Ole dole doff
Who Saw Him Die
Ten musí ísť z kola von
VOD (1)
Obsahy(1)
Příběh zapáleného učitele Martenssona (Per Oscarsson), který se psychicky zhroutí kvůli subtilně rafinovanému teroru jedné třídy. Psychologicky hluboce propracovaný snímek, který měl úspěch i v zahraničí.. (Karlos80)
Recenze (11)
„Jednou jsem se pokoušel být přísný... a skončilo to úplným nezdarem.“ Troellův film, mě osobně tematicky hodně blízký, jsem viděl poprvé dva a půl roku nazpátek ještě jako student v pedagogické oblasti. Podruhé ho vidím již jako učitel po první roku práce ve škole a možná proto na mě zapůsobil ještě o něco víc než tenkrát, ačkoliv přeci jen zůstanu „pouze“ u 4 hvězdiček. Pocitově vyčerpávějící drama mladého učitele zcela selhávajícího ve vztahu k žákům problémovým třídy můžu chválit pro velmi zdařile rozpracovanou psychologii hlavní postavy stejně jako věrohodné vykreslení práce v škole. To na mě i navzdory odlišné době a krajině vzniku působilo nadčasově a univerzálně (tedy až na jednu odlišnost v podobě těch povinných hodin plávání na skandinávských školách), až jsem byl mile překvapen, kolik různých situací z dění běžného školského dne včetně detailů, které z praxe znám (např. spojení dvou tříd a učitelů během speciální hodiny s promítáním filmu či pravidelné „vedlejší“ povinnosti v podobě dozoru na chodbách i jídelně), se zde povedlo tvůrcům dost věrohodně zachytit. Uznávám, že řada dlouhých mlčenlivých pasážích, z nichž mi ne všechny připadaly i filmařsky fascinující, může působit zdlouhavě, ačkoliv právě mnohé z nich umožňují hlubší procitnutí s hlavní postavou. Per Oscarsson (Hlad 1966) zvládl dokonale ztvárnit všechny emoční pochody postavy, osobitě bych vyzdvihl scénu setkání učitele s jeho přítelem fotografem, která nám ukázala Martenssona jako trochu jiného člověka, kterému občas není cizí se i zasmát a na chvíli celkově depresivní děj odlehčila... Ten musí jít z kola ven určitě nepovažuji za nejlepší snímek Jana Troella, ale za jeden z nejlepších filmů z učitelského prostředí ho bez uzardění považovat mohu. I když souhlasím, že mohl zajít hlouběji do analyzy problémového života učitele a hlavně analyzy původů extrémně nevhodného správání ze strany žáků. A závěr mi napodruhé přišel mírně ujetý. [80%] ()
Počas prvých minút filmu som ani nedýchal, a po zvyšok mi zvieralo žalúdok. Čiernobiela expozícia súčasného postavenia učiteľa a štúdia špecifickej formy krutosti, ktorou človek oplýva v jedinom štádiu vývoja - ako dieťa na hranici počiatku dospievania. Ťažká psychologická dráma o zmáhajúcej rutine a nevraživosti, ktorá prekvitá medzi lavicami plnými nevinných a neškodných detských tváričiek. Svet, v ktorom len tí najlepší dokážu balansovať na tenkej línii medzi zaslúženým trestom a škandálom, prísnou, ale spravodlivou demokraciou a diktatúrou. 90% ()
Skvelá psychologická sonda zo školských lavíc, tentoraz z pohľadu učiteľa psychicky terorizovaného vlastnou triedou. Dusivá atmosféra snímku neustále graduje, čo umocňuje aj kamera a herecký výkona Pera Oscarssona. Možno po vzhliadnutí filmu prehodnotíte svoje vlastné správanie k určitému učiteľovi. ()
Krutá sonda do života vyhorených učiteľov a problémovej mládeže. Mladý ućiteľ je konfrontovaný vlastnými problémami v súkromnom živote a triedou predpubertálnych detí, ktoré mu robia prieky a vymykajú sa spod kontroly. Režisér Jan Troell ponúka svet bezútešný, zahalený do sivých farieb, keď strieda prostredie školy so sterilným prostredím domácnosti a nákladným lodným prístavom. Je to ťažký film, psychologicky náročný a v mnohom odvážny. Film bežal v našich kinách v roku 1970. ()
Učitel (pokud je trochu znalý psychologie dítěte) by měl vědět, že tento vzdělávací systém vyhlásil válku učitele (nikoli učitelů, ti se těžko spojí) proti žákovi jako (individuu) a proti třídě (jako davu). A tato válka zná jen boj a dočasné příměří. A dále je třeba vědět, že učitel žákovi nic nepřináší, a v podstatě ho jenom obtěžuje svými neadekvátními požadavky. (Sám jsem se ve škole nic nenaučil, všechno jsem se naučil vně školy). Ostatně (jak se dříve říkalo) "na měšťance (6–9 třída) jsme měli zbrusu nového třídního učitele; mladého, sportovně založeného, vynalézavého i celkově sympatického (na rozdíl od učitele filmového). Přes moji počáteční snahu se s ním sblížit vzniklo mezi námi nepřátelství, o kterém si ještě dnes moji spolužáci vykládají. O psychologii jsme neměli ani páru - já byl ovšem ještě děcko, ale u něho to bylo trestuhodné. Ale zpět k filmu: vždyť utopit učitele patřilo vždy - a domnívám se, že stále patří - k nejvytouženějším dětským snům. ()
Reklama