Psanci

Victor Sjöström otevřel filmem Ejvind z hor švédskou kinematografii světu. Příběh, odehrávající se v 19. století na Islandu, se stal jedním z prvních švédských filmů, které se dostaly po válce do evropských kin. První světová válka totiž zpřetrhala vazby skandinávského filmu se zbytkem Evropy, a tak měl švédský film možnost vyvíjet se zcela nezávisle na cizích vlivech. Výsledkem bylo posílení domácí kinematografie a příklon k severské kultuře, což demonstruje i čerpání námětů ze severské literatury. Eyvind z hor vznikl na motivy divadelní hry islandského spisovatele Jóhanna Sigurjónssona. Výrazným rysem filmu Eyvinda z hor se stala krajina, podobně jako v režisérově předchozím filmu Terje Vigen (1918). Drsná a nehostinná příroda, vykreslená s až mystickým nádechem, podtrhuje celkové poselství filmu o neodvratitelnosti osudu, což je prvek společný oběma jmenovaným filmům. (Letní filmová škola)