Reklama

Reklama

Bariéra

  • Bulharsko Barierata (více)
Drama / Mysteriózní / Sci-Fi
Bulharsko, 1979, 108 min

Stárnoucí profesor hudby (Smoktunovskij) potká za záhadných okolností tajemnou dívku Doroteu (Vanja Cvetkova). Ta se ho snaží přivést do svého světa, on ale s trpkostí danou životní zkušeností pozvání odmítá. (Brejlil)

Recenze (16)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

FILMOVÝ SCI-FI MARATON 2023 – země č. 42: BULHARSKO: Psychologické drama říznuté silně mysteriózní linkou je na soudobou tvorbu východního bloku neobvyklou záležitostí, avšak hlavní dívčí postava úspěšně vnáší uhrančivý kus nečekané, postupně sílící mystiky do atmosféry civilní současnosti 70. let. Přes dvě třetiny zde totiž není příliš jasné, jak se věci kolem záhadné Dorothé mají a nakolik se stárnoucí skladatel v krizovém okamžiku setkává se skutečně nadpřirozeným úkazem. Oceňuji, jak tento film pracuje s napětím a gradováním mysteriózní záhady, kdežto flashbacky z dětství nabízí nejeden znepokojivě divný, ale pořád nikoliv nereálný prožitek, nasmínamý přitom s obrovským citem pro výtvarno, a teprve nacházející situace začínají cosi více osvětlovat. Konverzační styl plný psychologie na půdě komorního bytu sedl přesně k atmosféře vyvjíjeného příběhu, zároveň mě Bariéra dokázala držet i jako napínavý film až do posledního okamihu, který zanechává silné tajemství s onou neproniknutelnou bariérou mezi konvencemi a možným nadpřirozenem. Vanja Cvetkova v hlavní roli oplývala tajemným půvabem a kouzlem, hodně na mě v zásadních scénách působil i hudební podkres s Albinoniho „Adagiem“ v několika různých variacích. [85%] ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Takhle - objektivně je to na 3 hvězdy, sorry jako, abych citoval jednoho bývalého premiéra, protože konec je totálně zpackaný. Kdyby aspoň koukal z okna svého bytu na nebe, přemýšlel si o svém, odjezd z detailu na celek, a on se vznáší nohama nad zemí, jakože aspoň nějaké zrnko v něm zůstalo. Kurňa. Bo jinak je to skvěle natočený film, který se mi líbí - což zdůrazňuji - a rád se na něj znovu podívám. Skvěle vybraní herci, skvělé téma naší zaprdnutosti a přízemnosti (prachy, moc a sex), neschopnosti se odpoutat od těch klapek. co máme na očích... a oproti tomu čistota, něco, čemu se v Bibli říká "blahoslavení chudí duchem", přičemž se nemyslí debilové, ale lidé otevření empatii a citu. Plus dobře zvolená hudba. Ale ten konec je zbytečně depresivní, aspoň zrnko každý podobný blahoslavený zaseje. ()

evapetra 

všechny recenze uživatele

Zas tak moc nesourodá ta dvojice nebyla. Jestli, tak spíše vzhledem, věkem. Ostatně si Dorotea Antoniho cíleně vyhlídla sama , jak naznačila psychiatrička. Skladatel klasické hudby přece jenom může být schopen naladit se do stavu mysli umělecky vnímavého člověka lépe, než třeba soustružník. A nemusí být pro něj problémem se ve vyšších svérách třeba i vznášet. Dívčina schopnost telepatie a levitace ho zmátla, ale byl schopen ji nakonec připustit. Možná byla Dorotea z jiné planety, jak v jednom rozhovoru naznačila psychiatrička, a možná odněkud připlula i doktorka sama. Byla jsem v napětí, kam až se děj nakonec posune, vždyť psychiatričtí pacienti s dívčinou diagnózou se mohou násilně projevit i ke svému okolí. A při pohledu na meč po Antoniho dědečkovi člověka napadalo ledacos… ()

Idée_fixe 

všechny recenze uživatele

Tak křehká, emaptická a citlivá, jako by ani nebyla z tohoto světa... Nebo ano? Možná ano, ale je to těžké a bolestivé, neboť pro takové éterické dušičky, co se vznáší a poletují, a když milují, tak naplno a se vší parádou, není na tomto světě moc místa. A když už se nějaké najde, stejně je pro ně mnohdy neúnosné. Hudba, malířství (a vůbec umění) vzbuzuje silné emoce, a působí i bolest (to však láska taky), ale vyhýbat se tomu všemu by byla pro takové paradoxně přímá cesta do pekel. A dost možná by to ani nešlo. Ne podaremnu začala více slyšet hudbu, až jak se i citově připoutala k jejímu tvůrci. Létání zde bych spíš přirovnala k té velké touze po svobodě a citovému naplnění. Možná to měla být jen metafora, možná sny či představy. A možná to má být čistě na divákovi a jeho fantazii, jak s tím vším naloží. /"Virtuální retro kino" Willyho Kufalta/ ()

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Zajímavý žánrový mix s podmanivou atmosférou a krásnou hudbou.. Příběh o stárnoucím hudebníkovi a mladinké dívce mě vtáhnul od samého začátku, oba herci pozoruhodní, působili na mě přirozeným dojmem a to bylo příjemné, celkově silný zážitek, taková ta pocitovka... Závěr mi příliš nesedl, bohužel.. Každopádně stojí za to vidět a posílám poděkování Willymu za tip i za titulky.. ()

Pierre 

všechny recenze uživatele

Přivedl jsem ji dolů. A na zemi už není žádná síla, jež by vrátila život jedinému lidskému tvoru, který lětěl. Hmmm, to se mi zdá zajímavé. Jenže já jsem zjistil, že nemám křídla. Naštěstí má tento  film dostatečně napínavou výchozí situaci o novém vztahu mezi úspěšným stárnoucím skladatelem a záhadnou dívkou, která mu vlezla do auta, a její životní příběh je velkým tajemstvím. Zajímalo mě, kam se bude takový vztah ubírat , co se o dívce dovíme  a ve vhodně komorním stylu film vlastně ponechává diváka v napěti až dokonce.  Explicitně vyřčené myšlenky v závěru se mi dokonce líbily hodně. Takže se mi ani  nechce moc rozepisovat o tom, že mi přišlo přehnaně depresivní že by Dorothé ve svém životě narazila na tolik zla. Ani jsem moc  nepochopil, proč měl potřebu se o ni skladatel starat a obhajovat ji, i když ji byl na druhou  šokován. Zdálo se mi to celé zkrátka  kapánek uhozené než že by to ve mě vyvolalo až tak vzletné pocity. A to se ještě bojím dodat, že jsem čekal ze strany Dorothé nějaký obrat na konci spíše směrem k násilnickému chování. V životě mám málo  momentů , kdy  stojím  nohama na zemi (třeba teď jimi ležím na posteli.) Ale dneska jsem hold nepřekročil Bariéru (:D). Váhal jsem v hodnocení a nakonec jsem zvolil horší variantu. Možná je chyba i mém nepochopení, ale tentokrát mě zajímavý filmový tip Virtuálního Retro kina  sice zabavil, ale neuspokojil. ()

Rakosnicek77 

všechny recenze uživatele

Film byl natočen podle stejnojmenné novely Pavla Vežinova (vyšla i v českém překladu), hlavní role vytvořil národní umělec SSSR Innokentij Smoktunovskij a studentka Vanja Cvetkovová. Na XI. MFF v Moskvě 1979 získala Bariéra Stříbrnou cenu poroty a Cenu za hudbu, na XVI. Festivalu bulharských hraných filmů ve Varně 1980 Velkou cenu Zlatou růži ex aequo a Vanja Cvetkovová Cenu za ženský herecký výkon, rovněž ex aequo. ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

MOŽNÉ SPOILERY Konec mě zklamal (ale spíš tím, jak vyzní a jak shodí ze stolu doposud budovaný přesah do tvaru, který je málo úderný a ne tak silný jak by mohl být), ale jinak je to hodně povedený a do jisté míry dost propracovaný film o střetu duchovního a materiálního způsobu žití. Naštěstí ani nesklouzne do něčeho newageistického, spíš mě svým vedením připomněl film Anežka boží, který je vlastně o tom samém (a i tady je sex ničitel nevinnosti, jen ne tak "explicitně"), akorát s jinou, méně nadpřirozenou zápletkou. Má to taky solidní mysteriózní atmosféru a skvělou a chytrou výstavbu scén, místy i příjemný humor a vůbec dost silně působících momentů, což se týká nejen obou létajících scén, ale třeba také té sexuální. A výběr herců se taktéž povedl, zvlášť i strýčka Dorotey - někoho tak slizkého jsem už dlouho neviděl. Jen je škoda, že s ostatními postavami se to nikam moc nedotáhlo, třeba ohledně jeho manželky a vlastně i té psycholožky. Výsledek je tedy určitě povedený, ale rozhodně měl ještě na víc. Jinak to zařazení do sci-fi je dost diskutabilní, ale za mě proč ne, na poslední místo to jde a ty prvky tam jsou, takže... Slabé 4* ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

Setkání stárnoucího profesora hudby s okouzlující dívkou bylo od samého začátku plné mysteriózních momentů. Vždyť co by si měl člověk asi pomyslet o někom, kdo Vám umí číst myšlenky a s kým zažijete stav beztíže. Někdo by možná cítil úžas, někdo by nad tím nevěřícně kroutil hlavou, ale v někom by to setkání s Doroteu rozhodně mohlo vyvolat i pocity úděsu a znepokojení. Znepokojen musí být člověk i z těch (ne)reálných událostí v životě Doroteji, se kterými se postupem času formou flashbacků seznamujeme.  Autorovi tohoto snímku se určitě podařilo v divákovi vyvolat napětí, kam až to celé sbližování Antoniho s Doroteu, které se zdá nevyhnutelné, může dospět.  Z vyústění snímku jsem byl ale maličko rozpačitý, resp. jsem to vlastně moc nepochopil. Proč skončil příběh Doroteji tak jak skončil a mohlo to celé vlastně skončit jinak? Nevím a nechápu, přesto jsem byl celým tímto snímkem poměrně unešen. Zvláště když ho ještě působivě podbarvovaly různé variace Albinoniho „Adagia“. ()

dzira 

všechny recenze uživatele

Již chvíli přemýšlím, co o tomto snímku napsat, ale pořád mne napadá jediné - potřeba srovnávat jej s Bergmanem. Proč asi? ()

Danikaa 

všechny recenze uživatele

Dojem z filmu som musela najskôr spracovať. Začínajúci sa nesmelý vzťah medzi mladučkou, krásnou, krehkou Doroteou a starnúcim skladateľom Antonim, bol ako z romantického filmu. Dorotein zdravotný stav z psychologického, jej schopnosti z mysteriózneho a jej možný pôvod zo sci-fi. Toto všetko v jednom, spolu s výkonmi Vanji Cvetkovej a Innokentija Smoktunovského a bol z toho krásny filmový zážitok. ()

Brejlil 

všechny recenze uživatele

Sice docela zajímavé, neboť bulharské drama, které se ovšem utápí v přístupu typickém pro filmy "o něčem" ze 70. let. Ruční kamera v odlidštěně vybraných exteriérech (sídliště, skládka autovraků) je po chvíli protivná. Pěkné jsou ovšem scény z dívčina dětství, které svým laděním jako by vypadly z Herzových hororů. ()

rivah 

všechny recenze uživatele

Pozoruhodné dílo, které vtáhne svou magií, spiritualitou. Z pohledu dnešní doby je však zřejmá dlouhá expozice a volný rytmus filmu. 90%. ()

javlapippi 

všechny recenze uživatele

O tom ako postaršiemu hudby skladateľovi neštandardná mladica do života vplynula a čo všetko zažili. Pokiaľ čakáte oplzlosti, tak nie, pokiaľ vám stačí postupné odhaľovanie charakterov a minulosti s mysterióznym psycho podtónom, tak áno.  Film si celú dobu drží zvláštnu neistú atmosféru, flešbeky do detstva sú mierne strašidelné, nechýbajú veľmi jemné sci-fi náznaky a zjav aj herecký výkon Vanje Cvetkovej vzbudzuje ochraniteľské pudy o ktorých som ani netušil, že ich mám. Silný filmový zážitok. ()

Související novinky

Letní filmový maraton Vsetín

Letní filmový maraton Vsetín

07.06.2011

Letní filmový maraton 2011 (kino Vatra, 10. – 12. 6. 2011) bude největší souvislou přehlídkou bulharského filmu v České republice. Program nabídne 11 bulharských snímků. Hlavní téma BULHARSKÝ FILM… (více)

Reklama

Reklama