Bakaláři - Série 13 (1984) (série)
Obsahy(1)
Ferda, nový člen rodiny... Maminka (D. Veškrnová) se bojí veškerého drobného domácího zvířectva. A když si dcery pořídí křečka, tatínek (O. Vízner) jim ho i přes nesouhlas maminky povolí. Křeček Ferda je ale tvor neposedný, a tak se jim ztrácí a musejí ho hledat po bytě. Když se pak někde objeví, maminka piští a sousedé si myslí, že ji manžel mlátí. Když rodina jede na dovolenou, vezmou si sousedé (A. Hegerlíková a F. Hanus) křečka na opatrování. Když si jde po návratu rodina k sousedům křečka vyzvednout, dozvědí se, že se křeček ztratil... (Česká televize)
(více)Recenze (10)
"Tuhle psali, jak jeden sympaťák tu svoji mlátil železnou tyčí !! A to jenom pro to, že on chtěl do Splitu, a ona na Hvar.." ;) ()
Zoufale nefunkční dvojice Veškrnová-Vízner plus úplně dementní příběh o domácí zvířeně. ()
Patnáct minut pachtění k tomu, že si žena pochová křečíka - od té doby je měla ráda navždy, stala se chovatelkou. ()
Docela nudný bakalářský příběh. ()
Prekonani musofobie. ()
Ústřední manželská dvojice Vízner-Veškrnová hodně špatná, scénář o ničem. Od odpadu to zachraňuje sousedský manželský pár Hanus-Hegerlíková, který má tři čtyři jakžtakž slušné hlášky... ()
"Ty se na to díváš a ještě ti to dělá radost." Chovatelský příběh, natočený podle zadaného tématu "Jak jsem se stal drobným chovatelem", vyprávějící o problému, který postihl snad každého člověka majícího doma křečka a o překonání takzvané "Musofobie", ve kterém se před kamerou opět objevila bývalá dětská herečka Klára Špálová, debutující rodinným psychologickým filmem "Nechci nic slyšet", z roku 1978, v němž účinkovala společně s budoucím režisérem Filipem Renčem. ()
Tak tohle je hodně slabá bakalářská povídka. Pokud vás nepobaví vystrašená Dagmara se svým šíleným řevem z křečka, tak tam nenajdete vůbec nic vtipného. A už vůbec tam není nic překvapivého, a to je špatně. Protože právě vtipem a překvapením bakalářské povídky vždycky vynikaly. [97. hodnocení, 9. komentář, 49%] ()
Děti měli rádi zvířátka odjakživa a vždy chtěli nějaké doma chovat. Jenomže ne v každé rodině to bylo bez problémů. Tento bakalářský příběh je ukázkou jedné takové peripetie tak trochu k pousmání, k povzbuzení sympatií a k pochopení. Přirozeně je odvyprávěn volně a rodinně. ()
Já nevím, mě to prostě nepřipadá jako povídka hodná Bakalářů. Manžel si donesl křečka a on se nejprve ztratil jeho dceři a pak sousedům. Manželka si ho později zamilovala. Zatímco Antonie Hegerlíková a František Hanus k sbě padnou, Dagmar Havlová a Oldřich Vízner už moc ne. Já jen dodám, že děti by měli mít zvíře, aby se naučili zodpovědnosti, ale pokud jednoho rodinného příslušníka děsí, pak z toho můžou být i hroznější anebo vtipnější trampoty než jsme viděli. ()