ono to JE historickým filmem, kdy se mizascéna stává vizuálně impozantní, modernosti jsou jen spojníkem moderní doby a roku 1610 (a časem mi už ani nedocházelo, že má Sean Bean černé jeany [náš Boromir byl za mlada pěkný kus, vrrr] a že se žádná scéna neodehrává v exteriéru). Na tuhle historicky avantgardní slivku (nezaměňovat z alkoholem) se sešel výkvět dnešní herecké Británie – kromě již zmíněného Boromira-Seana Beana stojí za zmínku Tilda Swintonová, která již v té době měla punc nezemského anděla s černou duší. „Umění se stává životem a život uměním.“ – výstižná citace a hlavní myšlenka, procházející celým mrazivě komickým dílem o odvrácené straně umění.(30.12.2006)

  • danoo
    ****

    Tento film nefunguje ako životopis v pravom slova zmysle. Derek Jarman skôr využíva Caravaggiove maľby a voľnú chronológiu, aby ukázal svoje názory na umenie, lásku, sex a politiku ("All art is against lived experience. How can you compare flesh and blood with oil ground pigment?"). Kamera je maliarska. Obsadenie skvelé: Nigel Terry ako Caravaggio je vierohodne unavený životom, väzňom svojich vízií a neviazanosti, ktorá rozvíja osudy Tildy Swinton a Seana Beana. Jarman excelentne využíva mnohé ahistorizmy, aby demonštroval aktuálnosť svojich otázok i v súčastnosti. Moja obľúbená scéna ukazuje vatikánskeho funkcionára zo 17. storočia sediaceho vo vani, ktorý píše na stroji nepriaznivú kritiku na Caravaggiove obrazy. Celé to vypadá ako známy Davidov výjav s Maratom. Tieto bonmoty sú trefné a umne prezentované a je iróniou, že robia film ešte väčšmi barokovým.(2.2.2013)

  • - V českých kinech nebyl film před rokem 1989 uváděn, poté se objevil v klubové distribuci. V roce 2000 byl mimo jiné uveden na filmové přehlídce Duha nad Brnem. (SeanBean)

  • - Michelangelo Merisi, zvaný Caravaggio (Dexter Fletcher, Nigel Terry), tvořil ve filmu tato díla: Hlava Medúzy, Koš ovoce, Chlapec loupající meruňky, Chlapec s košem ovoce, Nemocný Bakchus, Hráč na loutnu, Chlapec kousnutý ještěrkou, Hudebníci, Obrácení sv. Pavla, Mučednictví sv. Matouše, Nevěřící Tomáš, Vítězný Amor, Sv. Jan Křtitel, Mladý Bakchus, Kajícná Magdaléna, Smrt Panny Marie, Sv. Jeroným a Ukládání do hrobu. (Zdroj: ČSFD.cz)

  • - Caravaggio (Dexter Fletcher, Nigel Terry) nosí u sebe nůž, na jehož čepeli je vyryt latinský nápis „nec spe, nec metu“, v překladu „bez naděje, beze strachu“, což bylo motto pouličních výtržníků. (Zdroj: ČSFD.cz)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace